Jeden z pěti zaměstnanců je podle nové mezinárodní studie psychicky závislý na práci. Workoholiků je tak ve společnosti výrazně víc než lidí závislých na alkoholu a řádově víc než uživatelů nelegálních drog. Dopady na lidské zdraví i osobní život přitom mohou být stejně destruktivní. Podle vědců je nutkání pracovat častější u žen a paradoxně se může rozvíjet při práci z domova.
Majetková poradkyně Sally na první pohled vypadala jako vzorná zaměstnankyně. Dokázala být reprezentativní a usmívat se, přestože neustále sloužila přesčasy.
Závislost na práci ji ale třikrát přivedla do stavu úplného vyčerpání. Nakonec se jí musela vzdát. „Když jsem nebyla v práci, tak jsem o ní přemýšlela. Soustředila jsem se jen na práci a byla jsem jí oddaná,“ uvedla Sally.
Podle polského výzkumníka Pawla Atroszka se workoholismus zásadně neliší třeba od gamblerství. Společnost ho ale neodsuzuje, často právě naopak. „Když tuto závislost srovnáte s jinými široce uznávanými poruchami, jako je závislost na hazardních hrách a videohrách, tak je mnohem běžnější,“ řekl Atroszka.
Poruchou trpí častěji ženy a lidi na vedoucích pozicích
Rozsáhlou a nenápadnou závislost nově zkoumá studie vědců z šedesáti zemí. Prověřují třeba to, jestli nezdravé nutkání pracovat mívají lidé, kteří mají workoholické šéfy. Už teď se domnívají, že touto poruchou častěji trpí ženy nebo lidé na vedoucích pozicích.
„Významným rizikovým faktorem je délka pracovní doby. To je znepokojivé, protože Austrálie ji má celkem dlouhou,“ uvedla výzkumnice v oboru psychologie práce na Jihoaustralské univerzitě Rachael Potterová.
Právě v Austrálii závislost na práci zažilo až třicet procent obyvatel. Vědci se obávají, že riziko zvýšila i pandemie, kdy se smazaly rozdíly mezi domácím a pracovním prostředím. „Mnohem větší je teď riziko, že lidé začnou kontrolovat e-maily pozdě v noci. Často pak odpovídají nadřízeným. Mají pocit, že je to jejich povinnost,“ přidala Potterová.
V Japonsku jsou tisíce případů sebevražd ročně
Vědci ale varují, že přehnané pracovní nároky a následný workoholismus zvyšují riziko srdečních chorob, depresí a sebevražd. V Japonsku jsou takových případů tisíce ročně. „Má dcera se stala symbolem pracovního zneužívání v Japonsku a vyvolala debaty o pracovní kultuře v této zemi,“ řekla Jukimi Takahašiová, matka zaměstnankyně, která z přepracování spáchala sebevraždu.
Řada firem už proto vyzývá zaměstnance, aby domů chodili dříve. Mnozí to ale odmítají, a nejen kvůli konvencím. Bez tvrdé práce si život nedokážou představit.
