Kyjev - Speciální zásahové jednotky Berkut se staly v posledních několika týdnech synonymem policejní brutality na Ukrajině. Zmiňovány jsou v souvislosti s bitím či střílením na demonstranty v Kyjevě. Nedávno se dokonce objevilo na internetu video, na němž policisté ponižovali nahého muže přímo na mrznoucí ulici. V ukrajinské metropoli se členové Berkutu střetávají hlavně s radikálními demonstranty z řad krajně pravicových skupin Pravý sektor a Společná věc. Co jsou ale ve skutečnosti policejní jednotky Berkut zač?
Vztahy mezi demonstranty a policií v Kyjevě prošly v posledních měsících znatelným vývojem. Na konci minulého roku ještě protestující Ukrajinci nabízeli policistům jídlo a pití, teď se ale vše změnilo. Chování zvláštních jednotek Berkut ještě umocnilo napětí na Ukrajině. Členové této jednotky jsou obviňováni z bití, mučení a také zabití několika protestujících.
Před pár dny se udál incident, který hovoří za vše - jeden z ukrajinských demonstrantů, zadržený ukrajinskými pohotovostními oddíly Berkut, musel stát nahý v mrazu na sněhu. Do policejního antonu mohl Michajlo Gavriljak nastoupit až poté, co si policisté udělali „fotku do památníčku“. Video pak doslova obletělo svět (podívejte se zde). V Kyjevě totiž panují teploty hluboko pod bodem mrazu. Ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zacharčenko pak označil postup policistů za nepřijatelný - a nařídil vyšetření incidentu.
Jednotky, zřízené v roce 1992, mají kořeny v jednotkách OMON působících na sovětské Ukrajině. Jejich hlavním cílem byl zpočátku boj proti organizovanému zločinu. Postupně se ale jejich role změnila. V současné době se starají o zajištění veřejného pořádku během hromadných akcí. Berkut spadá pod ministerstvo vnitra, jehož šéfem je Zacharčenko. Ten pochází z prezidentova domovského regionu Doněck. Jedná se o neochvějného zastánce Viktora Janukovyče.
Lepší výcvik, lepší plat a lepší zbraně
Členové speciálních jednotek Berkut jsou prý vybíráni důkladně. Podle médií musejí mít žadatelé za sebou zkušenost z armády a minimálně dva roky působení v oblasti vynucování práva. Šance se zvyšuje, pokud dotyčný doloží výtečný sportovní výsledek. Tato zvláštní jednotka má za sebou rovněž lepší výcvik a její členové dostávají až dvakrát vyšší plat než obyčejní policisté. K dispozici mají taky ten nejlepší arzenál, včetně kulometů či ozbrojených transportérů.
Berkut čítá mezi 4 až 5 tisíci členy, kteří jsou rozmístěni po celé Ukrajině. Místní jednotky jsou přímo podřízeny vedoucím regionálních odborů ministerstva vnitra. Podle BBC došlo nedávno k přesunu řady členů jednotek z východní, spíše pro-janukovyčovské Ukrajiny, do centra protestů v Kyjevě.
Radikálové v přední linii
Proti Berkutu stojí radikálové, kterým dochází trpělivost s prezidentem, jenž nechce odstoupit. Předčasné volby politické vedení země odmítá. Hybnou silou protivládních demonstrací se v posledních dnech na Ukrajině staly krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc. Vláda tyto skupiny označuje za sbor fanatických teroristů, které opozice trpí jako aktuálně užitečného spojence (o skupinách radikálů na Ukrajině čtěte víc zde).
Pravý sektor (Pravyj sektor)
Jádrem hnutí, k němuž se na Ukrajině na sociálních sítích hlásí až 100 tisíc lidí, jsou militantní fanoušci fotbalového klubu Dynamo Kyjev. Slovo „sektor“ v názvu organizace je odvozeno od pojmenování jednotlivých oddělení na tribunách fotbalového stadionu. Podle znalců jde o volné sdružení pravicových aktivistů z celé země.
Skupiny maskovaných bojovníků Pravého sektoru napadají při demonstracích policisty železnými tyčemi, kamením a lahvemi se zápalnou směsí a kryjí se „trofejními“ štíty policistů získanými v pouličních bojích. K žádné oficiální politické straně se nehlásí, aktivní jsou na Facebooku a Twitteru.
Obecným politickým programem hnutí je odpor vůči „okupačnímu režimu“ prezidenta Viktora Janukovyče. Organizace, jejímiž členy jsou ve velké většině mladí muži, ale žádnou oficiální politickou doktrínu nemá. Členství Ukrajiny v Evropské unii údajně jejím cílem není.
Aktivních členů, jichž se prý obávají i zásahové jednotky Berkut, má Pravý sektor asi 300. Všichni působí v anonymitě, většina jejich akcí je prý spontánní. Činnost Pravý sektor financuje z dobrovolných darů.
Společná věc (Spilna sprava)
Členy méně radikálního hnutí Společná věc jsou údajně bývalí aktivisté národně orientované strany Svoboda, které její vůdce Oleh Ťahnybok pro neposlušnost vyhnal. Hnutí považuje nynější režim za následek „dočasné okupace země řízené protilidovou vládou oligarchů“.
Vládě premiéra Mykoly Azarova vyhlásila Společná věc válku. Vůdcem hnutí je Oleksandr Danyljuk, právník několikrát zadržený ukrajinskou policií a bývalý advokát exprezidenta Viktora Juščenka. Danyljuk byl jedním z aktivistů oranžové revoluce z roku 2004 a iniciátorem protivládního hnutí „Povstaň, Ukrajino“.
Vše začalo odmítnutím asociační dohody s EU
Protesty v Kyjevě vypukly před dvěma měsíci poté, co Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a následně se sblížil s Moskvou. Situace se v posledních týdnech vyhrotila poté, co protesty proti schválení nových zákonů, hrozících přísnějšími tresty demonstrantům, přerostly v potyčky radikálů s policií, které si vyžádaly stovky raněných.
Vlna protivládních demonstrací se v posledních dnech z Kyjeva rychle rozšířila i do ukrajinských regionů. Opozice hlásí, že pod její kontrolou je takřka celý západ Ukrajiny, nespokojenost s prezidentem Janukovyčem se ale stále hlasitěji ozývá i z východu země. Východ, kde žije početná ruská menšina, je přitom považován za Janukovyčovu mocenskou základnu. Na východě Ukrajiny navíc podporují protivládní demonstranty fotbaloví fanoušci.
