Černý den pro odpůrce kvót. Soud EU zamítl žaloby Slovenska a Maďarska

Nahrávám video
Události: Tribunál v Lucemburku zamítl žaloby Slovenska a Maďarska
Zdroj: ČT24

Soudní dvůr Evropské unie zamítl žaloby Slovenska a Maďarska kvůli způsobu rozhodování, jež vedl ke schválení povinných kvót na přerozdělování běženců. Verdikt potěšil lidskoprávní organizace. Na základě kvót bylo dosud přemístěno jen necelých 28 tisíc utečenců.

Bratislava a Budapešť mimo jiné tvrdily, že rozhodnutí mělo být přijato jednomyslně. Unijní soud ale došel k závěru, že šlo o nelegislativní akt, takže přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou členských států bylo v pořádku a k věci se nemusely vyjadřovat národní parlamenty.

„Překážkou k přijetí napadeného rozhodnutí nemohly být ani závěry Evropské rady ze dne 25. a 26. června 2015, podle nichž členské státy rozhodnou na základě konsenzu o rozdělení osob jednoznačně potřebujících mezinárodní ochranu s přihlédnutím ke konkrétní situaci v jednotlivých členských státech. Tyto závěry se totiž pojí k jinému plánu, který počítá s přemístěním 40 tisíc osob mezi členské státy v reakci na migrační vlnu, která se zvedla v průběhu prvních šesti měsíců roku 2015,“ uvedl soud s upozorněním, že šlo o jiné rozhodnutí než o to, které dotyčné země napadly o soudu.

Cíle sledovaného napadeným rozhodnutím nebylo možné dosáhnout za pomoci méně omezujících opatření. Soudní dvůr tak rozhodl, že Rada nepřekročila meze své široké posuzovací pravomoci, když konstatovala, že mechanismus zavedený rozhodnutím 2015/1523, na jehož základě mělo být na dobrovolné bázi přemístěno 40 000 osob, nepostačoval k tomu, aby bylo možné čelit bezprecedentnímu přílivu migrantů, k němuž došlo v červenci a srpnu roku 2015.
Soudní dvůr EU

Unijní orgány podle něj dle ustanovení mohou přijmout opatření nezbytná k efektivní a rychlé reakci na stav nouze, k němuž došlo v důsledku náhlého přílivu vysídlených osob. Obě země se oháněly rovněž neúčinností kvót. Soudce ale v reakci připomněl, že nízký počet uprchlíků dosud přerozdělených podle kvót lze vysvětlit právě nedostatkem spolupráce některých zemí EU.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT: Verdikt ukázal rozpor mezi zeměmi Visegrádu a unijními orgány
Zdroj: ČT24

Generální advokát Yves Bot již v červenci prohlásil, že mechanismus přijatý v září 2015 proti vůli Slovenska, Maďarska, ale i Česka, účinně a přiměřeně přispěl k tomu, že Řecko a Itálie mohly čelit důsledkům tehdejší migrační krize.

Budapešť a Bratislava dál odmítají „diktát“

Slovensko respektuje verdikt soudu EU ohledně kvót, nadále je ale pro jiný způsob projevení solidarity než pro nucené přijímání migrantů, konstatoval slovenský premiér Robert Fico. „Slovensko chce být solidární zemí. Jen nás nikdo nemůže nutit dělat věci, o
kterých si myslíme, že jsou nesprávné a že nefungují,“ uvedl Fico.

Skutečně chce od nás Evropská komise, abychom naložili na vlak tisíc nebo kolik migrantů z Řecka a Itálie a přivezli je na Slovensko? Ti lidé řeknou, že tady nechtějí být. Máme je zavřít do ohrady? Pokud by takový vlak přijel na Slovensko, pustil bych stopky, prvním vlakem by odjeli všichni na západ.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska

Podle ministra zahraničí Miroslava Lajčáka by se Slovensko nemělo stavět unijnímu soudu na odpor. Šéf diplomacie ale neuvedl, zda by Slovensko mělo dohnat skluz, řekl pouze, že to není „mechanická záležitost“.

Slovensko v první fázi převzít 802 migrantů a následně v případě potřeby dalších 656 uprchlíků. „Náš postoj ke kvótám je politický postoj. Platnost směrnice o relokacích končí v závěru tohoto měsíce a k dnešnímu dni bylo relokováno 17 procent z toho počtu lidí. To dává odpověď na otázku, zda kvóty fungují nebo nefungují,“ řekl Lajčák.

