Poslanci Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla zrušení změny času. Čtvrteční hlasování bylo reakcí na občanské iniciativy a petice, které argumentují možnými negativními dopady změn zejména na zdraví. Případné rozhodnutí o zrušení či zachování střídání času se podle europoslanců musí vztahovat na všechny členské státy.
Skončí střídání letního a zimního času? Rizika a přínosy má vyhodnotit Evropská komise
Horizont ČT24: Evropská komise zhodnotí dopady střídání času (zdroj: ČT24)
V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stojí Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP), předseda právního výboru Evropského parlamentu.
„Téma zrušení střídání času rezonuje napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy o sobě nevěděly. Českou iniciativu vede senátor Petr Šilar a podařilo se mu získat podporu od 20 tisíc občanů. Ve Finsku petici týkající se střídání času podpořilo dokonce 70 tisíc lidí. V Estonsku jde o vážné politické téma. V Polsku o tom jednají v parlamentu,“ uvedl Svoboda.
Zrušení střídání času má mezi europoslanci odpůrce
Poslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) naopak obsah návrhu na zrušení střídání času nepřesvědčil. „Střídání času pro mne není něco, co by mělo být zrušeno jen tak lusknutím prstu, bez důkladné analýzy. Stejně tak je to jedno z témat, kde by dávala smysl velmi široká konzultace s veřejností. Oboje mi zatím chybí,“ uvedl.
V zeměpisných podmínkách ČR by podle něj používání standardního času odpovídajícího našemu časovému pásmu znamenalo východ slunce v letním období již před čtvrtou hodinou, zatímco západ slunce by nastával kolem osmé hodiny. „Zejména pro rodiny s dětmi či lidi, kteří rádi po práci sportují, by to bylo dle mého názoru výrazné zhoršení kvality života,“ dodal Niedermayer.
Podobně se vyjádřila také poslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE), podle které prokazatelné závěry vědeckých studií o dopadu na lidské zdraví chybějí. „Úprava střídání času by vnesla chaos do celé řady zavedených systémů,“ uvedla poslankyně. Dodala, že prodloužit na jaře a na podzim den o jednu hodinu na úkor noci má smysl.
Případné zrušení střídání zimního a letního času by podle poslanců, kteří návrh podpořili, mělo být řešeno v EU jednotně. Aby se nestalo, že se bude čas v některých členských státech dvakrát do roka střídat, zatímco v jiných nikoli.
Europoslanec Svoboda citoval nedávný výzkum devíti evropských univerzit, podle nějž má 20 procent populace kvůli střídání času zdravotní problémy. Dodal, že podle dalších studií se střídání času projevuje zvýšenou konzumací alkoholu a větším kuřáctvím. Zvýšená sportovní aktivita v důsledku letního času není prokázána a úspory energie se nedostavily.
Španělská poslankyně Inés Ayalaová Senderová (PSOE, S&D) zdůraznila, že přetočení hodinových ručiček dvakrát do roka má dopad zejména na děti, starší osoby a zranitelné lidi. V období střídání se rovněž zvyšuje nehodovost a lidé trpí vyčerpáním, dodala.
Poslanci, kteří návrh nepodpořili, například uváděli, že nejsou studiemi o negativním dopadu na zdraví přesvědčeni nebo že by se EP měl věnovat důležitějším tématům. Italský poslanec Angelo Ciocca do rozpravy před hlasováním přinesl velké hodiny a řekl, že debata je ztrátou času. Evropský parlament by se podle něj měl zabývat spíše miliony chudých a nezaměstnaných.