Rusové přiletěli do Venezuely radit a konzultovat. S sebou vzali 35 tun materiálu

Nahrávám video
Události ČT: Spojené státy kritizují Rusko kvůli vyslání stovky vojáků do Venezuely
Zdroj: ČT24

Dvě ruská vojenská letadla dopravila do Venezuely stovku vojáků a 35 tun materiálu v rámci „technické a vojenské spolupráce“ mezi Venezuelou a Ruskem. Informaci médií potvrdila ruská vládní agentura Sputnik. Do Caracasu přicestovali ruští vojenští představitelé včetně náčelníka štábu pozemních sil Vasilije Tonkoškurova s cílem „výměny zkušeností a ke konzultacím“, citovala ruská agentura nejmenovaný zdroj z ruské ambasády ve venezuelském hlavním městě. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo varoval Rusko, že Spojené státy nebudou situaci nečinně přihlížet.

Šéf americké diplomacie Pompeo podle zástupce svého tiskového mluvčího Roberta Palladina v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem uvedl, že Spojené státy a země regionu „nebudou nečinně přihlížet zhoršování napětí ve Venezuele ze strany Ruska“. Podle něj by Moskva měla „přestat se svým nekonstruktivním chováním“ ohledně podpory režimu prezidenta Nicoláse Madura.

Lavrov podle vyjádření ruského ministerstva zahraničí odmítl Pompeovu kritiku s tím, že se USA nepokrytě vměšují do vnitřních záležitostí Venezuely, kde se „pokoušejí zorganizovat státní převrat“, a že svým počínáním porušují chartu OSN.

Podle agentury Sputnik i zdrojů z místa dosedly na caracaském letišti stroj Il-62 a vojenské dopravní letadlo Antonov An-124. Oba stroje podle agentury Reuters vzlétly v pátek z ruského vojenského letiště Čkalovskij a podle webu Flightradar 24 měly mezipřistání v Sýrii.

Do Caracasu doletěly v sobotu, dopravní letoun pak odletěl v neděli odpoledne. Podle agentury Sputnik přiletělo do Venezuely 99 vojenských činitelů a bylo tam dopraveno 35 tun materiálu. Venezuelské úřady ani ruská ambasáda si podle agentury AFP nepřály na její dotaz tyto informace komentovat.

Rusko na Madurově straně

Rusko v posledních letech Venezuele prodalo vojenskou výzbroj za stovky milionů dolarů, připomněla agentura AFP. Ruské armádní letouny přiletěly do Venezuely už v prosinci, aby se tam zúčastnily společných manévrů.

V poslední době Rusko otevřeně stojí na straně autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura, kterého podporuje spolu s Čínou a stále ho uznává jako venezuelského prezidenta.

Prozatímním prezidentem země se ale v lednu nechal prohlásit vůdce opozice Juan Guaidó a jako takového jej uznává už přes 50 zemí světa, kromě USA také značná část evropských zemí včetně České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 26 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...