Venezuelské Ústavodárné shromáždění poplatné autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi v úterý zbavilo imunity opozičního lídra Juana Guaidóa. Informovaly o tom světové agentury. Otevřela se tak cesta k možnému odsouzení a uvěznění politika, jehož více než 50 zemí světa uznává za prozatímního prezidenta zbídačené jihoamerické země.
Guaidó přišel o imunitu. Napětí ve Venezuele roste i kvůli náporu lidí na hranici s Kolumbií
Venezuelský ústavodárný sbor zbavil Guaidóa imunity (zdroj: ČT24)
Guaidó oznámil, že se krokem režimu nenechá odradit od snahy přivést Venezuelu zpět k demokracii.
Již od ledna usiluje jako předseda legitimně zvoleného parlamentu o Madurův odchod a vypsání předčasných prezidentských voleb. Pětatřicetiletého politika, který se s odvoláním na ústavu prohlásil prezidentem země, by úřady mohly obvinit z porušení zákona, neboť nerespektoval zákaz vycestovat do zahraničí.
Madurovy státní orgány si však muže podporovaného velkou částí Venezuelanů i desítkami světových zemí včetně Spojených států či většiny ostatních latinskoamerických zemí dosud netroufly zatknout. Maduro přitom prohlásil, že Guaidó by měl „čelit spravedlnosti“.
Poslanecké imunity chránící jej před vyšetřováním jej zbavilo Ústavodárné shromáždění, což je jakýsi paralelní parlament, který ustavila Madurova vláda proto, že parlament vzešlý z voleb ovládá od roku 2016 opozice. Ta stejně jako EU, USA ani další americké země Ústavodárné shromáždění neuznává, Maduro zase neuznává parlament.
„Nebudeme se vyhýbat odpovědnosti,“ řekl Guaidó v reakci na verdikt shromáždění, kterým se prý nenechá zastrašit. „Oni si myslí, že to bude jednoduché. Ale nebude. Pokud chtějí zajít dále, budou muset počítat s důsledky,“ dodal.
Více než pětisethlavé shromáždění rozhodlo podle agentury AP jednohlasně a jeho předseda Diosdado Cabello obvinil opozici, že se do země snaží přivést zahraniční invazi a rozdmýchává občanskou válku.
Podle venezuelského ústavního právníka je však krok shromáždění v rozporu se základním zákonem země, neboť zbavit jej imunity může jen parlament, jehož je poslancem. „Byla rovněž porušena procesní pravidla, neboť měl dostat šanci hájit se,“ řekl agentuře Reuters právník José Haro.
Guaidóovi minulý týden úřad hlavního kontrolora jmenovaný Madurovým shromážením zakázal na 15 let výkon veřejných funkcí, neboť údajně uzurpováním moci uškodil lidu Venezuely a zahraničními cestami zpronevěřil státní peníze. Guaidó úřad nerespektuje a zákazu se nemíní podřídit.
Šéf opozice svolává pravidelné masové demonstrace po celé zemi a vyzývá státní úředníky a armádu, aby se postavili na jeho stranu. Primárně je snahou opozice dostat do země sužované ekonomickou krizí humanitární pomoc, kterou Maduro odmítá s tím, že jde o americkou intervenci.
Tisíce Venezuelanů překonaly bariéry na hranicích s Kolumbií
Několik tisíc Venezuelanů v úterý překonalo bariéry na hranicích s Kolumbií, aby se dostalo k humanitární pomoci. Informoval o tom kolumbijský deník El Tiempo s odvoláním na migrační úřady. Ve Venezuele je nedostatek potravin i léků a v posledních týdnech situaci zhoršily opakované výpadky elektřiny a přerušování dodávek vody.
Zoufalí Venezuelané v úterý hromadně přelézali kontejnery, které na hraniční most nechala letos v únoru rozmístit vláda prezidenta Nicoláse Madura. Vláda tímto způsobem brání opozici dostat do země dodávky potravin a léků, které u hranic v Kolumbii shromáždily USA a další státy. Maduro označuje tuto pomoc za americkou intervenci.
Kolumbijské migrační úřady v úterý uvedly, že Venezuelané vzali most útokem i proto, že kvůli zvýšené hladině řeky Táchira na hranicích se nemohli do Kolumbie dostat jinými cestami. Venezuelané přecházejí do sousední země už dlouho, někteří se vracejí s potravinami a léky, jiní tam zůstávají.
Podle OSN emigrovaly za posledních několik let z Venezuely přes tři miliony lidí, kteří utíkají před ekonomickou krizí a před autoritářskou vládou. Ta potlačuje opozici a zavírá do vězení aktivisty, politiky i novináře, ale také vojáky a armádní důstojníky, kteří odmítají být loajální autoritářskému režimu.
Do Kolumbie od února uteklo i přes tisíc vojáků, kteří začali podporovat lídra venezuelské opozice a šéfa tamního parlamentu Juana Guaidóa. Ten v lednu během protivládních demonstrací složil přísahu jako prezident poté, co parlament neuznal nový prezidentský mandát Nicoláse Madura kvůli nesvobodným volbám.
Guaidóa od ledna uznalo za hlavu státu přes 50 zemí v čele s USA, uznávají ho i téměř všechny státy EU, včetně ČR.
Maduro, který je prezidentem od roku 2013, se ale dál drží u moci díky armádě a podpoře Ruska nebo Číny. Mnozí Venezuelané nicméně stále věří jeho slibům, že vyřeší ekonomické problémy země. Ty ale podle expertů způsobila právě socialistická hospodářská politika Madurovy vlády, která se mimo jiné nedokázala vyrovnat s propadem světových cen ropy. Podle opozice vláda také zpronevěřila miliony ze státního rozpočtu, místo aby je investovala do obnovy země.