Před 30 roky představili vědci první webovou stránku. Za pár let se internet rozběhl po celém světě

Nahrávám video

Od představení první webové stránky na světě a prvního prohlížeče uplynulo třicet let. Služba World Wide Web měla zpočátku pomáhat především pro jednodušší sdílení informací přes internet mezi vědci pracujícími v Centru pro jaderný výzkum CERN.

Existenci projektu www oznámil veřejně 6. srpna 1991 britský informatik Tim Berners-Lee. U největšího urychlovače světa pracoval už v té době i jaderný fyzik Karel Šafařík, bývalý vedoucí experimentu ALICE. 

„Začínaly velké experimenty, kde spolupracovalo řekněme přes tisíc lidí. Tak byl potřeba nějaký systém, kde by se sdílely informace. Toto byl úplně první webový server,“ říká. 

Jeden z prvních způsobů, jakým bylo možné v CERN používat nově oznámenou službu World Wide Web, bylo vybírat odkazy pomocí čísel. 

Skutečnost daleko předstihla původní představy

Z CERN se nová služba volně šířila i mezi další vědce. Trvalo ale řadu let, než se surfování po webu stalo dominantním způsobem, jak používat internet. „V té době vůbec nebylo jasné, že ten právě v té době navržený web bude tou službou, která zvítězí,“ uvedl autor webu Muzeuminternetu.cz Jiří Peterka.

„Co se z toho potom stalo, to jsem si tehdá vůbec nepředstavoval,“ přiznává i Šafařík.

Přišel prudký celosvětový rozjezd

Běžnější než webové servery byla u nás ještě v roce 1994 dnes už skoro zapomenutá služba Gofer. „Tam byly jenom řádkové položky s nabídkami. To jsou vlastně soustavy vzájemně provázaných menu. Neumožňovala zabalit ten obsah v líbivé podobě,“ vysvětluje Peterka.

Množství webových stránek začalo strmě stoupat po roce 1995. To internet jako takový začal být dostupný i mimo akademické prostředí. Jen domén .cz je aktuálně registrovaných skoro půl druhého milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál přerušil kvůli počasí pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2 426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 33 mminutami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála: Kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 41 mminutami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.