První část pomoci podle Guaidóa přijela do Venezuely. Na hranicích dochází ke střetům

Na venezuelských hranicích s Kolumbií a s Brazílií se v sobotu soustředil mocenský boj venezuelské opozice s režimem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelané se tam snaží přesvědčit armádu, aby hranice uzavřené vládou otevřela a pustila do země humanitární pomoc. Národní garda použila slzný plyn proti lidem, kteří se snažili odstranit na hranicích zátarasy. Došlo i ke střelbě, což potvrdil v přímém přenosu i spolupracovník ČT v Latinské Americe Martin Rey. Do Kolumbie mezitím podle agentur uteklo 13 příslušníků ozbrojených sil, kteří nesouhlasí s Madurovým režimem.

Šéf venezuelské opozice a prozatimní prezident Juan Guaidó na Twitteru oznámil, že do Venezuely už projel z Brazílie první kamion s pomocí. Vůz se ale musel zastavit hned na kraji kvůli blokovací bariéře.

Guaidó sám je na hranicích s Kolumbií. V kolumbijském pohraničním městě Cúcuta by měla být humanitární pomoc vyložena a přes jeden z tamních mostů lidským řetězem přenesena do obce Ureňa na území Venezuely. Právě tam už se dopoledne místního času (odpoledne našeho času) objevily střety, když ureňští obyvatelé začali z mostu odstraňovat železné zátarasy a ostnatý drát, aby umožnili kamionům projet.

Národní garda proti nim použila slzný plyn a podle některých zdrojů po nich střílela gumovými projektily. Podle místních zdravotníků zranění utrpělo více než 20 lidí. Agentura DPA také uvedla, že čtyři nákladní auta na jednom mostě poblíž obce Ureňa v sobotu prorazila armádou rozmístěné zátarasy. Konvoj a lidi, kteří ho pěšky doprovázejí, venezuelské ozbrojené síly podle tohoto zdroje ostřelovaly a použily i slzný plyn.

Do Cúcuty během soboty přešlo 13 příslušníků venezuelských ozbrojených sil. Kolumbijské úřady oznámily, že jde o 11 vojáků a dva policisty. Je mezi nimi armádní major, který podle agentury AFP řekl, že nesouhlasí s Madurem a je pro to, aby humanitární pomoc byla do Venezuely vpuštěna.

Ve venezuelské metropoli Caracasu se mezitím konají soupeřící demonstrace. Na jedné straně se jich účastní tisíce stoupenců opozice a na straně druhé rovněž tisíce příznivců prezidenta Madura. Venezuelští vojáci už v pátek při střetu v oblasti přiléhající k brazilským hranicím zabili dva domorodé obyvatele a dalších nejméně 15 lidí zranili, z toho několik vážně. 

Nahrávám video

Venezuelský režim mimo jiné v reakci na sobotní dění rozvázal s Kolumbií diplomatické styky. Bariéru na hranici nechal už předtím postavit, aby zabránil vstupu humanitární pomoci, kterou považuje za americkou intervenci.

„Bolívarská vláda (Venezuely) informuje národ, že kvůli vážným a ilegálním pokusům kolumbijské vlády ohrozit mír a svrchovanost Venezuely přijala opatření dočasně úplně uzavřít mosty Simóna Bolívara, Santander a Unión,“ uvedla na Twitteru venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová s odkazem na oblast u kolumbijského města Cúcuta. 

Zemi sužuje ekonomická krize

Venezuela se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, za kterou je podle politických analytiků z velké části zodpovědná Madurova vláda a její socialistická hospodářská politika.

„Odsuzují k smrti na tři sta tisíc Venezuelanů, když jim nedovolí rychle dostat pomoc,“ uvedl v pátek v Kolumbii lídr opozice Juan Guaidó, jehož od ledna uznala padesátka zemí světa hlavou Venezuely. Dodal, že tento týden zemřelo sedm lidí, protože nedostali dialýzu. Guaidó, jenž má od ledna soudní zákaz vycestovat ze země, se v pátek účastnil na kolumbijské straně hranice koncertu, který tam zorganizovala opozice za vstup humanitární pomoci do země.

Návštěvníci pátečního koncertu Venezuela Aid Live, který se uskutečnil na kolumbijské straně hraničního mostu
Zdroj: Rafael Hernandez/ČTK/DPA

Pomohli vojáci?

„Jak jsem se dostal do Kolumbie, když zavřeli letecký prostor, uzavřeli přístavy i silnice a stříleli na karavanu poslanců, která jela k hranicím? Jsem tady proto, že (venezuelští) vojáci se také účastní tohoto procesu,“ uvedl podle deníku El Nacional na tiskové konferenci v pátek v Kolumbii Guaidó. Po boku prezidentů Kolumbie, Chile a Paraguaye také zopakoval, že pro distribuci humanitární pomoci se už zapsal milion dobrovolníků.

Venezuelský parlament v lednu odmítl uznat Madurův další prezidentský mandát, protože vzešel z nesvobodných voleb, a šéf parlamentu Guaidó složil přísahu jako dočasný prezident, jehož posléze uznalo za hlavu země na padesát zemí, včetně USA. Madura ale jako prezidenta stále uznává mimo jiné Rusko, Turecko nebo Čína. Venezuelská opozice se nyní snaží dostat armádu na svou stranu, což je klíčové pro pád autoritářského režimu úřadujícího prezidenta Madura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 1 hhodinou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...