Rusko pozastavilo platnost raketové smlouvy, od které už odstoupily USA

Nahrávám video
Rusista Dvořák: Asi musíme očekávat, že USA i Rusko začnou rozmísťovat rakety
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, jímž pozastavil platnost smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington uzavřely v období studené války. Podle ruských médií to oznámil Kreml. Spojené státy své odstoupení od INF ohlásily v únoru a zdůvodnily to tím, že Rusko dokument nedodržuje. Odkazují přitom na novou ruskou raketu SSC-8 (v Rusku označovanou Novator 9M729), jejíž dolet podle Washingtonu smlouvu porušuje. Moskva obvinění odmítá a Putin varoval Američany, že na jejich krok odpoví zrcadlově.

Moskva nyní podle prohlášení Kremlu reagovala na porušování povinností, k nimž se Spojené státy v dohodě zavázaly. Platnost dokumentu tak ruský prezident pozastavil do doby, než Washington tato narušení odstraní. Rozhodnutí prezidenta vstupuje v platnost ihned.

Prezident USA Donald Trump odstoupení od INF oznámil počátkem února. Tímto datem podle smluvních podmínek začala běžet půlroční výpovědní lhůta, která dává Moskvě příležitost údajné porušování dohody napravit. Pokud se tak nestane, bude vypovězení ze strany USA po šesti měsících definitivní.

Smlouva podepsaná v roce 1987 ukládá oběma stranám zničit veškeré rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů. Už během vlády bývalého prezidenta USA Baracka Obamy se z Washingtonu ozývaly stížnosti, že Rusko dohodu porušuje.

Předmětem americké kritiky je raketa zvaná na Západě SSC-8 a v Rusku Novator 9M729. Podle amerických zpravodajců Rusko problematickou raketu testovalo šestkrát a pokaždé dolet přesáhl povolených 500 kilometrů, v jednom případě to bylo 2070 kilometrů. Podle Moskvy má ale raketa dolet povolených 480 kilometrů.

Moskva tvrdí, že smlouvu porušují USA

Rusko naopak tvrdí, že smlouvu porušují Američané, a to od roku 1999. V rozporu s ní bylo podle Moskvy umístění systému protiraketové obrany v Evropě. V této souvislosti Rusko vyzvalo USA k likvidaci pozemních víceúčelových odpalovacích zařízení uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu, jež prý smlouvu porušují.

Pondělní oznámení Kremlu není překvapením, záměr odstoupit od smlouvy INF Putin oznámil už počátkem února. Zároveň tehdy ujišťoval, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani v jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...