S afghánskými tlumočníky, kterých se týká pomoc, jsme v kontaktu, řekl Metnar

Česko je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) v kontaktu se všemi afghánskými tlumočníky, kterých se týká záchranný program. Pokud někdo z tamních spolupracovníků české armády kontaktován nebyl, zřejmě mu dávno skončil kontrakt a program se na něj nevztahuje, nebo neprošel bezpečnostní prověrkou. Metnar to napsal na Twitteru v reakci na informace, že někteří z afghánských tlumočníků nebyli s nabídkou pomoci osloveni. Členové iniciativy Zachraňte tlumočníky vyzvali premiéra, aby pomohl všem Afgháncům, kteří pracovali pro Česko.

Kvůli postupujícímu Talibanu se pokoušejí z Afghánistánu dostat lidé, kteří v posledních letech spolupracovali s koaličními vojsky. Obávají se o život svůj i svých rodin. Česko nabídlo pomoc tlumočníkům, kteří spolupracovali s armádou v „nejaktuálnějším“ období, a místním pracovníkům kábulské ambasády. Tlumočníci pomáhající českým vojákům v dřívějším období se tak pravděpodobně pomoci z české strany nedočkají.

„Chci jasně říct – se všemi, kterých se program naší pomoci týká, jsme v kontaktu. Kdo tvrdí, že nebyl kontaktován, tak zřejmě proto, že mu kontrakt dávno skončil a program se na něj nevztahuje, nebo neprošel bezpečnostním screeningem,“ napsal Metnar.

Novinář serveru Seznam Zprávy Vojtěch Blažek v neděli uvedl, že mu jeden z bývalých tlumočníků zaslal zprávu, ve které žádá o pomoc, protože nebyl stále českým státem kontaktován.

Ministerstvo obrany již dříve uvedlo, že vybralo tlumočníky, kterým bude nabídnuta pomoc. Primárně mělo jít o peníze, nabídnuto jim bylo i přesídlení. Podle obrany jde o spolupracovníky z nejaktuálnějšího období.

Někteří nabídku nedostali

Bývalý příslušník speciální jednotky Vojenské policie (SOG) Lumír Němec, který v Afghánistánu působil, ČTK potvrdil, že někteří z tlumočníků, se kterými je v kontaktu on nebo iniciativa Zachraňte tlumočníky, nabídku pomoci nedostali. „Mám informace, že vláda provádí nějaké kroky, ale nejsou oslovováni zdaleka všichni tlumočníci. Vláda oslovuje tlumočníky podle nějakého klíče, který já neznám, s největší pravděpodobností jsou to ti, kteří pro nás pracovali v poslední době,“ řekl Němec.

On sám je v kontaktu se dvěma bývalými spolupracovníky armády, kteří byli zařazeni do přesídlovacího programu, který byl ale asi před čtyřmi lety zrušen. Němec již dříve řekl, že tehdy absolvovali bezpečnostní prověrku. „Ti lidé jsou teď v Kábulu před letištěm a absolutně nevědí, co s nimi bude,“ uvedl. Vláda by podle něj měla „alespoň najít odvahu“ a sdělit jim, ať s pomocí nepočítají a postarají se o sebe sami. Zdůraznil, že jinou šanci na pomoc než z české strany nemají.

„V rámci iniciativy Zachraňte tlumočníky jsme v kontaktu s několika s tím, že bohužel jen někteří byli kontaktováni ze strany ministerstva obrany, případně ambasády. To znamená, že někteří mají tu informaci, že budou zařazeni na nějaký let, ale je celá řada, která nemá žádný kontakt a žádnou informaci,“ popsala ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Týdeník Respekt uvedl, že ani Vojenské zpravodajství nemá přístup k většině dokumentů, které v minulosti stvrzovaly důvěryhodnost afghánských spolupracovníků. „Prověřovala je totiž americká soukromá firma a komunikace se překotným odchodem spojeneckých vojsk údajně ‚velmi zkomplikovala‘,“ uvedl týdeník.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) v neděli řekl, že podle jeho informací by se pomoc měla týkat necelé stovky lidí, a to včetně rodinných příslušníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...