Pandemie ve světě: Slovensko má první případy omikronu. Ve Vídni protestovali odpůrci očkování

Slovensko potvrdilo první tři případy koronavirové varianty omikron. Všechny osoby byly očkovány proti covidu-19, navštívily země považované v souvislosti s omikronem za rizikové a projevily se u nich jen mírné příznaky onemocnění. Ve Vídni se v sobotu sešlo až 44 tisíc lidí, kteří demonstrovali proti covidovým opatřením a povinnému očkování. Na místě zasahovalo až 1400 policistů.

Podle Úřadu hlavního hygienika na Slovensku (ÚVZ) zmíněná trojice po příjezdu na Slovensko nastoupila do domácí izolace a zareagovala na dřívější výzvu hygieniků, aby se přihlásili lidé, kteří navštívili vybrané státy. „Zatím nebudeme přehodnocovat platná opatření, není pro to důvod. Ještě přesně nevíme, co omikron dělá,“ citovala slovenská média ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského.

Od začátku prosince platí na Slovensku nařízení, podle kterého musejí do karantény i očkovaní cestující, pokud v posledních dvou týdnech navštívili desítku zejména afrických států.

Slovensko potvrdilo variantu omikron v době, kdy v zemi kvůli nepříznivé epidemické situaci platí nouzový stav a různé restrikce. Výraznější omezení se vztahují na osoby, které nebyly očkované proti covidu-19. Počet covidových pacientů na Slovensku v pátek klesl pátým dnem v řadě a počet nových zjištěných případů se ve srovnání s předchozím pátkem snížil více než o třetinu.

ÚVZ i kvůli potvrzenému výskytu varianty omikron na Slovensku a v jiných evropských zemích doporučil obyvatelům, aby se co nejdříve nechali očkovat. V EU se Slovensko řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva proti covidu-19.

Demonstrace v Rakousku a Německu

Víc než 40 tisíc lidí se v sobotu sešlo ve Vídni v Rakousku na demonstraci proti chystané očkovací povinnosti pro lidi starší 14 let a dalším covidovým restrikcím. Kvůli zajištění bezpečnosti při shromáždění i dalších ohlášených protestech bylo povoláno 1400 policistů, vídeňským strážcům pořádku přijeli pomoci i jejich kolegové z jiných spolkových zemí.

Vídeňský protest nazvaný „Megademonstrace za svobodu a proti chaosu a nátlaku“ na tamním Náměstí Hrdinů (Heldenplatz) svolala populistická Strana svobodných (FPÖ). Poslankyně této strany Dagmar Belakowitschová minulý týden tvrdila, že nemocnice se neplní kvůli „těm zlým nenaočkovaným“, ale kvůli „mnoha očkovaným, kteří se musejí léčit kvůli potížím způsobeným vakcinací“. Její tvrzení popřel šéf Vídeňského zdravotnického svazu Michael Binder, podle kterého v nemocnici neleží nikdo, komu by vakcína ublížila.  

Demonstranti ve značné míře ignorovali požadavky zakrývat si tváře rouškami, stejně tak i zákaz používání zábavní pyrotechniky. Policie zadržela nejméně tři výtržníky. Demonstranti nesli transparenty s nápisy „Ne povinnému očkování“ a „Ruce pryč od našich dětí“. Během pochodu po okružní třídě házeli po novinářích sněhové koule a kusy ledu.

Rakousko plošnou očkovací povinnost zavádí jako první země v Evropě, platit začne zřejmě od února. Za její nedodržení bude hrozit pokuta ve výši 600 eur (asi 15 200 korun).

Další protest se konal i ve Schwerinu v Německu, kde se sešlo asi 750 lidí. Šlo o poklidnou akci, policie i přesto kvůli ní vyklidila několik ulic. Německý parlament v pátek schválil povinné očkování proti covidu-19 pro zdravotníky, pečovatele a záchranáře. Naočkovat se musejí do 15. března.

Tisícovka lidí podle španělské policie demonstrovala také v Barceloně. Protestujícím vadí například covidové pasy, které přirovnávali k totalitě a diktatuře. V katalánské metropoli se demonstrovalo druhý víkend za sebou, připomněl server Euronews. Podle něj se v pyrenejském království o opatřeních proti šíření nákazy běžně rozhoduje na úrovni regionů a očkováno je více než 90 procent Španělů starších 12 let, aniž by se vyžadovaly covidové pasy. O nich ale uvažuje stále více regionů vzhledem k velkým přírůstkům nakažených v posledních dvou týdnech.

Několik stovek lidí demonstrovalo v metropoli Lucemburska. Po pokusu o pochod do centra hlavního města dav narazil na kordon policejních těžkooděnců, kteří k zatlačení demonstrantů opakovaně použili vodní dělo. Několik demonstrantů policisté zadrželi. Zesílili také bezpečnostní opatření u sídla parlamentu a také u bydliště řady politiků. 

Podle vědců si omikron v Británii vyžádá až 25 tisíc mrtvých

Covidová varianta omikron si ve Velké Británii do konce dubna vyžádá přinejmenším 25 tisíc obětí, pokud vláda nezavede další resktrikce –⁠ takový je závěr odborníků z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM). 

Experti připouštějí, že jejich předpovědi nemohou být přesné, protože se potýkají s řadou neznámých. Nemají například zatím dost dat, aby určili, nakolik účinné budou proti omikronu stávající vakcíny a léky. „Na základě toho, co pozorujeme, budeme mít v Británii obrovskou vlnu omikronu,“ řekl stanici BBC jeden z výzkumníků Nick Davies.

