Potřebujeme víc vojáků. I těch amerických, připustil prozatímní prezident Venezuely Guaidó

2 minuty
Guaidó připustil, že špatně odhadl podporu armády
Zdroj: ČT24

Lídr venezuelské opozice a šéf parlamentu Juan Guaidó v sobotu připustil, že jeho tým špatně odhadl podporu armády, když tento týden oznámil závěrečnou fázi svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Guaidó, jehož od ledna uznalo na 60 zemí za prozatímního prezidenta, v rozhovoru s deníkem The Washington Post rovněž uvedl, že nevylučuje vojenskou pomoc Spojených států. Maduro v sobotu při návštěvě posádky kadetů vyzval vojáky, aby byli připraveni na možnou americkou intervenci.

Madura stále podporuje zejména Rusko, jehož ministr zahraničí Sergej Lavrov má v neděli v Moskvě jednat s šéfem venezuelské diplomacie Jorgem Arreazou. V pondělí má Lavrov o situaci ve Venezuele hovořit s ministrem zahraničí USA Mikem Pompeem, a to ve Finsku na okraj jednání Arktické rady.

Guaidó v sobotu připustil, že očekával větší otevřenou podporu armády a doufal, že Maduro pod tímto tlakem a tlakem masových demonstrací odstoupí z nejvyššího úřadu. V něm je od roku 2013 a v posledních třech letech jeho režim stupňuje tlak na opozici, která koncem roku 2015 vyhrála parlamentní volby. OSN viní Madurův režim z porušování lidských práv a práv opozice i z kolapsu domácí ekonomiky a z humanitární krize.

„Potřebujeme ještě více vojáků a také více funkcionářů režimu, aby nás podpořili v naplňování ústavy a návratu demokracie,“ prohlásil v sobotu Guaidó. Pětatřicetiletý politik deníku The Washington Post rovněž řekl, že není pro jednostrannou vojenskou intervenci z USA, ale že by zvážil pomoc amerických vojáků po boku venezuelských. Kdyby mu Spojené státy nabídly vojenskou pomoc, předložil by ji v parlamentu, aby ji poslanci zvážili.

K venezuelským vojákům se obrátil také šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který jim vzkázal, že je třeba ukončit represe a nastal čas na mírovou změnu režimu.

Armádu drží Maduro díky penězům i zastrašování

Podle Guaidóa je hodně vojáků, kteří chtějí skoncovat s Madurovým režimem, mají ale stále strach. Svou roli hrají i peníze. Podle expertů citovaných deníkem El Nacional i přes humanitární a ekonomickou krizi a americké sankce armádní velitelé stále dostávají od Madurova režimu dost peněz.

U nižších důstojníků hraje roli obava z represí, v posledních letech jich skončily desítky ve vězení. Někteří ale stále věří Madurovi i kvůli historické nevraživosti vůči „imperialistickým“ Spojeným státům.

Armádu zřejmě zastrašují i ozbrojené skupiny podporující Madura, z nichž některé mají podporu od kolumbijské gerily ELN. V sobotu byli na severu Venezuely zavražděni čtyři vojáci, včetně jednoho generála, a dva policisté. Motiv činu zatím není jasný, uvedla agentura EFE.

Lidé přesvědčovali vojáky

V sobotu pořádala opozice demonstrace u armádních posádek, kde se lidé snažili už poněkolikaté vojáky přesvědčit, aby pomohli opozici přimět Madura k odstoupení. Lidé vojákům předávali i kopii zákona o amnestii, který začátkem roku schválil parlament. Tento zákon zaručuje beztrestnost vojákům, kteří pomohou obnovit v zemi demokracii. Madurova vláda ale parlament neuznává a před dvěma lety ustavila vlastní zákonodárný sbor.

Podle deníku El País dorazily k posádkám v sobotu stovky lidí. Opoziční televize TV Venezuela zveřejnila fotografie a videa, na nichž lidé hovoří s příslušníky ozbrojených sil. Na jednom z nich příslušník národní gardy kopii zákona o amnestii spálil.

„Chtěli jsme to přečíst, aby věděli, co tam je, ale vojáci odmítli. Už ani nevím hodnost, jestli to byl plukovník nebo někdo vyšší, ale jak ten papír dostal do ruky, zázrakem jsem při tom neshořel já sám, jak to hned zapálil. Ale na to jsme zvyklí,“ uvedl demonstrant Romel Morot.

„Pokusili se jim předat dokument a přečetli jim ho. To mezi vojáky vyvolalo určité emoce, z jejich tváří bylo možné vyčíst, že touha po změně je tu nikoli na straně obyčejných Venezuelanů, ale taky u příslušníků ozbrojených sil,“ uvedl opoziční politik Jesus Armas.

Venezuelská armáda má podle deníku El País asi 123 tisíc členů, z toho 23 tisíc je národní garda. Pochybnosti panují o počtu milicí, které tvoří civilisté a penzionovaní vojáci. Maduro tvrdí, že jich jsou dva miliony, Mezinárodní ústav pro strategická studia (IISS) je odhaduje asi na 200 tisíc, většina z nich ale zřejmě nemá vojenský výcvik. „Mnozí z nich jsou státní zaměstnanci a většina z nich nikdy nestřílela,“ řekla deníku El País venezuelská armádní expertka Rocío San Miguelová.

Připravte se bránit vlast, řekl vojákům Maduro

Prezident Maduro v sobotu ve státě Cojedes sledoval sérii vojenských cvičení, která podle něj demonstrovala připravenost venezuelské armády na hrozbu představovanou Spojenými státy. „Musíte být připraveni bránit svou vlast se zbraněmi v rukou, pokud se jednoho dne americké impérium pokusí dotknout našeho území, té svaté půdy, která byla osvobozena hrdinskou generací Simona Bolívara,“ zdůraznil vojákům Maduro. 

Při letu z metropole Caracasu do státu Cojedes havaroval armádní vrtulník, při nehodě zahynulo všech sedm osob na palubě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 3 hhodinami

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 5 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...