Venezuela viní USA z narušení jejích vod. Guaidó ohlásil, že začne jednat s americkou armádou

Nahrávám video

Venezuelský ministr obrany obvinil americké námořnictvo z narušení výsostných vod země v Karibském moři. Opoziční vůdce Juan Guaidó krátce předtím oznámil, že naváže kontakt s armádou USA. Protivládní protesty ovšem slábnou; zahraniční média to vysvětlují tím, že se demonstranti bojí zatčení poté, co si komando ve středu odvezlo místopředsedu parlamentu.

Napětí mezi USA a Venezuelou stoupá. „Varuji vedení americké armády na základě naší suverenity a mezinárodního práva, že nic takového nebudeme akceptovat,“ reagoval venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López na údajné narušení výsostných vod. Žádné důkazy ale nepředložil.

Mluvčí Jižního velitelství americké armády poté uvedla, že pobřežní stráž prováděla zásah proti drogovým pašerákům v mezinárodních vodách Karibského moře.

Přímý kontakt s americkým velitelstvím

Právě s jižním velitelstvím, které dohlíží na aktivity v Latinské Americe, chce jednat venezuelský prozatímní prezident Juan Guaidó. „Pověřili jsme našeho zmocněnce ve Washingtonu, aby se okamžitě sešel s admirálem jižního velitelství, abychom navázali přímý kontakt,“ sdělil Guaidó. „Žijeme v diktatuře. Nemůžeme zůstat doma a čekat, musíme se nadále domáhat svých práv v ulicích.“

Admirál jižního velitelství Craig Faller už ve čtvrtek uvedl, že je připraven s venezuelskou opozicí jednat. „Těším se na možnost diskuse. Chceme podpořit armádní velitele, kteří se správně rozhodnou ve prospěch Venezuelanů a obnoví ústavní pořádek. Jsme připraveni,“ tweetoval Faller.

„Od začátku jsme říkali, že využijeme všech dostupných zdrojů k vyvinutí tlaku,“ konstatoval v sobotu opoziční předák, který v minulosti naznačoval, že za určitých okolností by nevylučoval ani vojenskou intervenci ve Venezuele. Americký prezident Donald Trump už dříve varoval, že „na stole jsou všechny možnosti“.

Někteří demonstranti mluví o zklamání

Protesty proti současnému autoritářskému prezidentovi Nicolasi Madurovi ale slábnou. V hlavním městě se v sobotu sešla jen asi tisícovka demonstrantů. V prvních měsících protestů to byly desetitisíce lidí.

„Jsme opravdu zklamaní. Dnes jsem neměla chuť na demonstraci jít. Ale je to naše zodpovědnost, slíbili jsme to,“ konstatovala podporovatelka venezuelské opozice Olga Lorenzová. „Ti, kteří sem dnes přišli, jsou ti, kdo se k tomu zavázali. Ostatní čekají, že to za ně vyřeší politici. Ale je to problém všech Venezuelanů,“ obává se demonstrant Luis Cabrera.

Život ve Venezuele je nyní velmi složitý. Mít čas chodit několikrát do měsíce manifestovat, ještě za okolností, kdy můžete být nejen zatčen, ale i zabit. Venezuelská opozice se navíc dostala do slepého bodu – už několik týdnů realizuje plán, který zjevně v daném kontextu nemá šanci uspět, to znamená dosadit Guaidóa jako prezidenta země.
Radek Buben
iberoamerikanista ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Protestujícím se zatím nedaří vyburcovat armádu, aby se obrátila proti režimu. Mezi podporovateli opozice se navíc šiří strach ze zatčení – ve středu bezpečnostní složky kvůli pokusu o převrat zadržely místopředsedu Národního shromáždění Edgara Zambrana. Ústavodárné shromáždění, kterým úřadující prezident Nicolás Maduro nahradil parlament, ho předtím zbavilo imunity.

Guaidó se v lednu prohlásil prozatímním prezidentem Venezuely. Maduro podle něj poslední prezidentské volby vyhrál jen díky manipulacím. Guaidóa uznaly Spojené státy a dalších více než padesát zemí světa včetně České republiky.

Maduro považuje za loutku Trumpovy administrativy Guaidóa. Spojené státy podle něj podporují pokus o puč ve snaze dostat se k rozsáhlému ropnému bohatství jihoamerické země. „Za pokusem o převrat stojí generál Manuel Ricardo Cristofer. Je to zrádce a zbabělec. Ani nedorazil na místo, kde celou tuto lež organizoval. Opustil své jednotky a utekl,“ prohlásil Maduro. Generál dříve vedl venezuelskou rozvědku a podle Madura je stále nezvěstný.

Znovuotevřená hranice

Venezuelská vláda v sobotu otevřela hranice s Brazílií a nizozemským ostrovem Aruba, které uzavřela v únoru poté, co opozice oznámila, že chce přes hranice dostat do země dodávky potravin a léků. Madurův režim tehdy humanitární pomoc označil za snahu o americkou a kolumbijskou intervenci. Stále ale zůstává uzavřená hranice s Kolumbií.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 28 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 55 mminutami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 1 hhodinou

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 5 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 7 hhodinami
Načítání...