Praha – Občanští demokraté žádají po stávající vládě, aby se pokusila vyjednat výjimku pro vstup do eurozóny. Česká republika by podle nich nemusela v budoucnu přistoupit k euru, pokud by si to sama nepřála. Návrh přednesl europoslanec a první místopředseda ODS Jan Zahradil při představení lídrů kandidátek pro nadcházejí volby do Evropského parlamentu. Česko se k přibrání společné měny zavázalo bez konkrétního termínu při vstupu do Evropské unie v roce 2004.
Současná vláda ve složení ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL vstup do eurozóny podporuje. Podle představitelů je to ale reálně minimálně za pět až šest let. Podobný názor má například prezident Miloš Zeman. ODS se před blížícími se eurovolbami naopak proti euru vyhraňuje. „Občanská demokratická strana přistoupení ČR k euru podporovat nebude… Jak v krátkodobé, tak ve střednědobé perspektivě je pro nás vstup do eurozóny v tuto chvíli nemyslitelný,“ řekl Zahradil.
Závazek České republiky při vstupu do Unie před deseti lety má ODS v paměti, podle ní se ale podmínky pro nové členy eurozóny od roku 2004 výrazně změnily. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. K přičlenění do eurozóny by se tak měli občané podle ODS vyjádřit v referendu. „My si myslíme, že referend by mělo být jako šafránu, ale otázka přistoupení, či nepřistoupení k jednotné měně je podle našeho názoru přesně tou otázkou, kde je referendum oprávněné,“ dodal místopředseda strany.
„Budeme chtít po vládě, aby se pokusila vyjednat výjimku z přístupové smlouvy, která by nám umožnila, abychom neměli povinnost přistoupit k euru, pokud si to nebudeme přát. To v této chvíli bohužel neexistuje. Domníváme se, že vyjednávání takové výjimky by mělo předcházet referendum, které jasně ukáže, jaké jsou názory české veřejnosti na to, zda přistoupit, či nepřistoupit.“
Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín. Ani současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) zatím nehodlá euro na českém trhu vítat. Podle něj to ostatně současná vláda zcela jistě nestihne - sám se ale postupným „námluvám“ s eurozónou nebrání. Zároveň ale řekl, že Česko by nemělo ručit za závazky Řecka nebo Španělska.
ODS se už v době Nečasova kabinetu ohrazovala proti užší měnové integraci. Vláda i přes nejednoznačný názor například odmítla spolu s Británií jako jediná v roce 2012 podepsat tzv. evropský pakt o rozpočtové kázni. V něm se počítalo se zakotvením závazku vyrovnaného rozpočtu v každém členském státě. Nečas to mimo jiné vysvětloval případnými obtížemi při zanášení takového principu do českého práva. Vláda se navíc podle něho nemusela zavazovat podpisem k něčemu, co sama od sebe dlouhodobě považovala za nutnost.
- Nečas přitom už tehdy tvrdil, že česko přijme jednotnou evropskou měnu nejdříve za osm až deset let. Také on ale rozhodnutí podmiňoval referendem.
Předloni Česko podle údajů Českého statistického úřadu nesplnilo dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura, a to kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci a také tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu. Za loňský rok by ale ČR obě kritéria splnit měla.
ODS by nyní ráda zrušila štrasburské sídlo Evropského parlamentu. Pokud by se poslanci nepřesouvali kvůli jednání z Bruselu do Štrasburku, bylo by podle Zahradila možné ročně ušetřit až 200 milionů eur (cca 5,5 miliardy korun). Mezi hlavní body kampaně řadí ODS i snahu zamezit zdražování energií. Podle Zahradila Unie prosazuje nerozumnou klimatickou politiku, která by výrazně omezila průmysl
Kdo půjde za ODS do eurovoleb?
- Jan Zavadil, dosavadní europoslanec
- Evžen Tošenovský, dosavadní europoslanec
- Eva Zamrazilová, ekonomka
- Oldřich Vlasák, europoslanec, místopředseda EP
- Aleš Musil, úředník Evropské komise
- Marcel Kollmann, podnikatel
- Josef Hynek, rektor Univerzity Hradec Králové
