Rusko pozastavilo platnost raketové smlouvy, od které už odstoupily USA

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, jímž pozastavil platnost smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington uzavřely v období studené války. Podle ruských médií to oznámil Kreml. Spojené státy své odstoupení od INF ohlásily v únoru a zdůvodnily to tím, že Rusko dokument nedodržuje. Odkazují přitom na novou ruskou raketu SSC-8 (v Rusku označovanou Novator 9M729), jejíž dolet podle Washingtonu smlouvu porušuje. Moskva obvinění odmítá a Putin varoval Američany, že na jejich krok odpoví zrcadlově.

Moskva nyní podle prohlášení Kremlu reagovala na porušování povinností, k nimž se Spojené státy v dohodě zavázaly. Platnost dokumentu tak ruský prezident pozastavil do doby, než Washington tato narušení odstraní. Rozhodnutí prezidenta vstupuje v platnost ihned.

Prezident USA Donald Trump odstoupení od INF oznámil počátkem února. Tímto datem podle smluvních podmínek začala běžet půlroční výpovědní lhůta, která dává Moskvě příležitost údajné porušování dohody napravit. Pokud se tak nestane, bude vypovězení ze strany USA po šesti měsících definitivní.

Smlouva podepsaná v roce 1987 ukládá oběma stranám zničit veškeré rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů. Už během vlády bývalého prezidenta USA Baracka Obamy se z Washingtonu ozývaly stížnosti, že Rusko dohodu porušuje.

Předmětem americké kritiky je raketa zvaná na Západě SSC-8 a v Rusku Novator 9M729. Podle amerických zpravodajců Rusko problematickou raketu testovalo šestkrát a pokaždé dolet přesáhl povolených 500 kilometrů, v jednom případě to bylo 2070 kilometrů. Podle Moskvy má ale raketa dolet povolených 480 kilometrů.

Moskva tvrdí, že smlouvu porušují USA

Rusko naopak tvrdí, že smlouvu porušují Američané, a to od roku 1999. V rozporu s ní bylo podle Moskvy umístění systému protiraketové obrany v Evropě. V této souvislosti Rusko vyzvalo USA k likvidaci pozemních víceúčelových odpalovacích zařízení uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu, jež prý smlouvu porušují.

Pondělní oznámení Kremlu není překvapením, záměr odstoupit od smlouvy INF Putin oznámil už počátkem února. Zároveň tehdy ujišťoval, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani v jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 2 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 28 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.