Maďarsko mělo přijmout na základě kvót 1294 uprchlíků - původně přitom mělo být mezi zeměmi, z nichž si naopak ostatní unijní státy budou utečence rozebírat, to se ale nakonec změnilo. Maďarsko hodlá dál všemi právními prostředky usilovat o to, aby nakonec samo rozhodovalo, komu dovolí žít v zemi, reagoval na rozhodnutí tamní šéf diplomacie Péter Szijjártó s tím, že rozhodnutí považuje za ostudné.

„Maďarská vláda považuje dnešní rozhodnutí nejvyššího soudu EU, že členské státy musejí přijímat uprchlíky a uchazeče o azyl, za otřesné a nezodpovědné. Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy,“ řekl Szijjártó.

Soudní verdikt nemění nic na postoji Polska, které bude i nadále odmítat přijímání uprchlíků na základě unijního přerozdělovacího mechanismu, řekla premiérka Beata Szydlová. „Byla jsem přesvědčena, že takové rozhodnutí padne, ale to vůbec nemění postoj polské vlády vůči migrační politice,“ sdělila Szydlová.

Rozhodnutí naopak uvítal Berlín. „Vždycky jsem říkal našim východoevropským partnerům, že je správné otázky vyjasnit právní cestou, pokud panují pochybnosti. Ale nyní můžeme očekávat, že všichni evropští partneři se budou rozhodnutí držet a bezodkladně naplní dohody,“ prohlásil německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

Amnesty: Odpovědnosti se nelze vyhnout

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International zamítnutí žaloby dokládá, že žádný stát se nemůže vyhnout svým odpovědnostem vůči uprchlíkům. 

Slovenská a maďarská žaloba byly podle organizace nepodloženým pokusem vytvořit z těchto zemí „bezuprchlické zóny“. Podle frakce Zelených v europarlamentu by nyní měla Komise tvrdě zakročit vůči těm státům, které se na přerozdělování odmítají podílet.

Princip povinných kvót měl vyřešit, co se stane se 120 tisíci uprchlíky, kteří se nashromáždili v Itálii a Řecku. Podílet se na něm ale odmítly státy Visegrádské čtyřky, stejně jako Rumunsko. „Není možné upínat se na fetiš nějakých kvót, musíme se k tomu postavit racionálně,“ tvrdí slovenský premiér Robert Fico.

Pomáháme jinak, zdůrazňuje Sobotka

Polsko a Česko žalobu nakonec nepodaly, přestože se o tom vážně diskutovalo a českou vládu k tomu vyzývala část opozice. „To je taková mantra, která k ničemu není. Podávání žalob nás nikam neposune. Nemá to žádný praktický smysl, zejména v situaci, kdy Slovensko a Maďarsko žaloby podaly a rozhodnutí se bude týkat všech 28 zemí EU,“ konstatoval tehdy premiér Bohuslav Sobotka.

Nahrávám video
Události, komentáře ke kvótám
Zdroj: ČT24

Jeho vláda ale v praxi kvóty takřka vůbec neuplatnila. Česko podle Sobotky trvá na funkčních řešeních, jako je posílení ochrany vnější hranice tak, aby EU byla schopna bránit nelegální migraci na své území. 

„Pomáháme a jsme připraveni pomáhat nejvíce zasaženým členským státům a třetím zemím na základě solidarity, ať již jde o pomoc finanční, technickou či personální,“ zdůraznil Sobotka.

Rozsudek (Soudního dvora EU) znamená, že Evropská komise má posvěcený svůj postup, a pokud by došlo na žalobu, tak Česko se bude v Lucemburku u unijního soudu velmi obtížně bránit a může téměř jistě počítat s porážkou. A pokud by se i pak nepodřídilo, přišly by vysoké sankce.
Bohumil Vostal
zpravodaj ČT

Odpůrci nařízení: Kvóty nefungují a představují bezpečnostní riziko

Středoevropské státy považují povinné přerozdělování za nefunkční, tento argument ale unijní soud odmítl. „Soudní dvůr konstatoval, že relokační mechanismus zavedený v napadeném rozhodnutí nelze považovat za opatření, které je zjevně nevhodné k dosažení jím sledovaného cíle, tj. pomoci Řecku a Itálii čelit důsledkům migrační krize v roce 2015. Soudní dvůr v tomto ohledu zastává názor, že platnost rozhodnutí nemůže záviset na zpětném posouzení stupně jeho účinnosti,“ zdůraznil.

Visegrád argumentuje ale i obavami o bezpečnost v době zvýšeného počtu teroristických útoků páchaných islámskými radikály. Kvůli tomu, že nepřijaly skoro žádné žadatele o azyl, nyní čelí tři země řízení ze strany Evropské komise.