Vědci stanovili řadu scénářů vývoje, ze kterých ten nejpříznivější předpovídá, že od začátku prosince do 30. dubna se v Anglii nakazí koronavirem bezmála 21 milionů lidí. Nemocnice se budou muset postarat o 175 tisíc pacientů a 24 700 nemocných zemře. Tato čísla podle nich budou platit v případě, kdy proticovidové vakcíny budou dobře fungovat i u omikronu a situaci vylepší množství lidí očkovaných třetí dávkou.

Nejpesimističtější model uvádí, že nakažených by mohlo být až 34,2 milionu, v nemocnicích by skončilo skoro půl milionu lidí a covidu by podlehlo na 75 tisíc pacientů. Výstupem většiny modelovaných scénářů vývoje je závěr, že v nemocnicích nyní skončí více lidí než loni v zimě. Na vrcholu zimní vlny letos v lednu umíralo v Británii denně na 1200 lidí.

„V případě nejpesimističtějšího scénáře budeme potřebovat tvrdší restrikce, abychom předešli přetížení zdravotnického systému. Nošení roušek, posilující dávky vakcín a dodržování odstupů jsou zásadní, ale nestačily by,“ uvedla další zástupkyně výzkumného týmu Rosanna Barnardová.  

V Rusku se nakazilo už skoro deset milionů lidí

V Rusku testy za poslední den potvrdily koronavirovou infekci u dalších více než třiceti tisíc osob. Počet případů evidovaných od začátku pandemie k sobotě vzrostl na 9 986 967, informují ruská média s odvoláním na úřady. 

Za poslední den v Rusku zemřelo dalších 1171 pacientů nakažených covidem. Celková smrtelná bilance v zemi se 146 miliony obyvatel činí 288 351. Země minulý měsíc zaznamenávala rekordní počty úmrtí, několik dní po sobě zemřelo přes 1250 nakažených pacientů.

Na Ukrajině hygienici v pátek zjistili 10 133 nových případů covidové infekce, necelých 26 tisíc lidí se uzdravilo a 446 nemocných zemřelo. V této zemi, kde žije přibližně 42 milionů lidí, se od začátku pandemie nakazilo skoro 3,6 milionu osob, zemřelo skoro 91 tisíc lidí. 

Zastoupení Světové banky na Ukrajině informovalo, že země získá další půjčku ve výši 150 milionů dolarů (3,36 miliardy korun), peníze mají jít na nákup 16,5 milionu dávek vakcín. Už dříve v letošním roce Světová banka této východoevropské zemi poskytla 155 milionů dolarů na podporu zdravotnictví během pandemie.

„Ukrajina stále patří mezi evropské země s nejnižší proočkovaností a platí kvůli tomu vysokou cenu v podobě dopadů na ekonomiku a zdraví lidí,“ uvedl Arup Banerji, regionální ředitel Světové banky pro východní Evropu. Na Ukrajině je plně naočkovaných 12,4 milionu osob.

Na celém světě už zemřelo více než pět milionů lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 5,3 milionu. Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy americké, kde podle údajů JHU zemřelo přes 797 tisíc lidí. Následují Brazílie (616 tisíc mrtvých), Indie (475 tisíc), Mexiko (296 tisíc) a Rusko (283 tisíc).

Nejvíce obětí koronaviru na milion obyvatel vykazuje Peru (6045), následují Bulharsko (4271), Bosna a Hercegovina (3958), Maďarsko (3781), Černá Hora (3737) a Severní Makedonie (3702).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je otázkou, kdo zprostředkuje konec války, řekl Babiš po schůzce se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zájem na ukončení války na Ukrajině, Česko si to rovněž přeje. Jde o to, kdo to zprostředkuje, řekl v neděli v podvečer premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ukrajinskou hlavou státu v Jerevanu. Americký prezident Donald Trump nyní řeší krizi v Hormuzském průlivu, což podle šéfa ANO komplikuje situaci. Babiš však míní, že šance válku ukončit je. Do mírového procesu by se podle něj mohli zapojit lídři zemí střední Asie či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
17:41Aktualizovánopřed 13 mminutami

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že síly napadené země zasáhly u vjezdu do přístavu v Novorossijsku dva tankery patřící do stínové flotily agresora.
08:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Agenta chránícího Trumpa před týdnem postřelil útočník, tvrdí vyšetřovatelé

Vyšetřovatelé tvrdí, že mají důkaz, že jednoho ze strážců prezidenta Spojených států Donalda Trumpa před týdnem na večeři korespondentů Bílého domu postřelil útočník, který se snažil na akci proniknout, oznámila v neděli dle agentury Reuters washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirroová. Dosud nebylo jasné, zda člena Tajné služby USA, která chrání prezidenta a vysoké ústavní činitele, omylem během přestřelky nezasáhli jeho kolegové. Trumpa, který byl na galavečeru přítomen, ochranka v pořádku evakuovala.
před 2 hhodinami

Exploze táboráku zranila v Rakousku pět dětí. Pod ohništěm byly výbušniny

Pět dětí ve věku od deseti do čtrnácti let v sobotu večer nedaleko hornorakouského Freistadtu utrpělo zranění, když explodoval táborák, u kterého seděly. Pod ohništěm byly výbušniny, které policie označila za „relikt z druhé světové války“.
před 3 hhodinami

Izrael prodloužil vazbu dvou aktivistů z flotily pro Gazu

Izraelský soud nařídil o dva dny prodloužit vazbu dvojice aktivistů ze Španělska a Brazílie z takzvané flotily pro Gazu, napsala v neděli agentura AFP. Loď se snažila dopravit humanitární pomoc na válkou zdevastované palestinské území a izraelská armáda ji ve čtvrtek v noci zastavila v mezinárodních vodách.
13:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 10 hhodinami

Izrael vyzval obyvatele obcí na jihu Libanonu k evakuaci

Izraelská armáda v neděli vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního teroristického hnutí.
před 11 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 11 hhodinami
Načítání...