Venezuelané nejsou žádní chudáci, prohlásil Maduro a zatarasil most, aby zastavil humanitární konvoj

2 minuty
Maduro odmítá humanitární pomoc
Zdroj: ČT24

Venezuelská armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí, který vyslaly Spojené státy společně s Kolumbií a dalšími zeměmi regionu na žádost opozičního vůdce Juana Guaidóa. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzývá úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura, aby nechal vozy s potravinami a léky projet a doručit pomoc strádajícímu obyvatelstvu. Zástupce portorického guvernéra Luis Rivera Marín televizi CNN řekl, že do země už první dodávka humanitární pomoci dorazila.

Prozatímní prezident Guaidó o víkendu varoval, že 250 až 300 tisícům Venezuelanů hrozí bez humanitární pomoci smrt. Zároveň vyzval armádu, jejíž většina je dosud loajální Madurovi, aby pomoc do země vpustila.

Maduro však reagoval slovy, že Venezuelané nejsou žebráci a pomoc nepotřebují. Její organizaci označil za lacinou show opozice. Pozorovatelé soudí, že vyhrocený stav je důležitým testem skutečné oddanosti vojáků autoritářskému prezidentovi, kterého již nevelká část důstojníků přestala uznávat.

„Štve mě to. A nejen mě, většinu lidí. Ty, co podporují opozici, i ty, co jsou provládní. Protože, ať už jste pro kohokoliv, je smutné, když vaše dítě onemocní a vy nikde neseženete lék a ono kvůli tomu zemře. Měli by si spolu sednout a nějak se domluvit,“ říká Venezuelanka Lavia Vargas.

3 minuty
Události: Zpolitizovaná humanitární pomoc Venezuele
Zdroj: ČT24

Vláda nemá zájem o své občany, tvrdí Guaidó

Vojsko dosud zachovává věrnost Madurovi a na klíčovém mostu dál stojí tři kamionové návěsy. „Je to způsob zastrašování, ale nemyslím, že by tím něčeho dosáhli,“ řekla agentuře AP Alba Pereiraová z nevládní organizace Entre Dos Tierras, podle níž venezuelská vláda nemá zábrany dále vystavovat obyvatele země této „absurdní krizi“.

„Je to absurdní odpověď režimu, který nemá zájem o své občany. Uděláme vše pro to, aby se část z této pomoci dostala dovnitř,“ slíbil Juan Guaidó. 

„Madurův režim musí umožnit, aby se pomoc dostala k hladovějícím lidem,“ uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo, jehož země se pokouší odříznout Madura od financí sankcemi proti klíčovému ropnému průmyslu. Snahu blokovat pomoc odsoudil i jeho kolumbijský kolega Carlos Holmes Trujillo, podle něhož může být Madurův postup důvodem pro zahraniční země, aby podaly podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Zástupce portorického guvernéra Luis Rivera Marín televizi CNN řekl, že do země už první dodávka humanitární pomoci dorazila. Neuvedl ale, kudy se do Venezuely dostala; bylo to zřejmě letecky. „Viděli jsme velmi smutné obrázky blokád pozemních cest z kolumbijské Cúcuty do Venezuely,“ uvedl Rivera. „Podařilo se nám ale najít některé trasy a dodávka už dorazila. Věříme, že ani vojáci to nemohou zastavit,“ dodal. 

Několik hodin předtím guvernér Portorika Ricardo Rosselló řekl kolumbijskému rozhlasu, že očekává potvrzení přistání letadla na místo určení a že už je připravena i loď s humanitární pomocí. Další humanitární pomoc v nejméně šesti kamionech dorazila do kolumbijského města Cúcuta k venezuelským hranicím.

Červený kříž zdvojnásobil pomoc

Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Prezident Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout.

Mezinárodní výbor Červeného kříže oznámil, že v posledních týdnech zdvojnásobil svůj rozpočet pro Venezuelu na 18 milionů švýcarských franků (408 milionů korun) a snaží se rovněž pomáhat několika milionům uprchlíků, kteří před zoufalou situací utekli do Kolumbie či Brazílie.

Šéf výboru Peter Maurer prohlásil, že se jeho lidé na jedné straně snaží výrazně posílit pomoc Venezuelanům, na druhé však chtějí zůstat v politicky vyhrocené situaci v zemi neutrální.

Mezinárodní skupina pošle do země prostředníka

O Venezuele jednali zástupci několika latinskoamerických a evropských zemí v uruguayském Montevideu. Skupina, kterou vede šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a uruguayský prezident Tabaré Vázquez, se dohodla vyslat zástupce do Venezuely, aby tam kontaktovali obě znesvářené strany.

Cílem skupiny je dosáhnout ve Venezuele dialog o nových volbách, primární je nyní umožnit humanitární pomoc, shodli se též účastníci jednání v Montevideu. Další schůzku plánují na březen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 13 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...