Brusel - Český prezident Miloš Zeman ve svém dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku kritizoval „šílené“ přesuny Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem, přehnanou byrokracii i architekturu unijních institucí. Nejsou prý součástí jeho evropského snu. Vyslovil se naopak pro společnou zahraniční, obrannou a fiskální politiku Unie. „Integraci potřebujeme, ale nepotřebujeme společný stát,“ podotkl také v asi desetiminutovém proslovu.
Zeman v EP: Unie je dobrá věc, ale nesmí jít o unitární stát
GALERIE
videogallery_422477
V úvodu se Zeman rovněž kriticky zmínil o evropské směrnici zakazující na území EU prodej jiných než úsporných žárovek. Mluvil přitom prý ze své vlastní zkušenosti. „Jednu takovou mám na chalupě a vypadá to tam jako na hřbitově nebo v márnici,“ poznamenal před poslanci, kteří ho za to odměnili smíchem a potleskem.
Další potlesk zazněl, když Zeman evropským poslancům oznámil, že se Česko chystá k přijetí společné evropské měny. On sám sebe označil za velkého stoupence společné fiskální politiky a euro označil za stabilizační faktor hospodářského rozvoje EU. „Jsem pro přijetí eura v co nejbližším termínu,“ konstatoval mimo jiné český prezident ve své první řeči před Evropským parlamentem. „Ti, co kritizují euro, mají to, čemu já říkám strach z neznámého,“ dodal.
Ministr financí Andrej Babiš přitom už dříve uvedl, že zavedení společné měny není cílem současné koalice a nedojde k němu dřív než za šest let. Občanští demokraté po Sobotkově kabinetu požadují, aby se pro Česko pokusil vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. (více čtěte zde) Později Zeman při tiskové konferenci ve Štrasburku připustil, že realistickým časovým horizontem pro přijetí eura je pět let.
Miloš Zeman v EP:
„Můj evropský sen nezahrnuje steak v ústředí Evropské komise, který vypadá a také chutná jako žvýkačka.“
Miloš Zeman v Evropském parlamentu
Zeman dále upozornil, že EU dosud nemá fungující společnou zahraniční politiku a vyslovil se pro silnou evropskou obrannou politiku. „Máme 28 armád, které nejsou zcela kompatibilní. Společná evropská armáda, která je mým dlouhodobým snem, by byla levnější a efektivnější,“ navrhl poslancům. Unie rovněž podle něj potřebuje společná pravidla sociální politiky a společná pravidla pro ochranu životního prostředí.
V projevu se český prezident nevyhnul svému oblíbenému tématu, které vehementně prosazuje již od svého zvolení do funkce - stavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Potřebujeme odvahu pro společné projekty včetně velkých infrastrukturních staveb, jako jsou transevropské železnice, silnice či vodní cesty,“ uvedl Zeman.
Rupnik: Kritika stěhování parlamentu padla na špatné půdě
Projev před plénem EP český prezident přednesl spatra v anglickém jazyce. Podle politologa Jacquese Rupnika ale není tento způsob obvyklý. „Hlavy státu většinou kladou důraz na to, že mluví v mateřském jazyce. Státníci takto reprezentují svůj stát,“ poznamenal odborník na evropskou politiku.
Miloš Zeman a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz
Zeman svou kritikou neustálého stěhování Evropského parlamentu mezi belgickým Bruselem a francouzským Štrasburkem podle Rupnika příliš nepomohl. EP totiž nemá pravomoc tuto praxi, která ročně rozpočet přijde na 100 milionů eur, změnit. Navíc europoslanci sami stěhování kritizovali a odhlasovali výzvu za zrušení stěhování.
„Je to líbivé gesto pro poslance a dobrý přínos do diskuze,“ tvrdí Rupnik. Zeman ale podle něj při své kritice opomněl důvod, proč parlament ve Štrasburku vznikl - tedy jako symbol poválečného smíření mezi Německem a Francií. „Na tom stálo založení evropského projektu,“ dodal politolog Insitutu politických věd v Paříži. Na stěhování europoslanců stále trvá především francouzská vláda.
K parlamentnímu plénu pravidelně promlouvají prezidenti či premiéři členských i nečlenských zemí EU. Zeman je však posledním, kdo se obrátil na toto složení EP před květnovými eurovolbami. Český prezident měl původně hovořit v EP loni v listopadu, ale musel cestu odložit kvůli úrazu.
Před europoslanci ve Štrasburku jako první v roce 1994 mluvil Václav Havel. Naposledy mluvil k plénu jako český prezident Václav Klaus před pěti lety. Někteří europoslanci jeho euroskeptický projev přerušovali potleskem, jiní na něj bučeli a někteří opustili zasedací sál.
Ilustrační foto
Podle Rupnika byl Zeman dnes zajímavý tím, že se od svých předchůdců lišil. „Má blíže k Václavu Havlovi ve svém proevropském postavení, ale zároveň nemá daleko k Václavu Klausovi ve své kritice evropských přehmatů,“ upřesnil politolog.
Po projevu česká hlava státu uspořádala tiskovou konferenci s předsedou EP Martinem Schulzem. Po společném obědě se Schulzem má prezident v plánu setkání s českými europoslanci. Den v EP uzavře Zeman zahájením výstavy o kanálu Dunaj–Odra–Labe, kterou v areálu parlamentu připravil sociálnědemokratický europoslanec Vojtěch Mynář.