Maduro hlásí potlačení puče. USA jsou připraveny k vojenskému zásahu ve Venezuele

3 minuty
Události: Krize ve Venezuele
Zdroj: ČT24

Venezuelský úřadující prezident Nicolás Maduro oznámil, že potlačil pokus o puč. Armáda mu prý zůstala věrná až na malou skupinu rebelujících vojáků. Madurův režim, který má podporu Ruska, Číny a dalších zemí, se pokouší svrhnout Juan Guaidó, kterého ve funkci prozatímního prezidenta uznává většina evropských zemí včetně Česka, velká část Latinské Ameriky i Spojené státy. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu zopakoval, že jeho země je připravena k vojenskému zásahu ve Venezuele.

„Jejich plán selhal, jejich výzva neuspěla, protože Venezuelané si přejí mír,“ prohlásil v televizním projevu úřadující prezident Maduro obklopen vysokými vojenskými veliteli včetně ministra obrany Vladimira Padrina. Z pokusu o puč obvinil „krajně pravicovou opoziční skupinu, kolumbijské oligarchy a americké imperialisty“.

Guaidó po úterních protestech, při nichž utrpělo zranění přes sto lidí, znovu vyzval své příznivce ke svržení režimu: „Dnes má Venezuela příležitost mírně se postavit tyranovi, kolem něhož se stahuje smyčka.“

Úterní události začaly vzpourou některých vojáků podporovaných civilními příznivci na vojenském letišti u hlavního města Caracasu. Za Guaidóa se však postavila jen malá část armády.

Šéf americké diplomacie Pompeo naznačil na televizní síti Fox Business Network, že Washington je připraven poměr sil zvrátit: „Vojenský zásah je možný. Pokud to bude nutné, Spojené státy to udělají.“ Dodal ale, že by raději ve Venezuele viděl klidnou změnu režimu.

USA: Madurův útěk zastavili Rusové

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo řekl v televizní stanici CNN, že podle jeho informací byl v úterý Maduro připraven utéct na Kubu. Prý už měl připravené letadlo. Podle Pompea ho však nakonec Rusové přesvědčili, aby v zemi zůstal. Maduro označil takovou spekulaci za nepovedený vtip. Ruští poradci nicméně v zemi jsou, přilétli ho podpořit na konci března.

Američtí diplomaté také tvrdili, že ministr obrany Padrino nebo velitel prezidentské gardy Ivan Rafael Hernandez Dala vyjednávali s lídry opozice o podpoře změny režimu, k dohodě však nedospěli. Venezuelský velvyslanec u OSN Samuel Moncada označil tyto informace za propagandu.

Proti Madurovi se z vysokých bezpečnostních představitelů postavil šéf rozvědky Manuel Figuera. Ten adresoval venezuelským občanům dopis, v němž napsal, že byl Madurovi vždy věrný, ale že se země nyní potýká se zničujícím úpadkem. Prý je nutné hledat nové politické cesty. Maduro proto oznámil, že Figueru odvolal. Do čela rozvědky se po roce vrátil Gustavo Gonzalez.

Protest v Praze

Na podporu Juana Guaidóa se konala demonstrace i v Praze. Na Václavském náměstí se sešli Venezuelané, kteří momentálně žijí v Česku, a se současným režimem Nicolase Madura nesouhlasí.

„Ve Venezuele nefunguje zdravotnický systém, lidé se mají velmi špatně. Inflace se každý týden zvedá minimálně o třicet procent. Já jsem poslal peníze do Venezuely dva týdny zpátky a teď si ten člověk nemůže udělat normální nákup,“ řekl jeden z demonstrantů Fernando Cedeno.

Sporné volby

Krize ve Venezuele začala letos v lednu. Parlament, v němž má většinu pravicová opozice vedená Guaidóem, odmítl uznat výsledek prezidentských voleb, v nichž v prosinci 2018 obhájil svůj mandát Maduro. Poslanci pak prohlásili prozatímním prezidentem svého předsedu Guaidóa.

Světové společenství se v hodnocení událostí rozdělilo. Rusko, Čína, Írán, Turecko, Kuba nebo Bolívie stojí za Madurem. Naopak většina evropských zemí včetně Česka, Spojené státy, Brazílie, Argentina, Kolumbie a další jihoamerické státy považují za legitimní hlavu státu Guaidóa.

Koho státy uznávají prezidentem Venezuely
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 2 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 3 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 10 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...