Brusel – Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz se s českým prezidentem Milošem Zemanem shodl na tom, že pohled na fungování Evropské unie nesmí být nekritický. „Lidé i v České republice říkají: Myšlenka Evropské unie je správná. Ale neztotožňují se s tím, jak EU funguje,“ řekl Schulz k českému euroskepticismu. Zeman během tiskové konference v Evropském parlamentu zopakoval, že věří v brzké přijetí eura v Česku. Jeho optimistickým odhadem je zavedení společné měny v příštích dvou letech, reálně očekává, že Česká republika euro přijme do pěti let - záleží však na splnění konvergenčních kritérií, kterými se vstup do měnové unie podmiňuje. Tématu „ČR jako člen EU a možný člen eurozóny“ se věnoval speciál Ekonomiky ČT24.
Schulz se Zemanem se také shodli, že Unii nejvíce škodí přehnané byrokratické detaily. Podle Schulze by se proto EU měla zaměřit spíše na důležité světové otázky než se topit v jednotlivostech. „Myslím si, že ďábel je skryt v detailu,“ uvedl Zeman s tím, že lidé si potom neuvědomují pozitivní vliv Unie na ekonomické i politické fungování kontinentu.
Český prezident také nastínil vizi fungování Unie v budoucnosti, kdy by podle jeho slov měly vzniknout celoevropsky působící politické strany. Tyto strany, proevropské i euroskeptické, by pak tvořily v jednotlivých zemích národní frakce, voliči by ale stranu vybírali jako celek. Do čela českých kandidátek by si pak Zeman přál „osobnosti, které dokážou na půdě Evropského parlamentu vystupovat tak, abychom se za ně nemuseli stydět“.
Ekonomickou budoucnost pak vidí Zeman ve skandinávském modelu. „Po industriální fázi a fázi služeb teď přichází takzvaná knowledge society,“ uvedl Zeman, podle něhož by se nyní evropské země měly zaměřit hlavně na rozvoj lidského potenciálu a školství. „Vyhraje země, která bude mít nejvzdělanější lidi,“ řekl Zeman, který se netají tím, že je příznivcem vysokých daní, z nichž by financoval právě lepší fungování školství.
Zeman: ČNB se bojí eura, nechce přijít o kompetence
Česko by podle Miloše Zemana mohlo přijmout euro nejdříve za dva roky, za realistický ale český prezident považuje horizont pěti let. „Už v tomto roce splňuje Česká republika všechna tři maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Z toho vyplývá, že jako minimální vzdálenost pro přijetí eura jsou dva roky,“ uvedl Zeman s tím, že po tuto dobu musí být kurz koruny k euru stabilizován v poměrně úzkém rozpětí.
Aby ČR mohla mít euro musí plnit konvergenční kritéria (čerpáno z ČNB)
- Kritérium cenové stability: členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míry inflace těch členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.
- Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí má dvě části:
- Kritérium veřejného deficitu: poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 procenta. Veřejný deficit znamená deficit, vztahující se k ústřední vládě včetně regionálních a místních úřadů a fondů sociálního zabezpečení.
- Kritérium veřejného dluhu: poměr veřejného dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 procent. Veřejný dluh znamená hrubý úhrn dluhů v nominálních hodnotách na konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru.
- Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II: členský stát dodržoval normální rozpětí, která jsou stanovena mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let – jde o devalvaci z vlastní iniciativy vůči měně jiného členského státu.
- Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.
Zeman znovu také kvůli vychýlení kurzu koruny vůči euru kritizoval Českou národní banku, která se podle něj bojí, že by s přijetím eura přišla o kompetence. „Takže Česká národní banka komplikuje naše přijetí eura a smím-li být jako obvykle provokativní, domnívám se, že to dělá proto, protože se obává, že po přijetí eura část jejích kompetencí přejde na Evropskou centrální banku a žádná instituce se dobrovolně nevzdává svých kompetencí,“ nechal se také slyšet Zeman.
ČNB oslabila korunu vůči euru zhruba o sedm procent, aby odvrátila hrozbu poklesu spotřebitelských cen. Za svůj krok čelila kritice. Guvernér Miroslav Singer v poslední době několikrát řekl, že poslední údaje o vývoji spotřebitelských cen správnost intervencí potvrzují.
Europoslanci: Zemanův projev ukazuje proevropský obrat ČR
Někteří europoslanci označili Zemanův projev jako důkaz proevropského směřování České republiky. Jiným vadil jeho důraz na federalizaci a harmonizaci daní, zelení kritizovali jeho podporu „megalomanským stavbám“, jako je kanál Dunaj–Odra–Labe.
Předseda největší poslanecké frakce v EP Jospeh Daul ocenil, že Zemanův projev ukazuje, že Česká republika se opět přibližuje k Evropě. Líbil se mu Zemanův důraz na federalizaci Evropy s vytvořením evropské armády. „Je to realistické za 10 až 15 let,“ řekl Daul, který je šéfem Evropské lidové strany sdružující evropské konzervativní strany. „Je osvěžující slyšet českého prezidenta říkat, že věří v silnější Evropu,“ uvedl šéf liberálnědemokratické frakce Guy Verhofstadt. „Projev signalizuje, že Česká republika je zpět tam, kam patří, tedy v srdci EU.“
Britský liberální demokrat Andrew Duff si všiml, že přistoupením k paktu rozpočtové odpovědnosti nechává Česká republika Británii osamocenou. Londýn je tak jediný, který pakt odmítá.
Spolupředsedkyně zelených Rebecca Harmsová odsoudila „megalomanské projekty“, které Zeman prosazuje. „Miloš Zeman se stal natolik posedlým zachováním svého odkazu ve formě megalomanského projektu, že úplně zapomněl na zájmy občanů, přírody i ekonomiky,“ uvedla Harmsová. Podle ní v tomto směru Zeman ztratil kontakt s realitou.
