„Útok na Sasko“ a nevyčíslitelná škoda. Zloději vykradli drážďanskou klenotnici

Nahrávám video

Zloději vykradli drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba), kde jsou uloženy cenné historické sbírky německé spolkové země Sasko. Škodu nelze určit, neboť význam klenotů je díky unikátnosti, neprodejnosti a historickému odkazu nevyčíslitelný, uvedla šéfka saských státních sbírek Marion Ackermannová. Deník Bild předtím napsal, že zmizely historické šperky, diamanty a další drahé kameny a škoda může dosáhnout miliardy eur (asi 25 miliard korun). Policie zatím nikoho nezadržela, podle médií mohli pachatelé prchnout do zahraničí.

Promyšlený čin s nedozírnými následky

Bild uvedl, že zloději nejdříve asi v 5:00 zapálili elektrorozvaděč pod nedalekým Augustovým mostem, aby přerušili dodávku proudu do jednoho z nejznámějších německých muzeí. Dodavatel energie incident potvrdil, píše Deutsche Welle. 

Pachatelé následně podle Bildu pronikli do budovy přes zamřížované okno. Deník poznamenal, že i když byla klenotnice bez elektrického připojení, bezpečnostní kamery fungovaly. Podle deníku je na videu zachyceno vícero nápadně malých osob. Z vnějšku budovy není vidět žádné poškození.

Podle policie z muzea zmizely tři sady šperků z 18. století - především diamanty, rubíny a smaragdy. Staré malby a cenné vázy lupiče nezajímaly. Co přesně zmizelo, odborníci ještě vyhodnocují, uvedla šéfka saských státních sbírek Ackermannová. Ukradené předměty mají nevyčíslitelnou cenu.

„Hovoříme o předmětech, které mají nesmírnou kulturní hodnotu,“ řekl její kolega Dirk Syndram, který Grünes Gewölbe vede. „Je to takřka světové kulturní dědictví. Nikde jinde takovou sbírku klenotů v této podobě, kvalitě a množství nenajdete,“ dodal.

„Saská vláda potvrdila, že se jedná o mimořádně závažnou loupež. Nepřímo tak potvrdila informace, které přináší především německý deník Bild. Ten mluví o největší umělecké loupeži v poválečných německých dějinách,“ informoval zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Krádež zasáhla celé Sasko

Saský ministerský předseda Michael Kretschmer v reakci uvedl, že je otřesen. „Okradena byla nejen státní sbírka, ale také my, Sasko!“ citovala DPA saského premiéra. Dodal, že hodnotu, kterou sbírka má, po řadu staletí tvrdě utvářeli obyvatelé Saska. 

Podobně jako Kretschmer hovořil saský ministr vnitra Roland Wöller, který rovněž do klenotnice přijel. „Toto je útok na kulturní identitu všech Sasů a také na Svobodný stát Sasko,“ řekl.

Novináře ujistil, že policie s nasazením všech sil pracuje na tom, aby dopadla nejen zloděje, ale aby získala zpět zmizelé předměty. Zatím však pachatelé nebyli identifikováni ani zadrženi.

Policisté předpokládají, že s loupeží souvisí i požár elektrického rozvaděče pod Augustovým mostem. Kvůli němu v době činu nefungovalo u Rezidenčního zámku veřejné osvětlení. Z centra Drážďan pachatelé podle policie odjeli autem Audi A6. Vůz stejného typu později někdo zapálil v podzemní garáži v severozápadní části Drážďan. Od zapáleného auta chytlo i několik dalších vozů.

Policie zřídila zvláštní vyšetřovací tým, který dostal jméno Epoleta. Právě zdobený důstojnický nárameník je totiž jednou z ukradených věcí. V týmu je nyní 20 kriminalistů.

Němečtí novináři spekulují o tom, že lupiči mohli se svou kořistí zamířit za hranice. Podle mluvčí českého policejního prezidia Hany Rubášové ale německá strana dosud české policisty
o součinnost nepožádala.

Grünes Gewölbe, která nese název podle původního nátěru klenby, bývala klenotnictvím saských kurfiřtů. Vystavuje mimo jiné jantarové předměty, stříbrné nádobí, výrobky ze slonoviny či zlatnická díla. K nejznámějším předmětům ve sbírce patří Mouřenín se smaragdovým stupínkem, což je soška osázená smaragdy, rubíny, safíry či granáty.

Sbírka přežila i válku

Vzácné sbírky klenotnice přečkaly masivní vybombardování Drážďan na konci druhé světové války, neboť byly od roku 1942 uloženy v polabské pevnosti Königstein. V květnu 1945 je Rudá armáda odvezla do Moskvy, po 13 letech byla velká většina cenností vrácena.

Rekonstruované prostory klenotnice v Rezidenčním zámku byly postupně zpřístupněny od roku 2004, předtím byly sbírky po 30 let přechodně vystaveny v drážďanském Albertinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hurikán Isaias způsobil záplavy v částech Floridy a Alabamy

Hurikán Isaias, první bouře letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) dosáhl pobřeží amerického státu Florida. V částech Floridy a Alabamy živel způsobil záplavy a rozsáhlé výpadky elektřiny, informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Úřady vydaly pro pobřežní oblasti varování a už dříve vyzvaly obyvatele k evakuaci.
04:26Aktualizovánopřed 8 mminutami

Demokratičtí lídři v Senátu kritizují Trumpovu dohodu s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh.
před 2 hhodinami

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 3 hhodinami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.