V Paříži za přísných bezpečnostních opatření začal proces s obžalovanými ze série koordinovaných útoků na různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Při explozích a následné střelbě tehdy zemřelo sto třicet lidí, nejvíce v hudebním klubu Bataclan, a stovky dalších utrpěly zranění. Obžalovaný Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů, se na úvod soudu označil za vojáka teroristické organizace Islámský stát (IS) a později si hlasitě stěžoval na zacházení ze strany francouzské justice. Největší soudní proces v novodobých dějinách Francie má trvat do května příštího roku.
Obžalováno je celkem dvacet lidí, z nichž dvanácti hrozí doživotní tresty. Šest obžalovaných je na útěku, sedm sebevražedných atentátníků zemřelo při útocích. Většina obžalovaných jsou osoby, které atentátníkům napomáhaly například opatřením zbraní, ale útoků se přímo nezúčastnily.
Už ve středu ráno vyjel z věznice Fleury-Mérogis jižně od Paříže přísně zabezpečený konvoj, který do justičního paláce patrně přivezl Abdeslama a další obžalované. Všechny osoby, které mířily do justičního paláce, podrobily bezpečnostní síly důkladné bezpečnostní kontrole.
Kvůli zabezpečení procesu byla mobilizována téměř tisícovka příslušníků pořádkových sil, z nichž 630 bylo rozmístěno kolem a uvnitř justičního paláce, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo vnitra. „Celý svět se na nás dívá,“ řekl médiím ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti, který předtím označil proces za justiční maraton.
„Teroristická hrozba ve Francii je vysoká, zejména v dobách, jako je proces s útočníky,“ upozornil v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter ministr vnitra Gérald Darmanin. „Vyzval jsem všechny prefekty k obezřetnosti,“ dodal ministr.
Podle agentury Reuters do budovy nejprve dorazili tři podezřelí, kteří na proces nemuseli čekat za mřížemi. Obžalovaní byli přiváděni jeden po druhém do prostoru za bezpečnostním tvrzeným sklem po straně soudní síně, speciálně uzpůsobené procesu obřích rozměrů. Soudní síň hlídali ozbrojení policisté.
Jediný přeživší přímý spolupachatel
Místo na lavici obžalovaných v soudní síni pak zaujal i jednatřicetiletý Francouz marockého původu Salah Abdeslam, na něhož se upíná největší pozornost. Ani Abdeslam se však patrně nepodílel přímo na vraždění. U soudu prohlásil, že je „vojákem Islámského státu“.
Právě tato teroristická organizace se už dříve přihlásila k odpovědnosti za atentát a vyzývala své stoupence k útokům ve Francii kvůli jejímu zapojení do boje proti IS v Iráku a Sýrii. „Není boha kromě Alláha,“ prohlásil Abdeslam.
Obviněný si stěžoval na špatné zacházení
Obviněný později zakřičel na soudce, že je s ním a ostatními obžalovanými „zacházeno jako se psy“. Využil pro to chvíle, když se jednomu z obžalovaných udělalo nevolno.
„Posledních šest let se mnou zacházeli jako se psem, ale nikdy jsem si nestěžoval, protože vím, že později budu vzkříšen a vy ponesete zodpovědnost,“ pokračoval Abdeslam, než si předsedající soudce vymohl pořádek a obžalovanému sdělil, že není před „církevním, ale demokratickým soudem“.
Proces se odehrává ve speciálně vybudované velkokapacitní síni s 550 místy k sezení v justičním paláci v centru Paříže. Řízení má téměř osmnáct set účastníků, čtení jejich jmen zabere první dva dny přelíčení. Podklady k procesu mají 542 svazků.
Rozsudek se čeká v květnu
Podle předběžného programu bude proces trvat nejméně sto čtyřicet jednacích dní. Očekávaným datem je 28. září, kdy začnou svědčit přeživší a pozůstalí po obětech teroru.
Po výpovědích obětí k soudu dorazí obžalovaní. Jako první z nich by měl promluvit Belgičan Mohamed Abrini, který je kromě atentátů v Paříži spojován i s bombovými útoky v Bruselu z března 2016, při nichž zemřelo dvaatřicet lidí. Abdeslam by měl o samotných činech poprvé promluvit 13. ledna příštího roku. Není však jisté, zda bude ochoten vypovídat.
Obhajoba se dostane ke slovu 6. května, čtení finálního rozsudku je v plánu na 25. května.
Vypovídat bude i exprezident Hollande
Během pěti týdnů vyhrazených pro svědky a pozůstalé bude svědčit na tři sta lidí. Mezi nimi i bývalý francouzský prezident Francois Hollande, který sledoval přatelský fotbalový zápas mezi Francií a Německem na národním stadionu v Saint-Denis, u nějž se odpálili tři sebevražední atentátníci. Exprezident bude odpovídat i na dotazy o francouzské zahraniční politice.
Po útoku na stadion následovala střelba na bary a restaurace a atentát v koncertní síni Bataclan, při kterém zahynulo nejvíce, devětaosmdesát, lidí. Jeden z teroristů se odpálil také na bulváru Voltaire. Teroristické útoky jsou ve Francii považovány za nejtragičtější událost od druhé světové války. „Vzpomínky zůstávají v paměti a nikdy nevyvanou,“ uvedl podle agentury AFP bývalý pařížský prokurátor Francois Molins.
Své závěry soudu představí stovky kriminalistů, kteří vyšetřovali útoky v Paříži a Bruselu. Celý proces bude nahráván na videozáznam pro potřeby justičního archivu.
Čtyři měsíce se Abdeslam skrýval v Belgii
Abdeslam se čtyři měsíce po atentátu skrýval v Belgii. Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský vidí dva hlavní důvody, proč se mu to dařilo tak dlouho. Jednak to byla špatná práce belgické policie, včetně komunikace mezi jejími složkami či spolupráce s francouzskými kolegy. Dokonce byl Abdeslam v tomto období nalezen, ale dokázal policii utéci.
Druhým hlavním důvodem bylo teroristické podhoubí v bruselské čtvrti Molenbeek, které ho dokázalo měsíce skrývat a přesouvat z místa na místo.
Několik dní po jeho zadržení policie pak došlo na několika místech Bruselu (letiště, centrum města) k teroristickým útokům. Jednalo se o krvavou odvetu za zatčení, řekl Dolanský. Dodal, že Molenbeek je přistěhovalecká čtvrť s arabským etnikem a úřady se ji snaží socializovat. Je zde galerie moderního umění, sídlí tu výrobce pralinek, michelinská restaurace a nálepka no-go zóny tak není podle zpravodaje opodstatněná.
