Brusel si připomíná teroristické útoky před pěti lety na letišti a v metru

Nahrávám video

Od teroristických útoků v Bruselu uběhlo pět let. Jak na letišti Zaventem, tak také u stanice metra Maelbeek si lidé připomněli bombové atentáty z 22. března 2016, které si vyžádaly 32 obětí a více než tři stovky zraněných. K útokům se tehdy přihlásila radikální organizace Islámský stát.

Piety u stanice metra Maelbeek, kde vznikl památník obětem, se zúčastnil belgický královský pár i premiér Alexander De Croo. Po poledni se u památníku sešli pozůstalí po obětech i politici. Skupina čítala dohromady sto lidí, aby neporušili protiepidemická opatření.

„Belgie na události pět let staré nejen že nemůže zapomenout, ale především nechce zapomenout. Byla to situace, která otřásla nejen Bruselem, ale celou Belgií,“ uvedl zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Dolanský.

K útokům tehdy došlo jen čtyři měsíce poté, co si ještě větší krveprolití prožila Paříž, při kterém zemřelo 130 lidí. Vyšetřování prokázalo, že v Bruselu zabíjely příbuzné buňky mladých islamistů, někteří z nich byli navrátilci ze syrského bojiště.

„Byl to velký šok, který trvá do dnešních dnů. Tohle místo má obrovskou symboliku. Útoky se staly v samotném centru Bruselu, které je také centrem unijního Bruselu,“ připomněl Dolanský s tím, že kousek od stanice metra Maalbeek je budova Evropské komise nebo Evropského parlamentu.

Brusel si po útocích musel zvyknout na zpřísněná bezpečností opatření, dodnes jsou v ulicích a ve stanicích metra ozbrojené vojenské hlídky a bezpečnost je na prvním místě.

Problematický Molenbeek

Jak se ukázalo, belgická veřejnost si tehdejší bující teroristické podhoubí neuvědomovala. Velkým problémem byla špatná komunikace mezi vlámskými a valonskými úřady a konkrétními bruselskými čtvrtěmi.

Symbolem největších potíží byla bruselská čtvrť Molenbeek, se kterou byli někteří z radikálních islamistických útočníků spojeni. Bezpečností složky měly v minulosti potíže proniknout do pevně semknutých místních komunit. Ukryl se zde i útočník z Paříže Salah Abdeslam, přičemž jen čtyři dny po jeho zatčení došlo k útokům v Bruselu.

Strůjci bombových útoků byli rodilí Belgičané s africkým původem, kteří vyrůstali v okrajových čtvrtích Bruselu. Atentátníci se následně dokázali zradikalizovat, měli vazby na Islámský stát a někteří z nich odjeli bojovat i do Sýrie.

  • V Bruselu udeřili teroristé 22. března 2016. Nejprve dvojice sebevražedných atentátníků zaútočila v osm hodin ráno v odletové hale letiště Zaventem, o hodinu později se třetí sebevrah odpálil ve stanici metra Maalbeek.
  • Teroristé zabili 32 lidí, dalších více než tři sta lidí bylo zraněno. Za atentáty byla stejná teroristická skupina napojená na Islámský stát, která udeřila v Paříži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 3 hhodinami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 11 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.