Venezuelané nejsou žádní chudáci, prohlásil Maduro a zatarasil most, aby zastavil humanitární konvoj

2 minuty
Maduro odmítá humanitární pomoc
Zdroj: ČT24

Venezuelská armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí, který vyslaly Spojené státy společně s Kolumbií a dalšími zeměmi regionu na žádost opozičního vůdce Juana Guaidóa. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzývá úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura, aby nechal vozy s potravinami a léky projet a doručit pomoc strádajícímu obyvatelstvu. Zástupce portorického guvernéra Luis Rivera Marín televizi CNN řekl, že do země už první dodávka humanitární pomoci dorazila.

Prozatímní prezident Guaidó o víkendu varoval, že 250 až 300 tisícům Venezuelanů hrozí bez humanitární pomoci smrt. Zároveň vyzval armádu, jejíž většina je dosud loajální Madurovi, aby pomoc do země vpustila.

Maduro však reagoval slovy, že Venezuelané nejsou žebráci a pomoc nepotřebují. Její organizaci označil za lacinou show opozice. Pozorovatelé soudí, že vyhrocený stav je důležitým testem skutečné oddanosti vojáků autoritářskému prezidentovi, kterého již nevelká část důstojníků přestala uznávat.

„Štve mě to. A nejen mě, většinu lidí. Ty, co podporují opozici, i ty, co jsou provládní. Protože, ať už jste pro kohokoliv, je smutné, když vaše dítě onemocní a vy nikde neseženete lék a ono kvůli tomu zemře. Měli by si spolu sednout a nějak se domluvit,“ říká Venezuelanka Lavia Vargas.

3 minuty
Události: Zpolitizovaná humanitární pomoc Venezuele
Zdroj: ČT24

Vláda nemá zájem o své občany, tvrdí Guaidó

Vojsko dosud zachovává věrnost Madurovi a na klíčovém mostu dál stojí tři kamionové návěsy. „Je to způsob zastrašování, ale nemyslím, že by tím něčeho dosáhli,“ řekla agentuře AP Alba Pereiraová z nevládní organizace Entre Dos Tierras, podle níž venezuelská vláda nemá zábrany dále vystavovat obyvatele země této „absurdní krizi“.

„Je to absurdní odpověď režimu, který nemá zájem o své občany. Uděláme vše pro to, aby se část z této pomoci dostala dovnitř,“ slíbil Juan Guaidó. 

„Madurův režim musí umožnit, aby se pomoc dostala k hladovějícím lidem,“ uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo, jehož země se pokouší odříznout Madura od financí sankcemi proti klíčovému ropnému průmyslu. Snahu blokovat pomoc odsoudil i jeho kolumbijský kolega Carlos Holmes Trujillo, podle něhož může být Madurův postup důvodem pro zahraniční země, aby podaly podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Zástupce portorického guvernéra Luis Rivera Marín televizi CNN řekl, že do země už první dodávka humanitární pomoci dorazila. Neuvedl ale, kudy se do Venezuely dostala; bylo to zřejmě letecky. „Viděli jsme velmi smutné obrázky blokád pozemních cest z kolumbijské Cúcuty do Venezuely,“ uvedl Rivera. „Podařilo se nám ale najít některé trasy a dodávka už dorazila. Věříme, že ani vojáci to nemohou zastavit,“ dodal. 

Několik hodin předtím guvernér Portorika Ricardo Rosselló řekl kolumbijskému rozhlasu, že očekává potvrzení přistání letadla na místo určení a že už je připravena i loď s humanitární pomocí. Další humanitární pomoc v nejméně šesti kamionech dorazila do kolumbijského města Cúcuta k venezuelským hranicím.

Červený kříž zdvojnásobil pomoc

Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Prezident Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout.

Mezinárodní výbor Červeného kříže oznámil, že v posledních týdnech zdvojnásobil svůj rozpočet pro Venezuelu na 18 milionů švýcarských franků (408 milionů korun) a snaží se rovněž pomáhat několika milionům uprchlíků, kteří před zoufalou situací utekli do Kolumbie či Brazílie.

Šéf výboru Peter Maurer prohlásil, že se jeho lidé na jedné straně snaží výrazně posílit pomoc Venezuelanům, na druhé však chtějí zůstat v politicky vyhrocené situaci v zemi neutrální.

Mezinárodní skupina pošle do země prostředníka

O Venezuele jednali zástupci několika latinskoamerických a evropských zemí v uruguayském Montevideu. Skupina, kterou vede šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a uruguayský prezident Tabaré Vázquez, se dohodla vyslat zástupce do Venezuely, aby tam kontaktovali obě znesvářené strany.

Cílem skupiny je dosáhnout ve Venezuele dialog o nových volbách, primární je nyní umožnit humanitární pomoc, shodli se též účastníci jednání v Montevideu. Další schůzku plánují na březen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 32 mminutami

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 14 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 15 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 16 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 18 hhodinami
Načítání...