Maďarský parlament schválil přísnější kontrolu neziskovek financovaných z ciziny

2 minuty
Události: Maďarský zákon o neziskových organizacích
Zdroj: ČT24

Maďarský parlament schválil kontroverzní zákon, který zpřísňuje kontrolu vládních úřadů nad nevládními organizacemi finančně podporovanými ze zahraničí. Terčem se podle agentury AFP jeví především organizace sponzorované americkým finančníkem Georgem Sorosem, kterého premiér Viktor Orbán považuje za úhlavního nepřítele.

Pro zákon hlasovalo 130 poslanců, 44 bylo proti a 24 zákonodárců se zdrželo. Nevládní organizace s příspěvkem ze zahraničí ve výši nejméně 7,2 milionu forintů (asi 615 tisíc korun) se nyní nově budou muset zaregistrovat u úřadů a informovat je o svém financování.

Pokud to neudělají, hrozí jim vysoké pokuty. Budou se také muset označovat za „organizace využívající zahraniční financování“.

Podle Orbánových kritiků je krok proti nevládním organizacím součástí širšího tažení vedeného s cílem umlčet projevy nesouhlasu a nastolit vládní kontrolu nad nezávislými institucemi, včetně soudnictví a médií.

Schválený zákon je ale ve srovnání s původní podobou mírnější. „Například informaci o tom, že jsou neziskové organizace placené ze zahraničí, nebudou muset uvádět na všech dokumentech a při veškeré komunikaci, jak tomu bylo v původním návrhu,“ uvedl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Zákon míří i proti Sorosovi

Podle pozorovatelů ale zákon míří hlavně proti organizacím, které financuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Orbán Sorose obviňuje ze zasahování do maďarské politiky a dění v zemi. To má dělat právě přes občanská sdružení, která financuje, vysvětluje Mathé.

Orbán se často potýká s Evropskou unií a s nevládními organizacemi sponzorovanými Sorosem, které prosazují liberální a mezinárodní názory, jež se mu nezamlouvají. Snaží se také uzavřít Středoevropskou univerzitu, kterou Soros založil po pádu komunismu.

Amnesty International poukazuje na podobnost se situací v Rusku

Evropská komise vyjádřila obavu z diskriminace nevládních organizací. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International se zase pozastavila nad podobností mezi situací v Maďarku a situací v Rusku, kde od roku 2012 platí zákon, který nutí nevládní organizace s příspěvky z ciziny označovat se hanlivou nálepkou „zahraniční agent“.

Dvě významné nevládní organizace, Helsinský výbor a Sdružení pro lidská práva TASZ, daly okamžitě najevo, že se novému zákonu nepodřídí. Chtějí ho napadnout před ústavním soudem a Evropským soudem pro lidská práva.

Evropský parlament v květnu schválil usnesení, které kritizuje současnou situaci v Maďarsku a vybízí Evropskou komisi k zahájení sankčního řízení proti Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
před 13 mminutami

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 19 hhodinami
Načítání...