Maďarsko

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.

V Maďarsku panuje před parlamentními volbami toxická atmosféra. V prohlášení to uvedla delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která v pondělí a úterý uskutečnila pozorovatelskou návštěvu Budapešti. Maďaři 12. dubna rozhodnou, zda u moci zůstane premiér Viktor Orbán a jeho nacionalisticko-konzervativní strana Fidesz, nebo se vlády ujme opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara. Průzkumy veřejného mínění za favorita označují opozici.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Ten by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špion komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.

Hosté Událostí, komentářů probrali česko-slovenské memorandum o vládní spolupráci, omezení vlivu Ruska a informační úniky okolo maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. „Je to skandál. Dva týdny před maďarskými volbami se zveřejní přes jakési investigativní novináře záznam konverzace maďarského ministra s jeho ruským protějškem, který musel být určitě pořízen za asistence tajných služeb. Je to evidentní zásah do voleb. Jde o princip,“ kritizuje šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „Maďarský ministr zahraničí je trojským koněm v EU a Maďarsko hájí zájmy agresora. Česká vláda není schopna toto odsoudit. (…) Pokud se bratříčkujeme s problematickými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko, tak se stáváme potížisty v EU,“ míní člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vondráček varoval před nálepkováním.

V posledních letech to byl především přístup maďarského premiéra Viktora Orbána k používání práva veta, co ovlivnilo jeho vztah s evropskými představiteli v napjaté době rusko-ukrajinské války. „Enfant terrible“, „diktátor“ nebo „užiteční idioti“ – kontakty Budapešti s Bruselem ale již předtím provázela řada ostrých prohlášení. Vzájemné spory se týkaly protiimigrační politiky či podezření z korupce. Přinášíme ohlédnutí za vztahy mezi Maďarskem a Unií za posledních šestnáct let.

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.

Předvolební kampaň v Maďarsku poznamenala obvinění ze zapojení tajných služeb. Podle opozice i médií se do voleb vměšuje Rusko, které se snaží dlouholetého premiéra Viktora Orbána udržet u moci a do země vyslalo své agenty. Ti podle Reportérů ČT plánovali i fingovaný atentát na premiéra, aby veřejné mínění otočili v jeho prospěch. O úzkých vazbách maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóá s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem psal i maďarský investigativní novinář Szabolcs Pányi. Orbánova vláda ho vzápětí obvinila ze špionáže. „Tento vývoj mě nijak zvlášť nepřekvapuje,“ dodal Pányi. A vyšetřování nyní čelí i policista, který v médiích promluvil o tom, jak chtěly maďarské tajné služby zdiskreditovat opoziční stranu Tisza. Ta má s Péterem Magyarem v čele podle dlouhodobých průzkumů šanci na vítězství. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Šilhan.

Maďarský premiér Viktor Orbán usiluje o další čtyři roky v čele vlády. Ve funkci je nepřetržitě od roku 2010, tedy posledních šestnáct let. Vybrané ekonomické a společenské ukazatele z tohoto období naznačují, že zatímco v hospodářské oblasti Maďarsko v rámci regionu výrazně nevybočuje, míra svobody médií a svobody v zemi obecně se v porovnání se sousedy téměř neustále zhoršuje.

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.

Maďarští novináři rozkryli tajnou operaci, jejímž cílem bylo vyřadit z provozu IT systémy opoziční strany Tisza. IT specialisté, kteří chtěli plán odhalit, se stali terčem policejního vyšetřování, na které podle detektiva tlačila maďarská tajná služba. Ruskem řízení boti mezitím šíří výmysly o údajném atentátu na premiéra Viktora Orbána či o puči, který proti němu prý chystá Ukrajina. To všechno v situaci, kdy Tisza podle posledního průzkumu míří v dubnových volbách k ústavní většině.

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.

Evropská komise schválila český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválen byl rovněž i francouzský plán. Jediný plán, který tedy stále čeká na posouzení, je plán Maďarska.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o dění na jednáních EU. Informoval o tom server Euronews. Budapešť to přitom původně popřela.

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.

Před maďarskými volbami vede opoziční strana Tizsa před vládní stranou Fidesz přibližně o deset procentních bodů, vyplývá z údajů serveru Politico, které pocházejí z února. Konečné rozdělení mandátů v tamním parlamentu určuje hlasování pro stranické kandidátky i souboje v jednomandátových obvodech. Jenže volební systém od roku 2010, kdy se současný premiér Viktor Orbán dostal k moci, prošel sérií reforem. Ty ale dle kritiků zvýhodnily větší strany – jako je Orbánův Fidesz.

Maďarský premiér Viktor Orbán v závěru kampaně výrazně mění dosavadní taktiku. Vedle tradičních uzavřených akcí nově vyráží i na veřejné mítinky v několika městech, podle kritiků i médií kvůli silné opozici reprezentované stranou Pétera Magyara. Ta dle průzkumů vede.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.

Kriminalisté a hasiči v Pardubicích v sobotu začali s ohledáním v pátek shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech podle policejního prezidenta Martina Vondráška s podezřením na úmyslné zavinění.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.