Maďarský zákon je v rozporu s unijním právem
Podle verdiktu se zákonem z roku 2017 dopouští Maďarsko diskriminace nejen samotných organizací, které přímo či nepřímo přijímají podporu ze zahraničí, ale i osob, které peníze poskytují. Zavedená omezení jsou podle unijního soudu v rozporu s jednou ze základních svobod uvnitř EU - volným pohybem kapitálu.
Deklarovaným cílem zákona, který prosadila vláda premiéra Viktora Orbána, bylo zajistit transparentnost organizací občanské společnosti, které přijímají dary ze zahraničí. Unijní soud zdůraznil, že proti tomuto cíli nic nemá, je podle něj ve veřejném zájmu. „Některé organizace občanské společnosti totiž s ohledem na cíle, které sledují, a na prostředky, kterými disponují, mohou mít výrazný vliv na veřejný život a na veřejnou debatu,“ píše se v rozsudku.
Podle soudu ale Maďarsko nedokázalo vysvětlit, proč by měla ke zvýšení transparentnosti přispět právě zákonem zavedená opatření. Dopadají totiž bez rozdílu na všechny organizace, které překročí stanovený finanční limit, „místo aby byla zacílena na ty organizace, které skutečně mohou mít významný vliv na veřejný život a veřejnou debatu“.
Šéf kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás řekl, že země vždy respektovala verdikty Soudního dvora EU a učiní tak i tentokrát. Dodal, že se ještě s verdiktem detailně neseznámil, ocenil ale, že soud vyjádřil souhlas s deklarovaným cílem zákona. Vláda podle něj normu změní tak, aby byly prostředky k jeho dosažení v souladu s unijními pravidly.
„Toto je důležitý verdikt, který chrání spolčovací svobodu a organizace občanské společnosti v EU a posiluje pravidla vnitřního trhu,“ uvedl v reakci mluvčí Evropské komise. Ta podle něj očekává, že se verdiktem bude maďarská vláda řídit.
Atmosféra nedůvěry
Maďarská norma stanovila, že organizace, jejichž roční příspěvek z jiných členských zemí EU nebo třetích zemí překročí 7,2 milionu forintů (546 tisíc korun), se musí povinně registrovat u soudu jako „organizace přijímající podporu ze zahraničí“ a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Tyto údaje maďarské úřady následně zveřejňovaly na bezplatné on-line platformě.
Zmínku o tom, že jsou financovány ze zahraničí, musely nevládní organizace uvádět také ve všech svých publikacích a na svých internetových stránkách. Pokud by podmínky nedodržely, hrozilo organizacím i zrušení.
Kromě práva na volný pohyb kapitálu v EU omezuje podle soudu maďarský zákon také právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů a právo na svobodu sdružování. „Opatření, která tento zákon upravuje, mimoto mohou vůči těmto sdružením a nadacím vytvořit atmosféru nedůvěry,“ uvedl rovněž Soudní dvůr EU v rozsudku.
Podle Amnesty International jde o ránu maďarským úřadům
Ředitel maďarské pobočky organizace Amnesty International Dávid Vig označil rozsudek za „ránu uštědřenou maďarským úřadům, které se snaží stigmatizovat a podkopávat činnost organizací občanské společnosti, které kritizují vládní politiku“. Podle Viga sloužil zákon vždy jinému účelu, než tvrdila Orbánova vláda. Cílem bylo „nasadit náhubek kritickým hlasům a nahlodat veřejnou podporu organizacím bojujícím za lidská práva, spravedlnost a rovnost“.
Verdikt přivítal i ředitel organizace Open Society Foundation amerického finančníka maďarského původu George Sorose. Podle Patricka Gasparda je „potvrzením, že občanské angažmá je živoucí oporou našich demokratických hodnot“.
Maďarský premiér Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje občanské organizace, které Soros sponzoruje. Vadí mu, že se stavějí proti přísné antiimigrační politice jeho vlády a prosazují liberálně demokratické hodnoty.
Žaloba Evropské komise v tomto případu je součástí širšího řízení s Maďarskem kvůli obavám, že Orbánův kabinet porušuje unijní hodnoty. Budapešť na to reaguje obviněním, že se Brusel snaží Maďarsko přimět k přijímání migrantů. Disciplinární řízení označila za protimaďarskou kampaň vedenou ve spolupráci se Sorosem. S pohledem Komise souzní maďarská opozice. Ta tvrdí, že cílem sporných norem je oslabit demokracii a upevnit premiérovu moc.
