Česká vláda uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta země. Postup tuzemské diplomacie kabinetu navrhl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Guaidó za to Česku poděkoval. Jako první země Unie opozičního lídra v pondělí oficiálně uznalo Španělsko.
„Vláda České republiky vyjadřuje lítost nad skutečností, že i přes opakované apely mezinárodního společenství nebyly ve Venezuele přijaty kroky vedoucí ke konání svobodných a demokratických voleb. Vláda České republiky proto uznává Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta, který by měl dovést Venezuelu ke svobodným a demokratickým volbám,“ uvedl kabinet v tiskovém prohlášení.
Upozornil také, že loňské prezidentské volby, v nichž vyhrál Maduro, nesplňovaly mezinárodní standardy. Madurova vláda v pondělí varovala, že přehodnotí vztahy se zeměmi, jež uznaly Guaidóa.
„Předkládám vládě návrh na uznání Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely, který by měl dovést zemi ke svobodným a demokratickým volbám. Svůj postoj ČR koordinuje s dalšími zeměmi EU,“ napsal ministr zahraničí Petříček na Twitter ještě před zasednutím vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci řekl, že vláda se rozhodla pro uznání Guaidóa na základě toho, že Madurův režim nevyslyšel mezinárodní výzvy k uspořádání prezidentských voleb.
Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Petříček nevyloučil ani možné sankce proti prezidentu Madurovi v případě, že nebudou svolány nové volby.
Shoda ústavních činitelů
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) při příchodu na jednání kabinetu novinářům řekl, že téma už ráno rozebírala Bezpečnostní rada státu. „Atmosféru jsem vnímal tak, že je souhlas s tím, aby se Česká republika připojila ke státům Evropské unie, které již uznaly pana Guaidóa za prozatímní hlavu státu, která má přivést Venezuelu ke svobodným volbám,“ poznamenal.
„Česká republika již v minulých týdnech vyzvala ke svolání demokratických voleb, protože ty poslední volby byly provázeny celou řadou neregulérností, a Evropská unie opakovala, že neuznává jejich výsledek. I dnes se společně s našimi evropskými partnery kloníme k tomu, že by Juan Guaidó měl být uznán jako prozatímní prezident, který by měl svolat nové volby,“ dodal Petříček.
Podle šéfa tuzemské diplomacie se tématu už minulý týden věnovala schůzka ústavních činitelů. „Shodujeme se, že současný režim není řešení a měli bychom chtít, aby byly co nejdříve svolány nové volby,“ podotkl. „Situace ve Venezuele hrozí humanitární krizí.“
Guaidó reagoval na rozhodnutí české vlády na Twitteru: „Děkujeme vládě České republiky, že podporuje akce, které my, Venezuelané, podnikáme, abychom získali svobodu. Máme jasný plán, jak dosáhnout záchrany demokracie a našich základních práva.“ Podobné poděkování adresoval i dalším evropským zemím, které ho uznaly za úřadujícího prezidenta.
Rozhodnutí vlády uvítal místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestraník). „Tleskám a oceňuji ministra Petříčka, díky jehož návrhu jsme jednou z prvních zemí EU, která přistoupila k tomuto důležitému kroku. Příště i rychleji,“ vyzval. I europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) je rád, že Česko následuje výzvu Evropského parlamentu. Také místopředseda opoziční TOP 09 Marek Ženíšek postup české vlády ocenil. „Škoda jen, že jsme tak neučinili už dříve, ale až poté, co se tak stalo v šedesáti zemích světa,“ podotkl.
Naopak místopředseda KSČM Stanislav Grospič vnímá rozhodnutí vlády jako velice negativní, protože povede k vyhrocení situace a přiblíží hrozbu občanské války. Je to podle něj porušení mezinárodního práva a zásah do suverenity jiné země. Nezpochybňuje, že od posledních voleb se Venezuela zmítá v ústavní krizi, Madura však považuje za legitimně zvoleného prezidenta.
Tah Madridu
Jako první Guaidóa podpořily Spojené státy a po nich asi dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. V pondělí španělská vláda jako první z Evropské unie oficiálně uznala Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidaly Francie, Švédsko, Británie, Německo či Rakousko.
Minulý týden Guaidóa podpořil i Evropský parlament a vyzval ke stejnému kroku i členské země EU a unijní instituce. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.
