Brazilci protestovali proti Bolsonarovi. Vyčítají mu nezvládnutí pandemie i rostoucí ceny

Desetitisíce lidí v osmi desítkách brazilských měst vyrazily v sobotu na protestní pochody proti prezidentovi Jairu Bolsonarovi kvůli postupu jeho vlády během pandemie covidu-19, rostoucí inflaci a nezaměstnanosti. Demonstrace se konaly rok před prezidentskými volbami.

Například v Riu de Janeiro lidé nesli transparenty „Pryč s Bolsonarem“. Někteří měli figurínu s obrázkem prezidenta a šerpou s nápisem Genocida s odkazem na Bolsonarovo zlehčování nemoci covid-19, která si ve dvousetmilionové Brazílii vyžádala bezmála 600 tisíc obětí.

Mnozí nesli také vlajky levicové Strany pracujících, za niž by mohl v příštích volbách kandidovat exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten má podle průzkumů velké šance Bolsonara v říjnu 2022 porazit.

Manifestace se podle brazilského tisku konaly ve 24 z 27 brazilských států. Organizovaly je stejně jako v předchozích měsících levicové strany a odborářská hnutí, ale podle agentury AFP se k nim připojili někteří pravicoví lídři. Bolsonaro se totiž během pandemie dostal do ostrého sporu i s mnoha guvernéry, včetně svých někdejších příznivců, když odmítal jejich kroky proti covidu. Bolsonarovův postoj k protikoronavirovým opatřením či jeho obstrukce při získávání vakcín proti covidu-19 řeší od dubna i senátní komise.

Bolsonaro od počátku pandemii zlehčoval a odmítal opatření proti jejímu šíření s tím, že poškodí ekonomiku a připraví masy lidí o práci. Letos také několikrát napadl u nejvyššího soudu dekrety, jimiž se šéfové států brazilské federace snažili epidemii zmírnit. Bolsonaro zpochybňuje i očkování proti covidu, který sám loni prodělal. Tvrdí, že nejlepší vakcínou je přímo virus. Jako lék proti nemoci doporučil antimalarikum chlorochin, jehož účinek na covid není vědecky prokázán, či byliny amazonských indiánů.

Podpora Bolsonara neustále klesá a kromě stížností k soudům čelil prezident více než stovce žádostí o zahájení impeachmentu. Předseda dolní komory parlamentu Arthur Lira, který je Bolsonarovým příznivcem, ale už několik podání odmítl postoupit k projednávání v parlamentu.

V Brazílii se ovšem stále konají i velké demonstrace Bolsonarových stoupenců, například začátkem září se takové manifestace podle agentury AFP účastnilo v metropoli a Sao Paulu na 125 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ztělesňuje silnou Kanadu.“ Světoví lídři gratulují Carneymu k volebnímu vítězství

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Zároveň se vyslovili pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking, informují tiskové agentury.
14:04Aktualizovánopřed 1 mminutou

Premiér Carney ohlásil vítězství své strany v kanadských volbách

Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli jeho liberálové budou mít většinu. Carneymu poblahopřál i předák opozičních konzervativců. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci. Hlasy se po uzavření volebních místností stále ještě sčítají.
05:50Aktualizovánopřed 4 mminutami

Střelba v centru švédské Uppsaly má zřejmě tři oběti

Zřejmě tři lidé přišli v úterý o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, informovala místní média s odvoláním na policii. Na místě poblíž náměstí Vaksala torg v centru města pokračuje rozsáhlá policejní operace. Podle deníku Uppsala Nya Tidning (UNT) byli obyvatelé v oblasti vyzváni, aby neopouštěli své domovy.
19:38Aktualizovánopřed 16 mminutami

Německá prokuratura obvinila ze špionáže bývalého spolupracovníka politika AfD

Německé generální spolkové státní zastupitelství obvinilo bývalého spolupracovníka nynějšího poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha a jednu ženu ze špionáže pro čínskou tajnou službu, informovala agentura DPA. Pro někdejšího eurovolebního lídra Kraha, který byl do letošního roku europoslancem, pracoval německý občan čínského původu Jian Guo, kterého policie před rokem zadržela.
16:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové vrátili tělo ukrajinské novinářky se stopami mučení a chybějícími orgány

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.
před 1 hhodinou

Dvanáct zemí vyjádřilo ve Varšavě podporu Ukrajině, Maďarsko bylo proti

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.
11:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dachau prošly statisíce vězňů, mnoho mučitelů uteklo

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.
před 2 hhodinami

Při střetu jaderných mocností by Pákistán tahal za kratší provaz

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.
16:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...