Venezuelská tajná služba na příkaz úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura zatkla místopředsedu tamního parlamentu Edgara Zambrana, který spolu s dalšími šesti zákonodárci vyzval armádu k převratu. Politik čelí obvinění ze spiknutí a velezrady. Maduro ve čtvrtek vyzval armádu v oblastech u hranice s Kolumbií k maximální pohotovosti. Rusko tvrdí, že nebude zvyšovat počet vojáků v zemi.
Komando venezuelské tajné služby si odvezlo místopředsedu parlamentu. Do věznice ho dopravil odtahový vůz
Události: Komando venezuelské tajné služby zatklo místopředsedu parlamentu (zdroj: ČT24)
Zambrano ještě dvě hodiny před svým zatčením řekl po telefonu agentuře AP, že se nebude skrývat, protože „se nedopustil žádného zločinu“. Vozidlo druhého muže opozice následně při odjezdu ze sídla strany Demokratická akce (AD) obklíčilo komando tajné služby SEBIN a odtahový vůz jej odvezl i se Zambranem.
„SEBIN nás zaskočil, nenechali nás vystoupit z našeho auta a použili odtahový vůz, aby nás nuceně odvezli přímo do Helicoidu,“ uvedl místopředseda parlamentu na Twitteru s odkazem na centrálu hlavní venezuelské tajné služby.
Edgar Zambrano a Juan Guaidó
Opzice zatím neví, v jakém stavu se Zambrano nachází. „Režim zadržel prvního místopředsedu Národního shromáždění. Snaží se rozložit moc, která zastupuje všechny Venezuelany, ale to se jim nepodaří,“ reagoval vůdce opozice Juan Guaidó, kterého téměř šedesát zemí včetně Spojených států uznává jako prozatímního prezidenta Venezuely.
Druhý muž opozice přišel o imunitu
Zambrano je jedním ze sedmi zákonodárců, kterým ústavodárné shromáždění ovládané socialistickým prezidentem Madurem o den dříve odebralo poslaneckou imunitu. Skupina opozičníků je obviněna z velezrady a spiknutí kvůli neúspěšnému pokusu vyvolat vojenskou vzpouru proti Madurovi.
Venezuelský nejvyšší soud nařídil zahájit trestní stíhání v úterý a zatčení Zambrana je podle agentury Reuters prvním takovýmto krokem vůči členovi parlamentu od 30. dubna, kdy Guaidó a další vyzvali armádu, aby svrhla Madura.
„Jeden z hlavních osnovatelů převratu byl právě zatčen,“ řekl ve vysílání státní televize předseda Madurova ústavodárného shromáždění Diosdado Cabello. „Budou muset u soudů zaplatit za neúspěšný puč, o který se pokusili,“ dodal.
Guaidó minulý týden ohlásil „konečnou fázi sesazení Madura“ a opakovaně vyzval armádu, aby se postavila na jeho stranu. Při následných demonstracích zemřeli čtyři lidé, další více než čtyři desítky utrpěly zranění.
Venezuela se potýká s hlubokou hospodářskou krizí, nedostatkem jídla a základních potřeb, řada obyvatel hladoví a miliony uprchly v posledních letech za hranice. Opozici se v posledních šesti týdnech podařilo do země dostat 814 tun potravin a léků i přes blokádu humanitární pomoci ze strany režimu.
Maduro rezignovat odmítá. Na jeho straně zůstává řada Venezuelanů, kteří věří jeho socialistické a protiamerické ideologii. Stojí za ním i většina armádních důstojníků, kteří díky Madurovi a jeho předchůdci Hugovi Chávezovi v zemi získali výsadní postavení.
Úřadující hlava státu ve čtvrtek vyzvala armádu k pohotovosti. „Eskalující prohlášení (kolumbijské vlády) může skončit na hranicích vojenskou eskalací ze strany těchto kriminálních kolumbijských sil vůči Venezuele. To celé je součást severoamerického imperialistického plánu,“ prohlásil Maduro, který se těší podpoře ze strany Ruska a Číny.
Rusko vs. USA
Koncem března přistála ve Venezuele dvě ruská letadla se stovkou vojáků a výzbrojí. Podle Moskvy jde o „technické specialisty“, kteří do nynější napjaté vnitropolitické konfrontace v zemi nijak nevstupují.
Příjezd ruských vojáků vyvolal napětí mezi Washingtonem a Moskvou, kterou americký prezident Donald Trump vyzval k okamžitému odchodu, jinak prý nechává „všechny možnosti otevřené“. Ruská strana nasazení svých vojáků obhajovala s tím, že byli vysláni na základě žádosti venezuelské vlády, a proto tam zůstanou, dokud bude potřeba.
Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov ve čtvrtek uvedl, že Moskva nechce počet svých vojáků v zemi dál navyšovat.