Brusel si připomíná teroristické útoky před pěti lety na letišti a v metru

Od teroristických útoků v Bruselu uběhlo pět let. Jak na letišti Zaventem, tak také u stanice metra Maelbeek si lidé připomněli bombové atentáty z 22. března 2016, které si vyžádaly 32 obětí a více než tři stovky zraněných. K útokům se tehdy přihlásila radikální organizace Islámský stát.

Video Události
video

Události: Brusel si připomněl teroristické útoky z roku 2016

Zdroj: ČT24

Piety u stanice metra Maelbeek, kde vznikl památník obětem, se zúčastnil belgický královský pár i premiér Alexander De Croo. Po poledni se u památníku sešli pozůstalí po obětech i politici. Skupina čítala dohromady sto lidí, aby neporušili protiepidemická opatření.

„Belgie na události pět let staré nejen že nemůže zapomenout, ale především nechce zapomenout. Byla to situace, která otřásla nejen Bruselem, ale celou Belgií,“ uvedl zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Dolanský.

K útokům tehdy došlo jen čtyři měsíce poté, co si ještě větší krveprolití prožila Paříž, při kterém zemřelo 130 lidí. Vyšetřování prokázalo, že v Bruselu zabíjely příbuzné buňky mladých islamistů, někteří z nich byli navrátilci ze syrského bojiště.

„Byl to velký šok, který trvá do dnešních dnů. Tohle místo má obrovskou symboliku. Útoky se staly v samotném centru Bruselu, které je také centrem unijního Bruselu,“ připomněl Dolanský s tím, že kousek od stanice metra Maalbeek je budova Evropské komise nebo Evropského parlamentu.

Brusel si po útocích musel zvyknout na zpřísněná bezpečností opatření, dodnes jsou v ulicích a ve stanicích metra ozbrojené vojenské hlídky a bezpečnost je na prvním místě.

Problematický Molenbeek

Jak se ukázalo, belgická veřejnost si tehdejší bující teroristické podhoubí neuvědomovala. Velkým problémem byla špatná komunikace mezi vlámskými a valonskými úřady a konkrétními bruselskými čtvrtěmi.

Symbolem největších potíží byla bruselská čtvrť Molenbeek, se kterou byli někteří z radikálních islamistických útočníků spojeni. Bezpečností složky měly v minulosti potíže proniknout do pevně semknutých místních komunit. Ukryl se zde i útočník z Paříže Salah Abdeslam, přičemž jen čtyři dny po jeho zatčení došlo k útokům v Bruselu.

Strůjci bombových útoků byli rodilí Belgičané s africkým původem, kteří vyrůstali v okrajových čtvrtích Bruselu. Atentátníci se následně dokázali zradikalizovat, měli vazby na Islámský stát a někteří z nich odjeli bojovat i do Sýrie.