Zóna ČT24: Raketové útoky Hamásu se snaží zahltit obranu Izraele. Odráží je jedny z nejpokročilejších systémů

Nahrávám video

Izrael v posledních dnech nepolevuje v cílených útocích na Pásmo Gazy, teroristé z Hamásu přesto neustávají v raketových útocích na židovský stát. Tyto střely jsou však extrémně nepřesné, a mají tak jen jediný úkol – zahltit izraelskou obranu v naději, že aspoň některá z raket dopadne do obydlených oblastí. Palestinští teroristé mají k dispozici i řadu různých typů raket, liší se podle dostřelu i ničivé síly. Izrael jim však systematicky odolává. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Rakety řady Kassám nebo Grad mají dolet v řádu nízkých desítek kilometrů, slouží tak Hamásu hlavně k zahlcení systému a ostřelování blízkých měst.

Větší rádius mají rakety typu M75 nebo Fajr-5, ty dostřelí do vzdálenosti 75 až 100 kilometrů. V této vzdálenosti jsou i největší izraelská města Tel Aviv a Jeruzalém, města s více než šesti miliony obyvatel.

V arzenálu teroristů jsou i rakety delšího doletu třeba M302 a R-160. Tyto střely mají dolet 120, respektive 200 kilometrů daleko, teroristé jimi mohou zasáhnout teoreticky téměř celý Izrael.

Zbraně používané teroristy z Hamásu
Zdroj: ČT24

Přetížení izraelské obrany

Protivzdušné systémy obrany Izraele se řadí mezi ty vůbec nejpokročilejší na světě. Útok teroristů z Hamásu předminulý víkend je ale přetížil, vypálili na monitorované území tisíce raket.

Naopak hlavní roli v ochraně Izraele hraje domácí systém Iron Dome, chrání především před raketami krátkého doletu. To jsou přesně ty, kterými Hamás na Izrael útočí. Izrael vedle toho disponuje i systémy Davidův prak nebo Arrow 2 a 3. Ty jsou určeny především proti sofistikovanějším raketám a balistickým střelám většího doletu.

Klíčovou součástí všech protivzdušných systémů jsou radiolokátory. Zaznamenávají pohyb jakéhokoliv tělesa, které odráží radiolokační paprsky. Iron Dome využívá radiolokátory MADR, stejné teď pořídila i česká armáda.

S účinností přes devadesát procent se řadí Iron Dome k těm nejspolehlivějším, překonat by jej však mohl v současnosti vyvíjený Iron Beam. Na něm Izrael spolupracuje se Spojenými státy, místo kinetických střel má používat silné laserové paprsky.

Pořad Zóna ČT24 se věnoval i dalším aspektům současného konfliktu Izraele s Hamásem. Přiblížil také, jak fungují kybernetické jednotky české armády. Celé video můžete zhlédnout v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 2 mminutami

Farage rezignuje na post poslance a bude usilovat o znovuzvolení

Šéf britské protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage v úterý oznámil, že rezignuje na poslanecký post, ale bude usilovat o znovuzvolení v následných doplňovacích volbách. Farage oznámení učinil v projevu, kde se vyjadřoval k podezření, že neoznámil některé příjmy a tím porušil parlamentní pravidla. Politik jakékoliv provinění popřel.
15:45Aktualizovánopřed 3 mminutami

Le Penová je vinna, soud ale zkrátil zákaz vykonávat veřejnou funkci

Francouzský odvolací soud rozhodl, že vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Soud zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci, mohla by se tak teoreticky účastnit prezidentských voleb v roce 2027. Bude však v té době mít elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Politička už dříve uvedla, že v takovém případě pro ni kandidatura nepřipadá v úvahu.
14:01Aktualizovánopřed 8 mminutami

U hotelu v Damašku, kde nocoval Macron, vybuchly nálože

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.
10:02Aktualizovánopřed 18 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 19 mminutami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 34 mminutami

Pavel se zúčastní večeře lídrů na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 41 mminutami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 42 mminutami

Evropský pohled