Venezuelští poslanci zřejmě budou moci hlasovat o klíčových věcech, aniž by byli přítomni v parlamentu. Opozice chce tímto krokem čelit tlaku ze strany režimu úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura. Část zákonodárců kvůli represím utekla do exilu nebo se skrývá na cizích ambasádách. Jejich hlasy mohou chybět při lednové volbě vedení parlamentu.
Po volbách v roce 2015 ovládli venezuelský parlament po mnoha letech opoziční poslanci. Madurův režim však brzy začal jejich práci ignorovat. V posledních dnech navíc zintenzivnil represe vůči některým nevládním zákonodárcům.
„Není to vláda, která zpochybňuje demokratické principy, je to diktatura, která systematicky ničí opoziční hlasy, novináře, odboráře, politiky a politické strany,“ upozornil opoziční lídr Juan Guaidó.
Podle Guaidóa je ve vězení, exilu nebo v azylu na cizích ambasádách třicet opozičních poslanců. Zákonodárci nyní odhlasovali, že ti z nich, kteří čelí stíhání, budou moci napříště „používat technologie k virtuální účasti na hlasování“.
Dosud platilo, že sněm nebyl usnášeníschopný, pokud nebyla fyzicky přítomna alespoň polovina poslanců či jejich náhradníků.
Tlak a úplatky
Opozice tvrdí, že vládnoucí Socialistická strana se snaží zabránit Guaidóovu znovuzvolení nátlakem na poslance tak, aby nebyli na schůzi přítomni. Někteří poslanci naopak údajně dostali nabídku úplatku, pokud se lednového hlasování sami nezúčastní.
Podle opozice se Madurův režim snaží zabránit znovuzvolení Guaidóa do čela parlamentu. „Tato změna způsobu hlasování je zcela protiústavní a nelze ji uskutečnit,“ reagoval na opatření parlamentu prorežimní zákonodárce Francisco Torrealba.
Venezuelské Ústavodárné shromáždění, které je nakloněné Madurovi, na začátku týdne odsouhlasilo zahájení soudního procesu proti čtyřem opozičním poslancům, kteří čelí obvinění ze zrady či spiknutí.
Podle úřadujícího prezidenta měla skupina rozpoutat násilnosti v několika regionech. „Díky spolupráci mezi civilními, vojenskými a zpravodajskými agenturami se nám podařilo včas odhalit, kdo stojí za tímto spiknutím,“ oznámil Maduro.
Opozice i mezinárodní organizace viní Madurovu vládu z porušování lidských práv a také z kolapsu venezuelské ekonomiky. Nevládním zákonodárcům v čele s Guaidóem, jehož uznaly desítky států za prozatímního prezidenta, se však nedaří Madura přimět k demisi. Sám Maduro označuje Guaidóa za loutku Spojených států, které se ho snaží svrhnout.
