Ve Francii se množí útoky na radnice a starosty, představitelé měst a obcí se sešli v Paříži

Nahrávám video

Útoky na francouzské radnice jsou jedním z hlavních témat začínajícího kongresu starostů v Paříži. Jen letos bylo citelně poškozeno několik stovek budov, některé radnice dokonce při nedávných nepokojích vyhořely. Roste i počet hrozeb adresovaných samotným komunálním politikům a jejich rodinným příslušníkům.

Bývalý starosta města Poissy a poslanec za department Yvelines Karel Olive od lidí na sociálních sítích dostává výhružky likvidací. Hlavně poté, co obvinil vůdce krajní levice z nadbíhání islamistům. Pokaždé uvědomí policii a pokud vypátrá i autora příspěvku, podá na něj trestní oznámení.

„Když zaútočíme na voleného zástupce státu, když ho inzultujeme, je to, jako kdybychom zaútočili na samotnou republiku,“ míní Olive. 

Podobným hrozbám čelí také Sandrine Berno dos Santosová, současná starostka čtyřicetitisícového Poissy, které leží na západ od Paříže. Situace byla nejzávažnější v době červencových nepokojů. „Museli jsme přijmout opatření, abychom radnici ochránili. Policisté tu byli celou noc připraveni v případě potřeby k přímému zásahu,“ uvedla starostka.

Jinde takové štěstí neměli. V městě Persan téměř shořela část radnice a potrvá minimálně rok, než bude znovu plnohodnotně fungovat.

Dřív jsme cítili respekt občanů, míní starosta Brugére

Počet útoků na starosty vzrostl za dva roky o pětačtyřicet procent. Jen sedmatřicet procent z volených zástupců ale podalo trestní oznámení. Někteří byli napadeni nejen v prostorách radnice či jejím okolí, ale dokonce i ve vlastních domech, uvedl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.

V létě přijal starosty v Elysejském paláci prezident Emmanuel Macron. Situace se od té doby ovšem výrazně nezměnila a útoků stále přibývá. Někdy bez zjevného důvodu, jindy kvůli politickým postojům starostů.

„Dříve jsme cítili větší respekt občanů ke starostům, udržovali si i větší odstup. Dnes už to mizí. Lidé jako by si nás vážili méně,“ domnívá se Philippe Brugére, starosta města Meymac.

Více než polovina všech francouzských starostů se už stala terčem verbálních i fyzických útoků. Někteří kvůli tomu podali demisi a nedokončili mandát. Podle předsedy jejich organizace Davida Lisnarda je velmi pravděpodobné, že se nepokoje z letošního léta mohou opakovat. Jedním z požadavků volených zástupců je proto větší ochrana ze strany policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 49 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...