Ta si od Maďarska, Polska a Česka vyžádala v červenci jejich argumenty, které v současné době posuzuje. Pokud dojde k názoru, že odpovědi nejsou uspokojivé, může se obrátit s žalobou k unijnímu soudu, jenž by mohl rozhodnout o jednorázové vysoké pokutě nebo opakovaném penále do chvíle, než daná země své povinnosti začne plnit.

Program přerozdělování podle kvót byl plánován jako dvouletý. Ke dni 26. září 2017 tak spadne pomyslná závora a žádný další běženec, který do Řecka či Itálie přijede, do něj už nebude moci být zařazen.

Podle Komise ale zemím zbude právní povinnost převzít podle kvót ty osoby, které na zařazení nárok mají a do tohoto data do Itálie nebo Řecka dorazily. K pondělku bylo v rámci programu přesunuto celkem 27 695 lidí.

Podle eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose si země budou muset ještě z obou zemí převzít několik tisíc osob. Přerozděleno tak nakonec bude výrazně méně migrantů než
původně předpokládaných 160 tisíc.

Relokace imigrantů z Itálie a z Řecka (říjen 2015 – srpen 2017)
Zdroj: Evropská komise

Česko přijalo pouhých 12 běženců

Na Českou republiku podle kvót připadá celkem 2691 míst, země však podle statistiky Komise převzala jen 12 osob z Řecka. Vláda pak ohlásila stopku.

Například Malta nebo Lotyšsko převzaly z Řecka celé své kvóty. Také Norsko, které se jako k schengenskému prostoru přidružená země na programu podílí dobrovolně, relokovalo z Řecka všechny, koho mělo. V Řecku nyní čeká na přerozdělení okolo 2800 lidí a Komise podle Avramopulose předpokládá nárůst přibližně na 4000. Do nyní nejzatíženější Itálie migranti také stále přicházejí.

Pokud Česko, Maďarsko a Polsko nezmění v příštích týdnech svůj odmítavý postoj k přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, zváží komise podání žaloby na tyto tři země u unijního soudu, řekl Avramopulos. K dokončení programu všechny země EU vyzval i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
03:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 10 hhodinami

Ozvaly se záhadné rány a nastal chaos, popsali reportéři útok na galavečer

Bezprostředně před útokem na galavečeři s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu, ke kterému došlo v sobotu asi ve 20:35 místního času (v neděli 2:35 SELČ), panovala v sále hotelu Washington Hilton slavnostní atmosféra. Vše se rychle změnilo, když se zvenčí ozvaly rány, popisují náladu v sále přítomní reportéři agentur Reuters a AFP. Na místě byl zadržen podezřelý muž, který bezpečnostním složkám řekl, že cílil na členy Trumpovy administrativy. Prezident, první dáma Melania Trumpová ani členové kabinetu nebyli při střelbě zraněni.
10:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský útok poškodil chemickou továrnu v ruské Vologdské oblasti

Ruský dronový útok na severovýchodě Ukrajiny v neděli zabil dva lidi, informovaly podle agentury AFP tamní úřady. Jeden člověk podle tvrzení ruských úřadů zahynul v Sevastopolu při ukrajinském dronovém útoku. Server BBC napsal, že ukrajinské drony útočily také na chemický výrobní areál ve Vologdské oblasti, kde bylo kvůli tomu zraněno několik lidí. Podle agentury Bloomberg zasáhly ukrajinské drony závod na výrobu hnojiv společnosti PhosAgro PJSC v komplexu Apatit JSC. Tato továrna byla terčem ukrajinských dronů tento měsíc již podruhé.
08:19Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Po bombovém útoku na silnici v Kolumbii je 19 mrtvých

Devatenáct lidí přišlo o život a dalších 38 utrpělo zranění po bombovém útoku v departementu Cauca na západě Kolumbie, uvedly úřady v neděli odpoledne. Původně oznámily sedm mrtvých, později čtrnáct. Výbušnina umístěná v autobusu explodovala na silnici v obci Cajibío. Úřady útok přičítají odštěpené frakci bývalé gerilové skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), píše Reuters. Zpráva přichází jen něco málo přes měsíc před prezidentskými volbami v této jihoamerické zemi.
02:29Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Při střelbě v nemocnici v Chicagu zemřel policista, další je v kritickém stavu

Při střelbě v nemocnici v Chicagu v americkém státě Illinois v sobotu zemřel policista, jeho kolega je v kritickém stavu. Podezřelého útočníka, jehož identita nebyla zveřejněna, policie vzala do vazby, píše agentura AP s odvoláním na policii.
01:49Aktualizovánopřed 15 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 16 hhodinami
Načítání...