Biden omilostní tisíce Američanů odsouzených za držení marihuany

Americký prezident Joe Biden oznámil, že udělí milost tisícům Američanů, kteří byli na federální úrovni odsouzeni za „prosté držení marihuany“. Šéf Bílého domu v této souvislosti uvedl, že by „nikdo neměl být ve vězení jen za užívání nebo držení marihuany“ a vyzval guvernéry amerických států, aby jeho příkladu následovali. Podle agentury AP jde o významný krok k dekriminalizaci této drogy, za jejíž držení jsou v USA častěji trestáni Afroameričané.

„Posílání lidí do vězení za držení marihuany zmařilo příliš mnoho životů a lidé skončili ve vězení za jednání, které mnoho států již nezakazuje. Záznamy v trestním rejstříku za držení marihuany také vytvořily zbytečné překážky v zaměstnání, bydlení a vzdělávání,“ uvedl americký prezident.

V této souvislosti poznamenal, že ačkoliv lidé jiné barvy pleti než bílé užívají marihuanu v podobné míře jako běloši, jsou to právě menšiny, které jsou za držení marihuany mnohem častěji stíhány a zatýkány. „Je čas, abychom tyto křivdy napravili.“

Americký prezident zdůraznil, že za držení marihuany by stejně jako ve federálních věznicích neměli lidé končit ani ve věznicích jednotlivých států. Vyzval proto guvernéry, aby jeho krok následovali. Podle Bílého domu není ve federálních věznicích nikdo, kdo by byl odsouzen za pouhé držení marihuany. Milost však podle Bidena může ulevit tisícům lidí od „vedlejších účinků“ jejich předchozího odsouzení.

Prezident také žádá federální činitele, aby zahájili revizi způsobu, jakým je marihuana klasifikována podle federálních zákonů. Šéf Bílého domu v prohlášení připomenul, že podle federálního zákona je marihuana zařazena mezi nejnebezpečnější drogy spolu s LSD a heroinem, přičemž fentanyl a metamfetamin, které pohánějí „epidemii předávkování“ v USA, jsou zařazeny do méně závažné kategorie.

V závěru prezident poznamenal, že by i s nynější změnou pravidel ohledně držení marihuany měla zůstat v platnosti „důležitá omezení, která se týkají jejího pašování, propagování a prodeje nezletilým“.

Aktivistka: Trvalo to neuvěřitelně dlouho

Bidenův krok přivítali představitelé nevládních organizací, aktivisté za rovnoprávnost, demokratičtí politici a také běžní Bidenovi voliči. „Trvalo to neuvěřitelně dlouho,“ řekla šéfka organizace Drug Policy Alliance, která se věnuje drogové politice, Kassandra Frederiqueová.

Podle ní neexistuje pádný důvod, aby Američané měli záznam v trestním rejstříku za něco, co už je legální nebo není trestným činem v řadě států. Podle odhadů nevládních organizací bylo od roku 1965 odsouzeno za trestné činy související s marihuanou 29 milionů Američanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 36 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...