Venezuelané míří ke kasárnám přesvědčovat vojáky. Armáda zatím zůstává věrná Madurovi

Nahrávám video

Stoupenci venezuelské opozice se po výzvě prozatímního prezidenta Juana Guaidóa shromažďují u kasáren v Caracasu, aby opět vyzvali vojáky věrné úřadujícímu prezidentovi Nicolási Madurovi k přechodu na svou stranu. Informovala o tom agentura AFP.

Juan Guaidó, kterého jako prozatímního prezidenta Venezuely uznává přes padesát států včetně Česka, ve čtvrtek vyzval své příznivce k poklidným demonstracím u základen po celé zemi, „aby (vojáci) začali jednat v souladu s ústavou“. „Cílem je předat náš vzkaz, aniž by vypukly konfrontace nebo jakákoli provokace,“ napsal.

Podle AFP se v průběhu sobotního dopoledne k základnám v Caracasu vydávaly skupinky demonstrantů. Armádní špičky zůstávají věrné Madurovi. Guaidó však chce příslušníky ozbrojených sil přesvědčit, aby se k Madurovi obrátili zády, přičemž jim slibuje amnestii. „Nemyslím si, že tohle armádu zviklá, ale přispívá to k tomu,“ řekl AFP na jednom ze sobotních opozičních shromáždění právník Marcos Rodriguez.

„Neočekávám, že by došlo ke změně názoru armády, a to především proto, že byl neúspěšný pokus o povstání v úterý nad ránem caracaského času a ti vojáci se teď o to víc budou bát, porotože jsou nadále pronásledováni. Je jim vyhrožováno, není to tak, že by stáli kompletně na straně Nicolase Madura, spíše se bojí, co se jim stane, když se postaví proti němu,“ uvedl pro ČT odborník na Latisnkou Ameriku Martin Rey.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo se na stoupence venezuelské opozice obrátil přes video na svém twitterovém účtu. „Čas na změnu je nyní. Už žádné represe,“ vzkázal mimo jiné. Spojené státy podle něj stojí na straně venezuelského lidu a prozatímního prezidenta Guaidóa a podporují mírovou změnu režimu.

Washington ale zároveň nevylučuje v jihoamerické zemi vojenský zásah. Prezident Maduro v projevu vyzval vojáky, aby byli připraveni na možnost americké vojenské ofenzivy.

Sporné volby

Krize ve Venezuele začala letos v lednu. Parlament, v němž má většinu pravicová opozice vedená Guaidóem, odmítl uznat výsledek prezidentských voleb, v nichž v prosinci 2018 obhájil svůj mandát Maduro. Poslanci pak prohlásili prozatímním prezidentem svého předsedu Guaidóa.

Světové společenství se v hodnocení událostí rozdělilo. Rusko, Čína, Írán, Turecko, Kuba nebo Bolívie stojí za Madurem. Naopak většina evropských zemí včetně Česka, Spojené státy, Brazílie, Argentina, Kolumbie a další jihoamerické státy považují za legitimní hlavu státu Guaidóa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po nočních útocích Ruska dva mrtvé, v Kyjevě přibylo obětí na 30

Nejméně dva lidé zemřeli a osm utrpělo zranění při ruských vzdušných útocích na Sumskou oblast a Kryvyj Rih v noci na pátek, uvádí ukrajinští činitelé. Rusko pokračuje v úderech na sousední zemi den poté, co v Kyjevě jeho rozsáhlý útok zabil nejméně třicet lidí a asi stovku dalších zranil. Ukrajinský raketový útok na západoruský Bělgorod naproti tomu v noci způsobil požár energetického zařízení a smrt jedné ženy, píší ruská média.
před 1 mminutou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 9 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 11 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 15 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 15 hhodinami

Evropský pohled