Japonsko se rozhodlo vystoupit z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), aby mohlo obnovit komerční lov velryb. Oznámil to hlavní tajemník japonské vlády Jošihide Suga. Lov pro komerční účely má opět začít v červenci a bude prý omezený jen na výsostné vody Japonska a výlučnou ekonomickou zónu u pobřeží. Krok Tokia vyvolal kritiku ochranářských sdružení, ale také Austrálie či Nového Zélandu.
Spekulace o japonském odchodu z IWC se v médiích objevily už minulý týden. Mezinárodní komise v roce 1986 kvůli tenčícím se stavům velryb uvalila na jejich komerční lov moratorium. Japonsko v následujícím roce přešlo na „lov pro vědecký výzkum“, avšak opakovaně uvádělo, že jeho cílem je obnovení lovu komerčního. Podle Tokia se stavy velryb zvýšily natolik, že to je možné, IWC ale žádosti Japonců odmítá. Naposledy tak učinila při svém zasedání v září.
„Od července 2019, poté, co vystoupení (z IWC) nabude 30. června účinnosti, bude Japonsko provádět komerční velrybářství v rámci svých teritoriálních vod a své výlučné ekonomické zóny a přestane odchytávat velryby v Antarktickém oceánu,“ citovala agentura Reuters z prohlášení vládního tajemníka Sugy.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v roce 2014 rozhodl, že by Japonsko mělo zastavit velrybářskou činnost ve vodách u Antarktidy, protože vyhodnotil, že Japonci kytovce nechytají kvůli výzkumu. Asijská země se ale po roční přestávce k lovu v této oblasti vrátila, přičemž vláda omezila jeho rozsah na 333 tamních velryb ročně.
Obnovený komerční lov bude podle Sugy probíhat v souladu s mezinárodním právem a bude se řídit limity kalkulovanými metodou používanou ICW. Rozhodnutí opustit mezinárodní orgán nicméně zvedlo vlnu kritiky. Reuters uvádí, že od Japonska, které ve své diplomacii klade důraz na multilaterálnost, je to neobvyklý krok.
„Dnešní prohlášení se vymyká kurzu mezinárodního společenství, nemluvě o opatřeních, která je potřeba činit v zájmu ochrany budoucnosti našich oceánů a těchto majestátních stvoření,“ uvedla mezinárodní organizace pro ochranu životního prostředí Greenpeace. Vyzvala Japonsko, aby obnovilo spolupráci s IWC a usilovalo o zavedení nových opatření pro ochranu mořského života.
Proti obnovení komerčního rybolovu se postavila Austrálie a Nový Zéland
Podobně se vyjádřila také australská ministryně životního prostředí Melissa Priceová. „Austrálie je nadále jednoznačně proti všem formám komerčního a takzvaného vědeckého velrybářství,“ uvedla v prohlášení.
„Mezinárodní velrybářská komise je globální orgán schválený podle mezinárodního práva, který je zodpovědný za ochranu a správu velryb. Japonský odchod z komise znamená i odstoupení od mezinárodního práva,“ uvedla australská ochránkyně životního prostředí Nicola Benyonová.
Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters přivítal rozhodnutí Japonska ukončit lov u Antarktidy, avšak je zklamán z návratu ke komerčnímu lovu. Velrybářství označil za přežitou a zbytečnou činnost.
Japonští představitelé uvádějí, že z IWC, jejímž cílem by měla být udržitelnost lovu, se stala protivelrybářská organizace. Kritizují údajný nedostatek tolerance k rozdílným pohledům na velrybářství a také neschopnost vyřešit dlouhodobý rozkol mezi ochránci velryb a stoupenci jejich lovu.
„Po 30 let jsme usilovali o řešení, abychom obnovili udržitelný komerční lov velryb. Nicméně nebyly zde žádné ústupky od zemí, které se soustředí pouze na ochranu velryb. Bohužel jsme došli k rozhodnutí, že je nemožné, aby v komisi spolu zůstávaly státy s rozdílnými názory,“ podotkl Suga.
Japonci loví velryby již stovky let a vláda konzumaci velrybího masa označuje za součást kultury své země, v důsledku zahraničních protestů a klesající domácí poptávky po mase však tato aktivita slábne. Podle Reuters většina obyvatel velrybí maso nejí, deník Asahi pak uvádí, že jeho konzumace tvoří 0,1 procenta veškeré spotřeby masa v zemi. Do japonských obchodů se však dostává maso z velryb zabitých při lovu pro vědecké účely, který kritici považují za pouhou zástěrku.
„Osobně si nemyslím, že by velryby byly něco speciálního. Myslíme si, že Japonsko je země, která se spoléhá na rybolov a používá velryby jako způsob výzkumu omezených mořských zdrojů. Proto si myslím, že vláda neměla jinou možnost,“ uvedl majitel obchodu s velrybím masem.
Americká televize CNN podotýká, že s moratoriem IWC z roku 1986 se neztotožňují také Norsko a Island, tyto země ale pokračovaly v komerčním lovu velryb, „aniž by používaly vědu jako výmluvu“.
