Maďarsko

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Maďarský parlament, ve kterém má většinu strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, se vyslovil pro kontroverzní novelu, která snižuje počet volebních obvodů v opoziční baště – hlavním městě Budapešti. Stalo se tak v době, kdy Orbánův kabinet prochází bezprecedentní krizí, upozornila agentura AFP.

Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to v pondělí uvedl český prezident Petr Pavel. Řekl také, že na míru pro Ukrajinu se V4 shodne, cesty k němu se mohou lišit.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Do Maďarska se stěhuje čím dál víc Němců, především seniorů. Od začátku nového tisíciletí vzrostl jejich počet o třetinu. Vedou je tam nižší náklady na život, ale i výhrady k politice v původní vlasti – třeba nesouhlas s mírným přístupem k imigrantům. Média nakloněná premiéru Viktoru Orbánovi to prezentují jako úspěch jeho vlády.

Tisíce lidí se v pondělí večer již pátý den v řadě sešly v gruzínské metropoli Tbilisi na protest proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen do roku 2028 pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvala západní země, aby podpořily protesty, které nazvala gruzínským národním hnutím za integraci Gruzie do EU. Litva, Lotyšsko a Estonsko mezitím zavedly sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích, informuje agentura DPA. Premiér Gruzie Irakli Kobachidze možnost jednání s opozicí vyloučil.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vzkázala gruzínské vládě, že sedmadvacítka by na Gruzii mohla uvalit sankce v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. V Tbilisi se v neděli čtvrtým dnem za sebou konají protesty poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen oznámila, že do konce roku 2028 pozastavuje přístupová jednání s EU.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.

Europoslanci odsouhlasili ve středu večer všechny členy Evropské komise, jak potvrdily zdroje ČTK. Nová unijní exekutiva tak může být jako celek schválena příští týden ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

„Jediná možná cesta“ – tak zhodnotili ekonomickou transformaci po roce 1989 bývalí čeští premiéři Jan Fischer a Mirek Topolánek spolu se slovenským expremiérem Ľudovítem Ódorem v Otázkách Václava Moravce. Ódor jako největší dluh polistopadové politické reprezentace označil nedostatečné vysvětlování důvodů, proč musí Slovensko patřit na Západ. Fischer jako hlavní dluh vnímá problém krátkodobé vize nepřesahující jedno volební období.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se v noci na sobotu dohodli na unijním rozpočtu na příští rok ve výši téměř 200 miliard eur (pěti bilionů korun). Informovala o tom Rada Evropské unie. Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu.

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na budapešťském summitu Evropského politického společenství (EPS). Narážel tak na heslo vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa. Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, dodal Zelenskyj. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se účastníci summitu shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Maďarsko je země, která vykazuje značné rezervy v oblasti právního státu nebo médií, řekla v Interview ČT24 končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Stojí si zároveň za svou dřívější větou, že v této zemi je „nezdravá demokracie." Evropská komise jí proto stále blokuje 19 miliard eur (přes 481 miliard korun). O slovenské vládě pod vedením Roberta Fica (Smer) pak Jourová soudí, že spustila některé procesy, které by mohly kolidovat s evropským právem a také vést ke zmrazení peněz.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Před gruzínským parlamentem demonstrovaly tisíce lidí poté, co opozice svolala protest proti výsledkům sobotních voleb, píše Reuters. Premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen zdůraznil, že integrace země do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou. Obnovit diplomatické vztahy s Moskvou se podle něj Tbilisi nechystá. Gruzínský sen podle oficiálních výsledků hlasování vyhrál, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová to ale zpochybnily a odmítají výsledky uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé.