Pandemie ve světě: Slovensko má první případy omikronu. Ve Vídni protestovali odpůrci očkování

Slovensko potvrdilo první tři případy koronavirové varianty omikron. Všechny osoby byly očkovány proti covidu-19, navštívily země považované v souvislosti s omikronem za rizikové a projevily se u nich jen mírné příznaky onemocnění. Ve Vídni se v sobotu sešlo až 44 tisíc lidí, kteří demonstrovali proti covidovým opatřením a povinnému očkování. Na místě zasahovalo až 1400 policistů.

Podle Úřadu hlavního hygienika na Slovensku (ÚVZ) zmíněná trojice po příjezdu na Slovensko nastoupila do domácí izolace a zareagovala na dřívější výzvu hygieniků, aby se přihlásili lidé, kteří navštívili vybrané státy. „Zatím nebudeme přehodnocovat platná opatření, není pro to důvod. Ještě přesně nevíme, co omikron dělá,“ citovala slovenská média ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského.

Od začátku prosince platí na Slovensku nařízení, podle kterého musejí do karantény i očkovaní cestující, pokud v posledních dvou týdnech navštívili desítku zejména afrických států.

Slovensko potvrdilo variantu omikron v době, kdy v zemi kvůli nepříznivé epidemické situaci platí nouzový stav a různé restrikce. Výraznější omezení se vztahují na osoby, které nebyly očkované proti covidu-19. Počet covidových pacientů na Slovensku v pátek klesl pátým dnem v řadě a počet nových zjištěných případů se ve srovnání s předchozím pátkem snížil více než o třetinu.

ÚVZ i kvůli potvrzenému výskytu varianty omikron na Slovensku a v jiných evropských zemích doporučil obyvatelům, aby se co nejdříve nechali očkovat. V EU se Slovensko řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva proti covidu-19.

Demonstrace v Rakousku a Německu

Víc než 40 tisíc lidí se v sobotu sešlo ve Vídni v Rakousku na demonstraci proti chystané očkovací povinnosti pro lidi starší 14 let a dalším covidovým restrikcím. Kvůli zajištění bezpečnosti při shromáždění i dalších ohlášených protestech bylo povoláno 1400 policistů, vídeňským strážcům pořádku přijeli pomoci i jejich kolegové z jiných spolkových zemí.

Vídeňský protest nazvaný „Megademonstrace za svobodu a proti chaosu a nátlaku“ na tamním Náměstí Hrdinů (Heldenplatz) svolala populistická Strana svobodných (FPÖ). Poslankyně této strany Dagmar Belakowitschová minulý týden tvrdila, že nemocnice se neplní kvůli „těm zlým nenaočkovaným“, ale kvůli „mnoha očkovaným, kteří se musejí léčit kvůli potížím způsobeným vakcinací“. Její tvrzení popřel šéf Vídeňského zdravotnického svazu Michael Binder, podle kterého v nemocnici neleží nikdo, komu by vakcína ublížila.  

Demonstranti ve značné míře ignorovali požadavky zakrývat si tváře rouškami, stejně tak i zákaz používání zábavní pyrotechniky. Policie zadržela nejméně tři výtržníky. Demonstranti nesli transparenty s nápisy „Ne povinnému očkování“ a „Ruce pryč od našich dětí“. Během pochodu po okružní třídě házeli po novinářích sněhové koule a kusy ledu.

Rakousko plošnou očkovací povinnost zavádí jako první země v Evropě, platit začne zřejmě od února. Za její nedodržení bude hrozit pokuta ve výši 600 eur (asi 15 200 korun).

Další protest se konal i ve Schwerinu v Německu, kde se sešlo asi 750 lidí. Šlo o poklidnou akci, policie i přesto kvůli ní vyklidila několik ulic. Německý parlament v pátek schválil povinné očkování proti covidu-19 pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Naočkovat se musejí do 15. března.

Tisícovka lidí podle španělské policie demonstrovala také v Barceloně. Protestujícím vadí například covidové pasy, které přirovnávali k totalitě a diktatuře. V katalánské metropoli se demonstrovalo druhý víkend za sebou, připomněl server Euronews. Podle něj se v pyrenejském království o opatřeních proti šíření nákazy běžně rozhoduje na úrovni regionů a očkováno je více než 90 procent Španělů starších 12 let, aniž by se vyžadovaly covidové pasy. O nich ale uvažuje stále více regionů vzhledem k velkým přírůstkům nakažených v posledních dvou týdnech.

Několik stovek lidí demonstrovalo v metropoli Lucemburska. Po pokusu o pochod do centra hlavního města dav narazil na kordon policejních těžkooděnců, kteří k zatlačení demonstrantů opakovaně použili vodní dělo. Několik demonstrantů policisté zadrželi. Zesílili také bezpečnostní opatření u sídla parlamentu a také u bydliště řady politiků. 

Podle vědců si omikron v Británii vyžádá až 25 tisíc mrtvých

Covidová varianta omikron si ve Velké Británii do konce dubna vyžádá přinejmenším 25 tisíc obětí, pokud vláda nezavede další resktrikce –⁠ takový je závěr odborníků z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM). 

Experti připouštějí, že jejich předpovědi nemohou být přesné, protože se potýkají s řadou neznámých. Nemají například zatím dost dat, aby určili, nakolik účinné budou proti omikronu stávající vakcíny a léky. „Na základě toho, co pozorujeme, budeme mít v Británii obrovskou vlnu omikronu,“ řekl stanici BBC jeden z výzkumníků Nick Davies.

Vědci stanovili řadu scénářů vývoje, ze kterých ten nejpříznivější předpovídá, že od začátku prosince do 30. dubna se v Anglii nakazí koronavirem bezmála 21 milionů lidí. Nemocnice se budou muset postarat o 175 tisíc pacientů a 24 700 nemocných zemře. Tato čísla podle nich budou platit v případě, kdy proticovidové vakcíny budou dobře fungovat i u omikronu a situaci vylepší množství lidí očkovaných třetí dávkou.

Nejpesimističtější model uvádí, že nakažených by mohlo být až 34,2 milionu, v nemocnicích by skončilo skoro půl milionu lidí a covidu by podlehlo na 75 tisíc pacientů. Výstupem většiny modelovaných scénářů vývoje je závěr, že v nemocnicích nyní skončí více lidí než loni v zimě. Na vrcholu zimní vlny letos v lednu umíralo v Británii denně na 1200 lidí.

„V případě nejpesimističtějšího scénáře budeme potřebovat tvrdší restrikce, abychom předešli přetížení zdravotnického systému. Nošení roušek, posilující dávky vakcín a dodržování odstupů jsou zásadní, ale nestačily by,“ uvedla další zástupkyně výzkumného týmu Rosanna Barnardová.  

V Rusku se nakazilo už skoro deset milionů lidí

V Rusku testy za poslední den potvrdily koronavirovou infekci u dalších více než třiceti tisíc osob. Počet případů evidovaných od začátku pandemie k sobotě vzrostl na 9 986 967, informují ruská média s odvoláním na úřady. 

Za poslední den v Rusku zemřelo dalších 1171 pacientů nakažených covidem. Celková smrtelná bilance v zemi se 146 miliony obyvatel činí 288 351. Země minulý měsíc zaznamenávala rekordní počty úmrtí, několik dní po sobě zemřelo přes 1250 nakažených pacientů.

Na Ukrajině hygienici v pátek zjistili 10 133 nových případů covidové infekce, necelých 26 tisíc lidí se uzdravilo a 446 nemocných zemřelo. V této zemi, kde žije přibližně 42 milionů lidí, se od začátku pandemie nakazilo skoro 3,6 milionu osob, zemřelo skoro 91 tisíc lidí. 

Zastoupení Světové banky na Ukrajině informovalo, že země získá další půjčku ve výši 150 milionů dolarů (3,36 miliardy korun), peníze mají jít na nákup 16,5 milionu dávek vakcín. Už dříve v letošním roce Světová banka této východoevropské zemi poskytla 155 milionů dolarů na podporu zdravotnictví během pandemie.

„Ukrajina stále patří mezi evropské země s nejnižší proočkovaností a platí kvůli tomu vysokou cenu v podobě dopadů na ekonomiku a zdraví lidí,“ uvedl Arup Banerji, regionální ředitel Světové banky pro východní Evropu. Na Ukrajině je plně naočkovaných 12,4 milionu osob.

Na celém světě už zemřelo více než pět milionů lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 5,3 milionu. Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy americké, kde podle údajů JHU zemřelo přes 797 tisíc lidí. Následují Brazílie (616 tisíc mrtvých), Indie (475 tisíc), Mexiko (296 tisíc) a Rusko (283 tisíc).

Nejvíce obětí koronaviru na milion obyvatel vykazuje Peru (6045), následují Bulharsko (4271), Bosna a Hercegovina (3958), Maďarsko (3781), Černá Hora (3737) a Severní Makedonie (3702).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 6 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 12 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...