Juan Guaidó strana 3 z 3

Prozatímní venezuelský prezident Juan Guaidó by podle hlavy českého státu Miloše Zemana skončil jako „venezuelský Husák“, pokud by kvůli řešení situace v zemi požádal o vojenskou intervenci v cizině, například v USA. Zeman to uvedl v pořadu Prezidentský Pressklub rádia Frekvence 1. Guaidó v pátek řekl, že je připraven povolit americkou vojenskou intervenci, bude-li to nutné.

Venezuelský prozatímní prezident Juan Guaidó je připraven v případě nutnosti povolit vojenskou intervenci USA ke zbavení moci stávajícího šéfa státu Nicoláse Madura a k ukončení humanitární krize v zemi. Guaidó to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP.

Venezuelská armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí, který vyslaly Spojené státy společně s Kolumbií a dalšími zeměmi regionu na žádost opozičního vůdce Juana Guaidóa. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzývá úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura, aby nechal vozy s potravinami a léky projet a doručit pomoc strádajícímu obyvatelstvu. Zástupce portorického guvernéra Luis Rivera Marín televizi CNN řekl, že do země už první dodávka humanitární pomoci dorazila.

Kuba je sice asi osmkrát menší a třikrát méně lidnatá než Venezuela, na politiku a obchod v zemi má ale velký vliv. Madurův režim podle všeho pomáhají udržet u moci tisíce vojáků, zpravodajců a „poradců“. Do Venezuely přišli v rámci výměnné dohody uzavřené po přelomu tisíciletí mezi spřátelenými levicovými prezidenty Hugem Chávezem a Fidelem Castrem. Havana se teď obává krize, jelikož lukrativní dodávky ropy dlouho držely kubánskou ekonomiku při životě. Na Kubu chtějí prostřednictvím sankcí mířených na venezuelskou ropu zatlačit i Spojené státy. Takzvaná „Kubazuela“, velmi úzké spojenectví mezi oběma státy, ale zatím drží.

Český prezident Miloš Zeman písemně pogratuloval prozatímnímu venezuelskému prezidentovi Juanu Guaidóovi k převzetí úřadu a pozval ho na návštěvu Česka. Česká vláda uznala Guaidóa venezuelským prezidentem v pondělí. On sám složil prezidentskou přísahu již v lednu poté, co venezuelský parlament neuznal druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb.

Předseda opozicí ovládaného parlamentu ve Venezuele Juan Guaidó, jehož za prozatímního prezidenta uznaly už více než čtyři desítky států, pokračuje ve schůzkách se zástupci různých vrstev venezuelské společnosti. Zároveň žádá o umožnění přísunu humanitární pomoci. Země se potýká s nedostatkem jídla a léků, úřadující prezident Nicolás Maduro ale pomoc, kterou nabízejí Spojené státy, dlouhodobě odmítá.

Na vyústění sporu o vládu nad Venezuelou netrpělivě čekají nejen velmoci, ale především sami obyvatelé kdysi bohaté země Jižní Ameriky. Kvůli pronásledování a stále se zhoršujícím ekonomickým podmínkám Venezuelu opustily miliony lidí. Těm, kdo zůstali, hrozí bída a hlad. S lidmi v zemi zmítané kriminalitou a nepokoji mluvil štáb CNN.

Státy takzvané Limské skupiny vyzvaly venezuelskou armádu, aby podpořila opozičního vůdce Juana Guaidóa a umožnila změnu režimu bez použití síly. Skupina tvořená zejména latinskoamerickými státy zároveň apelovala na mezinárodní společenství, aby znemožnilo dosavadnímu prezidentovi Nicolási Madurovi přístup ke státnímu majetku v zahraničí. Guaidó mezitím vyjádřil obavy, že se venezuelská armáda zmocní humanitární pomoci. Občanská válka podle lídrů opozice včetně Guaidóa nehrozí.

Česká vláda uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta země. Postup tuzemské diplomacie kabinetu navrhl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Guaidó za to Česku poděkoval. Jako první země Unie opozičního lídra v pondělí oficiálně uznalo Španělsko.

