Dosazení prozatímního venezuelského prezidenta Juana Guaidóa bylo dlouho plánováno a mělo jít o rychlou akci, která se úplně nepovedla. A nyní, jak uvedl exministr zahraničních věcí a předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pondělních Událostech, komentářích ČT24, chybí plán B. Místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD) je názoru, že prohlášení Guaidóa prezidentem bylo ukvapené.
Zaorálek: Rychlé dosazení Guaidóa prezidentem se nepovedlo, chybí plán B
Zaorálek: Rychlé dosazení Guaidóa prezidentem se nepovedlo (zdroj: ČT24)
Podle Zaorálka nevyšla sázka na jednu kartu, kterou měla být rychlá změna režimu ve Venezuele. „Kdo je původcem té akce? Víme, že to je venezuelský exil, který pobývá ve Spojených státech a dalších zemích, víme, že akce byla připravována delší dobu, nápad s prezidentem Guaidóem mohl být dobrý, kdyby vyšel,“ uvedl Zaorálek v Událostech, komentářích ČT24.
„Už v tuto chvíli víme, že nápad zřejmě nevychází, tak jak se myslelo, protože celá operace měla proběhnout velmi rychle, během čtrnácti dnů,“ dodal exministr zahraničních věcí. A podle něj chyběla strategie pro případ, že převrat nevyjde.
„Když rozjedete tu akci, musíte vědět, co děláte, a pokud to nevyjde, musíte vědět, co budete dělat ve druhé variantě,“ myslí si Zaorálek.
Podle místopředsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiřího Kobzy (SPD) se Guaidó prohlásil prezidentem ukvapeně. „Prohlásil se bez toho, aniž by kandidoval a uznat tuto prezidenturu samo o sobě se mi zdá velmi ukvapené,“ uvedl v Událostech, komentářích Kobza.
„Myslím si, že Venezuela patří Venezuelanům a měli by nechat na nich, aby si tam udělali pořádek,“ dodal Kobza. „Za posledních sto let bylo ve střední a jižní Americe zhruba 33 násilných intervencí ze strany Spojených států, je tedy docela pravděpodobné, že hra, která je teď rozehraná ve Venezuele, vysoce přesahuje její hranice,“ dodal poslanec SPD.
A podle Zaorálka se stav ve Venezuele dostal do „schizofrenní“ situace i kvůli dříve zavedeným americkým sankcím vůči tamnímu režimu. „Na jedné straně vyhlásíte sankce, takže zhoršujete situaci v zemi, na kterou doplatí nejvíc lidé, kterým pak posíláte humanitární pomoc, to je ta schizofrenní věc,“ řekl Zaorálek.
„Amerika by se měla snažit pomáhat, ale neměla by se snažit přímo pomoc doručovat,“ dodal s tím, že intervence USA by byla neštěstím. „Čeho se rozhodně bojí velká část lidí ve Venezuele, je to, že jim mocnosti vrazí do země a tu jim rozdupou,“ zmínil Zaorálek a připomněl, že i Rusko má v této oblasti velké zájmy.
„Mají tam půjčky přes dvacet miliard, a dokonce tam začali stavět továrnu na kalašnikovy. Pokud si vzpomínáte, v prosinci tam přistály dva ruské bombardéry osazené jadernými zbraněmi, což bylo zřejmě proto, že Rusové tušili, co se chystá, a dávali tím najevo symbolicky, jaký mají zájem o tento terén. Pro Rusy znamenala Kuba a Venezuela návrat do geopolitiky, nejde jen o ekonomické zájmy, ale i symbolicky,“ domnívá se Zaorálek.