Severní Korea znovu vyšle vojáky do letoviska v Diamantových horách a průmyslového komplexu Kesong, které byly kdysi považovány za symboly její spolupráce s Jižní Koreou. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní Pchjongjang rovněž odmítl přijmout zvláštní vyslance, které chtěl poslat Soul ve snaze snížit napětí na Korejském poloostrově. Jihokorejský ministr pro sjednocení Kim Jon-čchul v reakci na radikální zhoršení vztahů s KLDR nabídl svou rezignaci.
Letovisko v Diamantových horách i průmyslový komplex Kesong leží na jihu KLDR, nedaleko hranic s Jižní Koreou. Demilitarizované byly od roku 2018. Podle severokorejské agentury KCNA mluvčí generálního štábu místní armády oznámil, že na obě místa opět zamíří vojáci.
Severokorejská armáda rovněž uvedla, že opět zahájí vojenská cvičení, obnoví kontrolní stanoviště u hranic, posílí dělostřelecké jednotky u západní námořní hranice a bude do Jižní Koreje vysílat balony s letáky.
Podle agentury AP avizované kroky znamenají, že se Severní Korea rozhodla přestat dodržovat dohodu z roku 2018 o snížení napětí na Korejském poloostrově.
Oznámení o vyslání vojáků do Diamantových hor a Kesongu učinil Pchjongjang den poté, co do povětří vyhodil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Úřad byl vytvořen v roce 2018 a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci korejských států.
KLDR: Vyslanci jsou „netaktní a zlověstný návrh“
Jihokorejský prezident Mun Če-in ještě v pondělí nabídl, že do Pchjongjangu vyšle zvláštní vyslance, kteří by měli jednat o snížení napětí mezi oběma státy. Měli jimi být prezidentův bezpečnostní poradce Čong Ui-jong a šéf jihokorejské tajné služby So Hun.
Podle KCNA ale Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una a vysoce postavená představitelka režimu, „netaktní a zlověstný návrh kategoricky odmítla“.
Jihokorejský prezidentský palác v reakci uvedl, že kritika ze strany KLDR je neomalená a nesmyslná. Vyjádření Kim Čong-unovy sestry podle něj hluboce narušilo důvěru, kterou si mezi sebou vybudovali nejvyšší představitelé obou zemí. Soul podle Mun Če-inova mluvčího už nebude dál akceptovat nerozumné chování Pchjongjangu.
Jihokorejský ministr pro sjednocení Kim Jon-čchul, jehož úřad má na starosti vztahy s KLDR, ve středu nabídl rezignaci. Uvedl, že přijímá odpovědnost za zhoršení vztahů se sousední zemí.
KLDR tvrdí, že jde o odvetu za letáky
Severní Korea v poslední době stupňuje napětí na poloostrově. Jižní Korea ji o víkendu vyzvala k dodržování dohod v rámci usmiřovacího procesu. Navíc slíbila zakročit proti aktivistům, kteří k nelibosti KLDR posílají přes hranici balony s letáky kritizujícími severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.
Právě za reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílají letáky, označuje Severní Korea své nové nepřátelské kroky. Podle některých analytiků se KLDR snaží vyvolat napětí, aby podpořila vnitřní jednotu země, nebo se chystá k větší provokaci kvůli přetrvávajícím sankcím, které na ni mezinárodní společenství uvalilo za její jaderné a raketové zbrojní programy.
Analytici: KLDR volí cestu konfrontace, aby si vymohla ústupky
Podle analytiků Pchjongjang pravděpodobně realizuje předem pečlivě připravený plán, jehož cílem je vyvinout tlak na Soul a Washington a přinutit je k ekonomickým ústupkům v době, kdy severokorejské hospodářství trpí sankcemi uvalenými na KLDR za její jaderné a raketové programy a koronavirovou krizí.
Zároveň se jedná o způsob, kterým severokorejské vedení ukazuje svým občanům, že se svými rivaly dokáže jednat z pozice síly. Severní Korea své nové nepřátelské kroky sice oficiálně označuje za reakci na činnost jihokorejských aktivistů, ti ale tuto činnost provozují řadu let.
Podle agentury AP je tak nepravděpodobné, že by KLDR nyní přerušila vztahy se Soulem jen kvůli tomu. Pravým důvodem zvyšování napětí je tak podle analytiků spíš snaha KLDR přitáhnout pozornost světa, především pak Washingtonu, s cílem získat tolik potřebnou hospodářskou pomoc.
Bývalý jihokorejský jaderný vyslanec Čchon Jung-u je přesvědčen, že KLDR nemíří k vojenskému střetu, ale snaží se přitáhnout Jižní Koreu zpátky ke spolupráci. Pchjongjang přitom spoléhá na to, že jihokorejský prezident Mun Če-in je liberál, který sbližování s KLDR označil za jeden z hlavních bodů svého politického programu.
„Jižní Korea teď musí přijít ze způsobem, jak dosáhnout pokroku ve vztazích s KLDR v mezích sankcí,“ prohlásila specialistka na korejskou problematiku z washingtonského Stimson Center Jenny Townová. „Nemůže po KLDR žádat další rozhovory, ale musí přijmout praktické kroky,“ dodala.
Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950–1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem mírové smlouvy. Nejvyšší představitelé obou zemí se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Od té doby ale vztahy výrazně ochladly.
