Za hackerským útokem na vládní sítě jsou podle Pompea Rusové. Trump to tak jednoznačně nevidí

Nahrávám video

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v noci na sobotu jako první představitel vlády Spojených států veřejně označil Rusko za pachatele současné kybernetické kampaně proti státním institucím a soukromým firmám. Je podle něj „poměrně jasné“, že za vniknutím do vládních sítí jsou Rusové. Prezident Donald Trump však Rusko nutně jako viníka nevidí; podle něj by za kampaní mohla stát Čína. Kreml na začátku týdne spojení se sofistikovaným hackerským útokem odmítl.

Americká vláda až dosud v této souvislosti nevznášela obvinění proti konkrétním aktérům, šéf Bílého domu Donald Trump se k věci zatím nevyjádřil vůbec. Kyberbezpečnostní agentura CISA v posledním prohlášení incident označuje jako dílo skupiny typu APT, což je zkratka, kterou se označují státem podporovaní kyberzločinci. Mnozí analytici ovšem v posledních dnech hovořili o pravděpodobné ruské akci.

„Byla to velice významná kampaň a podle mě jsme nyní v situaci, kdy můžeme poměrně jasně říct, že tyto aktivity vykonávali Rusové,“ řekl v pátek večer Pompeo. „O moc víc nemůžu prozradit, jelikož stále analyzujeme, o co přesně jde,“ citovala šéfa diplomacie televize NBC News.

Vždy, když se něco stane, padne podezření na Rusko. Mohla to být i Čína, ale o této možnosti se „především z finančních důvodů“ nemluví, napsal v sobotu v rozporu se slovy šéfa americké diplomacie na Twitteru Trump, který se ke kauze vyjádřil vůbec poprvé. Prezident rovněž bagatelizoval rozsah a dopady kybernetického útoku. Podle něj je útok v „prolhaných médiích“ líčen podstatně rozsáhlejší, než ve skutečnosti je. „Byl jsem plně informován a vše je pod kontrolou,“ dodal.

Už nyní je ovšem podle médií jasné, že útok zasáhl celou řadu institucí federální vlády. Nejdříve přišla agentura Reuters minulou neděli se zprávou o napadení ministerstva financí, v dalších dnech se pak seznam rozšířil o ministerstva obchodu, vnitřní bezpečnosti, zahraničí a obrany.

Web Politico ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedl, že hackeři se dostali rovněž do sítí ministerstva energetiky a Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA), který spravuje americké jaderné zbraně. Kromě toho se pravděpodobně mezi oběti řadí desítky firem z různých zemí.

Pachatelé využili software na monitorování sítí

Pachatelé na tyto cíle nezaútočili přímo, nýbrž skrze software na monitorování sítí, který všechny uvedené organizace používaly. Nástroj od americké firmy SolarWinds byl podle všeho infikován už na jaře a hackeři tak zřejmě mohli několik měsíců sledovat komunikaci pracovníků americké vlády či velkých korporací. Stejně tak mohli například v narušených sítích vybudovat „tajná dvířka“ pro pozdější přístup.

Podle expertů hackeři naštěstí zřejmě jen kradli data a nepokoušeli se do systémů zasahovat, přestože nad nimi měli značnou kontrolu. I tak potrvá možná roky, než se zjistí, zda si nezajistili pozdější přístup. 

„Tento aktér typu APT ukázal při tomto vniknutí trpělivost, operační jistotu a komplexní dovednosti,“ hodnotila zjištění CISA. Přesný motiv útoku ale není známý, stejně jako to, zda se již podařilo hrozbu zažehnat. Sčítání škod by mohlo trvat i měsíce.

Američtí činitelé v zákulisních vyjádřeních kybernetickou operaci připisují ruské civilní rozvědce označované zkratkou SVR. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí odmítl, že by Moskva měla s útokem cokoli společného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...