Venezuelský ministr obrany obvinil americké námořnictvo z narušení výsostných vod země v Karibském moři. Opoziční vůdce Juan Guaidó krátce předtím oznámil, že naváže kontakt s armádou USA. Protivládní protesty ovšem slábnou; zahraniční média to vysvětlují tím, že se demonstranti bojí zatčení poté, co si komando ve středu odvezlo místopředsedu parlamentu.
Venezuela viní USA z narušení jejích vod. Guaidó ohlásil, že začne jednat s americkou armádou
Napětí mezi USA a Venezuelou stoupá. „Varuji vedení americké armády na základě naší suverenity a mezinárodního práva, že nic takového nebudeme akceptovat,“ reagoval venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López na údajné narušení výsostných vod. Žádné důkazy ale nepředložil.
Mluvčí Jižního velitelství americké armády poté uvedla, že pobřežní stráž prováděla zásah proti drogovým pašerákům v mezinárodních vodách Karibského moře.
Přímý kontakt s americkým velitelstvím
Právě s jižním velitelstvím, které dohlíží na aktivity v Latinské Americe, chce jednat venezuelský prozatímní prezident Juan Guaidó. „Pověřili jsme našeho zmocněnce ve Washingtonu, aby se okamžitě sešel s admirálem jižního velitelství, abychom navázali přímý kontakt,“ sdělil Guaidó. „Žijeme v diktatuře. Nemůžeme zůstat doma a čekat, musíme se nadále domáhat svých práv v ulicích.“
Admirál jižního velitelství Craig Faller už ve čtvrtek uvedl, že je připraven s venezuelskou opozicí jednat. „Těším se na možnost diskuse. Chceme podpořit armádní velitele, kteří se správně rozhodnou ve prospěch Venezuelanů a obnoví ústavní pořádek. Jsme připraveni,“ tweetoval Faller.
„Od začátku jsme říkali, že využijeme všech dostupných zdrojů k vyvinutí tlaku,“ konstatoval v sobotu opoziční předák, který v minulosti naznačoval, že za určitých okolností by nevylučoval ani vojenskou intervenci ve Venezuele. Americký prezident Donald Trump už dříve varoval, že „na stole jsou všechny možnosti“.
Někteří demonstranti mluví o zklamání
Protesty proti současnému autoritářskému prezidentovi Nicolasi Madurovi ale slábnou. V hlavním městě se v sobotu sešla jen asi tisícovka demonstrantů. V prvních měsících protestů to byly desetitisíce lidí.
„Jsme opravdu zklamaní. Dnes jsem neměla chuť na demonstraci jít. Ale je to naše zodpovědnost, slíbili jsme to,“ konstatovala podporovatelka venezuelské opozice Olga Lorenzová. „Ti, kteří sem dnes přišli, jsou ti, kdo se k tomu zavázali. Ostatní čekají, že to za ně vyřeší politici. Ale je to problém všech Venezuelanů,“ obává se demonstrant Luis Cabrera.
Protestujícím se zatím nedaří vyburcovat armádu, aby se obrátila proti režimu. Mezi podporovateli opozice se navíc šiří strach ze zatčení – ve středu bezpečnostní složky kvůli pokusu o převrat zadržely místopředsedu Národního shromáždění Edgara Zambrana. Ústavodárné shromáždění, kterým úřadující prezident Nicolás Maduro nahradil parlament, ho předtím zbavilo imunity.
Guaidó se v lednu prohlásil prozatímním prezidentem Venezuely. Maduro podle něj poslední prezidentské volby vyhrál jen díky manipulacím. Guaidóa uznaly Spojené státy a dalších více než padesát zemí světa včetně České republiky.
Maduro považuje za loutku Trumpovy administrativy Guaidóa. Spojené státy podle něj podporují pokus o puč ve snaze dostat se k rozsáhlému ropnému bohatství jihoamerické země. „Za pokusem o převrat stojí generál Manuel Ricardo Cristofer. Je to zrádce a zbabělec. Ani nedorazil na místo, kde celou tuto lež organizoval. Opustil své jednotky a utekl,“ prohlásil Maduro. Generál dříve vedl venezuelskou rozvědku a podle Madura je stále nezvěstný.
Znovuotevřená hranice
Venezuelská vláda v sobotu otevřela hranice s Brazílií a nizozemským ostrovem Aruba, které uzavřela v únoru poté, co opozice oznámila, že chce přes hranice dostat do země dodávky potravin a léků. Madurův režim tehdy humanitární pomoc označil za snahu o americkou a kolumbijskou intervenci. Stále ale zůstává uzavřená hranice s Kolumbií.