Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Mikem Pompeem varoval před použitím síly ve Venezuele. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řekl, že ve hře zůstává i možnost vojenské intervence. Diplomatický tlak na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhlášení nových voleb mezitím sílí.
Šéf ruské diplomacie varuje USA před vpádem do Venezuely. Odvolává se na mezinárodní právo
„Lavrov varoval před jakýmkoli vměšováním do vnitřních záležitostí Venezuely, včetně použití síly, kterým Washington pohrozil a které by bylo porušením mezinárodního práva,“ uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. „Lavrov je ochoten jednat o Venezuele v souladu se zásadami OSN,“ píše se dále v prohlášení.
Ve Venezuele údajně působí ruští žoldáci
Ve Venezuele má Rusko své zájmy, mimo jiné nesplacené půjčky v hodnotě miliard dolarů. Již ke konci ledna agentura Reuters informovala, že do Venezuely dorazilo kolem čtyř set ruských žoldáků, členů takzvané Wagnerovy soukromé armády, kteří jsou dle nepotvrzených zpráv napojeni na osoby blízké Kremlu.
Jejich úkolem má být ochránit Madura před rozlícenými demonstranty, ale i případnými zrádci mezi jeho osobními strážci. Moskva tvrdí, že o akcích soukromé armády nic neví.
Venezuela se tak stala prostorem, kde se střetávají různé ideologie. „Pokud Maduro zůstane u moci, budou z toho těžit ti, kteří chtějí, aby měl poslední slovo stát, nehledě na to, co občané chtějí – Kuba, Rusko a Čína. Pokud bude Maduro odstraněn, pomůže to zemím, jež si myslí, že by poslední slovo měli mít občané, jako většina Latinské Ameriky, Kanada a USA,“ řekl CNN bývalý kanadský velvyslanec Ben Rowswell, který působil ve Venezuele mezi lety 2014 až 2017.
USA mají v Latinské Americe kvůli intervencím špatnou pověst
„Nikdo pravděpodobně žádnou intervenci nechce, ale na druhou stranu tady máme otázku lidských práv a to, co se děje ve Venezuele. Je otázka, kdy tohle všechno přeteče, kdy si ostatní státy řeknou, že teď se překročila ta hranice a musí se venezuelským občanům pomoct. Vměšování je samozřejmě velmi citlivá otázka. Připravená je na to třeba Kolumbie, a to díky podpoře ze strany USA, která začala už v 90. letech,“ poznamenal hispanista Traian Urban z Metropolitní univerzity Praha.
„Na druhou stranu Kolumbie vojenský konflikt nechce riskovat, spíše se budou snažit řešit situaci diplomaticky. A myslím si, že to je i záměr Spojených států, protože jejich intervenční pověst není moc dobrá. V Latinské Americe jsou občané velmi hákliví na to, když Američané někam přijdou a v uvozovkách pomáhají nastolit demokracii,“ připomněl Urban s tím, že USA si to dobře uvědomují a „nezasáhnou, pokud se nestane něco výjimečného“.
Hispanista Urban: Latinská Amerika je na intervence ze strany USA háklivá (zdroj: ČT24)
Maduro dál blokuje humanitární pomoc
Evropská unie a skupina evropských a latinskoamerických ministrů vyzvala k uspořádání nových prezidentských voleb ve Venezuele, což Maduro odmítá. Spojené státy předložily Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce vyzývající k dodávce mezinárodní humanitární pomoci do Venezuely a k vypsání nových prezidentských voleb.
Americká pomoc se zatím hromadí v Kolumbii na hranici s Venezuelou. Hraniční most ale na Madurův příkaz zabarikádovala venezuelská armáda. Maduro popírá, že je v zemi humanitární krize a celou záležitost označuje za „politickou show“ a záminku pro invazi pod vedením Spojených států.
Papež se vyhnul oslovení Madura prezidentem
Papež František už Madurovi odpověděl na nedávný dopis, v němž ho úřadující venezuelský prezident žádal o zprostředkování politického dialogu v této jihoamerické zemi. Připomněl, že Vatikán se o dialog snažil neúspěšně už před dvěma lety.
„Jednání byla bohužel přerušena, protože to, co se dohodlo, nebylo posléze podloženo konkrétními činy,“ připomněl papež neúspěšná jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí z konce roku 2016.
Papež v dopise také uvedl, že je hluboce znepokojen situací ve Venezuele a utrpením venezuelského lidu, které „zdá se, nebere konce“. Madura, jehož v textu neoslovil prezidente, nýbrž pane, též vyzval, aby se vyhnul „jakékoli formě krvavého střetu“.
Madurova vláda je obviňována z porušování lidských práv i z toho, že její řízená hospodářská politika výrazně přispěla k současné ekonomické krizi. Lidem se nedostává základních potravin a mnoho jich umírá na běžné nemoci kvůli nedostatku léků. Mzdy a úspory ztratily hodnotu vinou hyperinflace a zhruba 2,5 milionu Venezuelanů od roku 2015 uprchlo z vlasti.