Johnson v parlamentu lhal o covidových večírcích ve svém sídle, usnesla se komise

Bývalý britský premiér Boris Johnson vědomě uvedl poslance v omyl svými výroky o večírcích v Downing Street v době pandemických restrikcí. Pokud by byl Johnson ještě poslancem, byl by na 90 dní vyloučen ze zasedání parlamentu, uvedla parlamentní komise. Komise ve čtvrtek zveřejnila zprávu o závěrech svého vyšetřování, která má více než 100 stran a obsahuje také fotografie inkriminovaných setkání v sídle premiéra. Johnson už před publikací závěrů složil poslanecký mandát. Jeho tým podle médií vydal prohlášení, v němž zprávu i postup komise odsuzuje.

„Toto vyšetřování se dotýká samé podstaty naší demokracie. Uvedení parlamentu v omyl není technickým problémem, ale záležitostí zásadního významu,“ píše komise v úvodu zprávy. Pak vyjmenovává setkání, kterých se vyšetřování týkalo.

Johnson podle komise věděl o platných proticovidových opatřeních i o jejich porušování v Downing Street. Parlament uvedl v omyl, když tvrdil, že v jeho sídle se tato pravidla dodržovala, když parlamentu nepřiznal, že o porušování věděl, a když tvrdil, že se spoléhal na tvrzení svých podřízených o dodržování pravidel, vyjmenovává komise. Kritizuje také, že místo toho, aby nepravdivé výroky později korigoval, tak komisi i parlament nadále uváděl v omyl.

Komise také navrhuje, že by měl Johnson přijít o vstupní kartu, která ho jako bývalého poslance opravňuje ke vstupu do parlamentních prostor.

Johnson, který měl zprávu k dispozici s předstihem, už minulý týden v pátek uvedl, že parlamentu nelhal. Komise podle něj nepředložila žádné důkazy o opaku. Johnsonův tým do redakcí britských novin rozeslal prohlášení, v němž shrnuje výhrady ke zprávě, uvedl The Guardian.

„Je to vykonstruovaný proces,“ uvedli expremiérovi spolupracovníci a dodali, že komise se chová jako soudce, kterým však není. „V zoufalé snaze usvědčit Borise Johnsona výbor protiřečil zjištěním policie,“ píší dále Johnsonovi zastánci. Komise podle nich Johnsonovy výroky překrucuje a bez důkazů připisuje expremiérovi jisté myšlenky. Pokud pochybil Johnson, měla by komise potrestat i ostatní účastníky večírků, píše se rovněž v prohlášení, z něhož cituje The Guardian.

Nahrávám video

Kauza se řeší už několik měsíců

Imunitní výbor britského parlamentu už v březnu v předběžné zprávě konstatoval, že existují důkazy, které vyznívají proti Johnsonovi. Předmětem vyšetřování bylo tvrzení tehdejšího premiéra z prosince 2021, že jeho kancelář neporušila pořádáním večírků žádná koronavirová opatření. Zpráva zkoumala, zda Johnson o porušování pravidel ve svém úřadu věděl, a zda tedy poslancům později úmyslně lhal.

Kvůli aféře nazývané Partygate Johnson už dříve dostal pokutu, stejně jako dalších více než 80 lidí. Celkem 16 večírky a dalšími setkáními, které se konaly koncem roku 2020 a v první polovině roku 2021 v londýnské úřadovně premiéra v Downing Street, se už zabývalo nezávislé vyšetřování úřednice Sue Grayové a později i policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 24 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 25 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...