Španělská vláda jako první z Evropské unie oficiálně uznala Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidaly další státy. O půlnoci vypršela lhůta, do které sedm evropských zemí po venezuelském autoritářském prezidentovi Nicolásovi Madurovi požadovalo, aby oznámil nové prezidentské volby. Po tomto ultimátu měly uznat za úřadujícího prezidenta právě Guaidóa. Maduro nové prezidentské volby odmítl. Kreml kroky evropských států odsoudil jako snahu „legitimizovat uzurpaci moci“. Jde podle něj o vměšování.

Dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek. Reagoval tak na opoziční protesty, které se snaží potlačit, stejně jako aktivity předsedy parlamentu Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil úřadujícím prezidentem, uvedla agentura AP. V Caracasu i dalších městech se v sobotu konaly další demonstrace příznivců opozice. Guaidóa na Twitteru podpořil i první vysoce postavený venezuelský generál.

Lídr venezuelské opozice Juan Guaidó představil plán, který má stabilizovat kolabující hospodářství a nejvíce strádajícím lidem poskytnout okamžitou humanitární pomoc. Guaidó také vyzval Rusko s Čínou, aby se postavily na jeho stranu. Velmocem slíbil, že ochrání jejich investice. Kreml ale vzápětí zdůraznil, že ho za prezidenta neuznává. Madurova vláda se mezitím chystá poslat 15 tun zlata z rezerv venezuelské centrální banky do Spojených arabských emirátů a získat za to eura v hotovosti, uvedla agentura Reuters.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) se usnesli, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Juana Guaidóa legitimním prezidentem Venezuely. Europoslanci vyzvali ke stejnému kroku členské země Unie i její instituce. Současně odsoudili zadržení několika zahraničních novinářů ve Venezuele.

Venezuelský nejvyšší soud opozičnímu lídrovi Juanu Guaidóovi, který se minulý týden prohlásil prezidentem, zakázal vycestovat ze země a obstavil mu účty. Autoritářský prezident Nicolás Maduro mezitím v rozhovoru s ruskou agenturou Ria Novosti oznámil, že je připravený vyjednávat s opozicí pomocí mezinárodních prostředníků a je pro vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Ve středu se v Caracasu a dalších velkých městech vydaly do ulic tisíce lidí, aby podpořily Guaidóa.

Venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó se snaží na svou stranu získat armádu, která je zatím loajální autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi. Vojákům Guaidó předložil zákon zaručující amnestii těm, kteří pomohou s návratem země k demokracii. Předlohu tento týden schválil venezuelský parlament ovládaný opozicí. Už v sobotu odmítl loajalitu Madurovi vojenský atašé venezuelské ambasády ve Spojených státech José Luis Silva.

Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neohlásí nové prezidentské volby. Oznámili to španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie. Guaidóa už tento týden uznaly prezidentem Venezuely některé americké země včetně USA.

Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.

Při protivládních protestech ve Venezuele od pondělí zemřelo podle nevládní organizace OVCS už 26 lidí. Původní bilance hovořila o 16 mrtvých a desítkách zraněných. Masové demonstrace po celé zemi svolal předseda opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, který se během nich prohlásil úřadujícím prezidentem. Uznaly ho Spojené státy, Rusko následně varovalo USA před vnější intervencí a Washington obvinilo z ignorování mezinárodního práva. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino označil krok Guaidóa za státní převrat.

Ambiciózní pětatřicetiletý inženýr a šéf parlamentu Juan Guaidó se ve středu prohlásil úřadujícím prezidentem Venezuely. Před pár týdny takřka neznámý politik dokázal sjednotit opozici, jejíž lídry Madurův režim postupně pozavíral. Guaidó pochází z chudých poměrů, jeho rodné město koncem tisíciletí doslova smetla voda a bahno. Politicky aktivní je už od studentských let, bojuje mimo jiné proti korupci. Nyní žádá o podporu armádu a burcuje Venezuelany, aby učinili přítrž socialistické vládě, jejíž kroky přinutily na pět milionů lidí k odchodu ze země.