KLDR výbuchem zničila styčný úřad obou korejských států

Nahrávám video

KLDR výbuchem zničila styčný úřad obou korejských států. Severokorejská armáda navíc pohrozila návratem do demilitarizovaných zón, stanovených mezikorejskými mírovými dohodami. Učiní tak, pokud aktivisté z Jižní Koreje nepřestanou na sever pomocí balonů posílat letáky kritizující severokorejský režim.

Severní Korea v úterý vyhodila do povětří styčný úřad obou korejských států nacházející se v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Oznámilo to jihokorejské ministerstvo pro sjednocení a likvidaci následně potvrdila také severokorejská státní agentura KCNA. Úřad byl vytvořen v roce 2018 a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci korejských států. Jihokorejská prezidentská kancelář uvedla, že bude tvrdě reagovat, pokud bude KLDR pokračovat ve zvyšování napětí na Korejském poloostrově.

Severokorejské vedení nedávno pohrozilo zničením úřadu a v úterý se jeho hrozby naplnily. „Severní Korea ve 14:49 místního času (7:49 SELČ) výbuchem zničila korejský styčný úřad,“ sdělilo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení.

Na černobílém videu zveřejněném jihokorejským ministerstvem obrany je vidět mohutná exploze, po níž se zřítí čtyřpatrová budova styčného úřadu a částečně také 15patrový věžák, který sloužil jako ubytovací zařízení pro jihokorejské úředníky, kteří ve styčném úřadu pracovali. Od ledna byl styčný úřad uzavřený kvůli obavám z šíření koronaviru. 

Severní Korea se na sebe snaží upozornit, říká Šámalová

Vztahy mezi oběma Korejemi se zhoršily minulý týden, když Pchjongjang pohrozil vypovědět mezikorejskou vojenskou dohodu z roku 2018. Důvodem byli právě aktivisté, mezi nimiž je řada severokorejských uprchlíků, kteří upevňují letáky na balony a pouštějí je přes demilitarizovanou zónu. V letácích severokorejského vůdce Kim Čong-una odsuzují mimo jiné za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

„Severní Korea se snaží vynutit světovou pozornost, což jak vidno, se ji daří,“ okomentovala incident zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Podle ní se KLDR snaží opustit dohod v rámci usmiřovacího procesu mezi oběma korejskými státy. „Vůdcova sestra už údajně vydala pokyn armádě, aby se vrátila do demilitarizované oblasti,“ dodala Šámalová.

Podle koreanisty Jaromíra Chlady lze na krok KLDR pohlížet ze tří rovin: „Symbolické, protože KLDR ráda vyhazuje věci do povětří. Je to také projev důrazného chování a tradiční severokorejská metoda. Druhá rovina je vnitropolitická, na té Kim není v posledních měsících úplně úspěšný. Třetí rovina je mezinárodní. Vztahy s Jižní Koreou se dostávají do období chladu a ani s USA se Severní Koreji nedaří.“

Nahrávám video

Uprchlíci jsou podle severokorejců „lidská špína“

Severokorejská tisková agentura KCNA uvedla, že úřad byl vyhozen do vzduchu, aby „lidská špína a ti, kdo jí poskytují útočiště, zaplatili za své zločiny“. Termínem „lidská špína“ KLDR odkazuje na severokorejské uprchlíky, z nichž mnozí žijí v Jižní Koreji. Řada aktivistů, kteří posílají balony s letáky, potravinami, dolarovými bankovkami, miniaturními vysílačkami a USB disky obsahujícími zprávy přes hranice do KLDR, pochází právě z řad severokorejských uprchlíků.

Budova styčného úřadu původně sloužila jako kancelář pro řízení provozu společné korejské průmyslové zóny Kesong, již Jižní Korea v roce 2016 uzavřela v reakci na raketové a jaderné testy KLDR. Před dvěma lety Jižní Korea investovala minimálně 9,8 miliardy wonů (190 milionů Kč) do renovace budovy, která se do úterního dne skvěla jako zářivá stavba z modrého skla v jinak šedivém průmyslovém městě.

V době fungování úřadu pracovali Jihokorejci v druhém poschodí a Severokorejci ve čtvrtém poschodí. Ve třetím poschodí byly konferenční sály pro setkání mezi oběma stranami. V době uzavření úřadu v lednu tam Jižní Korea měla 58 zaměstnanců, napsala agentura Reuters. 

Hranice mezi Severní a Jižní Koreou
Zdroj: ČTK/AP/Ahn Young-joon

KLDR přestala komunikovat se Soulem

Severní Korea následně oznámila, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení. Pchjongjang dále pohrozil i uzavřením styčného úřadu v Kesongu na hranici mezi oběma Korejemi a vojenskou akcí.

Jihokorejský ministr KLDR o víkendu vyzval k dodržování dohod v rámci usmiřovacího procesu mezi oběma korejskými státy. Jižní Korea navíc plánuje zakročit proti aktivistům, jejichž činnost podle ní přispívá k napětí na hranicích, ohrožuje občany žijící blízko hranic a také poškozuje životní prostředí. Aktivisté však hodlají v kampani proti Pchjongjangu pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 6 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.