Venezuelský úřadující prezident Nicolás Maduro oznámil, že potlačil pokus o puč. Armáda mu prý zůstala věrná až na malou skupinu rebelujících vojáků. Madurův režim, který má podporu Ruska, Číny a dalších zemí, se pokouší svrhnout Juan Guaidó, kterého ve funkci prozatímního prezidenta uznává většina evropských zemí včetně Česka, velká část Latinské Ameriky i Spojené státy. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu zopakoval, že jeho země je připravena k vojenskému zásahu ve Venezuele.
Maduro hlásí potlačení puče. USA jsou připraveny k vojenskému zásahu ve Venezuele
Události: Krize ve Venezuele (zdroj: ČT24)
„Jejich plán selhal, jejich výzva neuspěla, protože Venezuelané si přejí mír,“ prohlásil v televizním projevu úřadující prezident Maduro obklopen vysokými vojenskými veliteli včetně ministra obrany Vladimira Padrina. Z pokusu o puč obvinil „krajně pravicovou opoziční skupinu, kolumbijské oligarchy a americké imperialisty“.
Guaidó po úterních protestech, při nichž utrpělo zranění přes sto lidí, znovu vyzval své příznivce ke svržení režimu: „Dnes má Venezuela příležitost mírně se postavit tyranovi, kolem něhož se stahuje smyčka.“
Úterní události začaly vzpourou některých vojáků podporovaných civilními příznivci na vojenském letišti u hlavního města Caracasu. Za Guaidóa se však postavila jen malá část armády.
Šéf americké diplomacie Pompeo naznačil na televizní síti Fox Business Network, že Washington je připraven poměr sil zvrátit: „Vojenský zásah je možný. Pokud to bude nutné, Spojené státy to udělají.“ Dodal ale, že by raději ve Venezuele viděl klidnou změnu režimu.
USA: Madurův útěk zastavili Rusové
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo řekl v televizní stanici CNN, že podle jeho informací byl v úterý Maduro připraven utéct na Kubu. Prý už měl připravené letadlo. Podle Pompea ho však nakonec Rusové přesvědčili, aby v zemi zůstal. Maduro označil takovou spekulaci za nepovedený vtip. Ruští poradci nicméně v zemi jsou, přilétli ho podpořit na konci března.
Američtí diplomaté také tvrdili, že ministr obrany Padrino nebo velitel prezidentské gardy Ivan Rafael Hernandez Dala vyjednávali s lídry opozice o podpoře změny režimu, k dohodě však nedospěli. Venezuelský velvyslanec u OSN Samuel Moncada označil tyto informace za propagandu.
Proti Madurovi se z vysokých bezpečnostních představitelů postavil šéf rozvědky Manuel Figuera. Ten adresoval venezuelským občanům dopis, v němž napsal, že byl Madurovi vždy věrný, ale že se země nyní potýká se zničujícím úpadkem. Prý je nutné hledat nové politické cesty. Maduro proto oznámil, že Figueru odvolal. Do čela rozvědky se po roce vrátil Gustavo Gonzalez.
Protest v Praze
Na podporu Juana Guaidóa se konala demonstrace i v Praze. Na Václavském náměstí se sešli Venezuelané, kteří momentálně žijí v Česku, a se současným režimem Nicolase Madura nesouhlasí.
„Ve Venezuele nefunguje zdravotnický systém, lidé se mají velmi špatně. Inflace se každý týden zvedá minimálně o třicet procent. Já jsem poslal peníze do Venezuely dva týdny zpátky a teď si ten člověk nemůže udělat normální nákup,“ řekl jeden z demonstrantů Fernando Cedeno.
Sporné volby
Krize ve Venezuele začala letos v lednu. Parlament, v němž má většinu pravicová opozice vedená Guaidóem, odmítl uznat výsledek prezidentských voleb, v nichž v prosinci 2018 obhájil svůj mandát Maduro. Poslanci pak prohlásili prozatímním prezidentem svého předsedu Guaidóa.
Světové společenství se v hodnocení událostí rozdělilo. Rusko, Čína, Írán, Turecko, Kuba nebo Bolívie stojí za Madurem. Naopak většina evropských zemí včetně Česka, Spojené státy, Brazílie, Argentina, Kolumbie a další jihoamerické státy považují za legitimní hlavu státu Guaidóa.
Koho státy uznávají prezidentem Venezuely