Evropská komise (EK) posunula do další fáze řízení proti Česku, Maďarsku a Polsku, které podle ní neplní program přerozdělování migrantů podle kvót. Zmíněné státy ve svých odpovědích v rámci řízení dosud neuvedly, že začnou rychle běžence přebírat, sdělila EK.
Komise přitvrzuje. Řízení proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli neplnění kvót jde do další fáze
7 minut
Unijní řízení s Polskem, Maďarskem a Českem kvůli neplnění kvót jde do další fáze
K 24. červenci si země EU v programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka převzaly pouhých 24 676 ze zamýšlených 120 tisíc osob, upozornila EK. Česko, Maďarsko a Polsko podle Bruselu nedodržují své právní povinnosti, a proces tak vstoupil do druhé fáze.
Komise zaslala státům takzvaná „odůvodněná stanoviska“ a dala jim měsíc na reakci. Pokud odpovědi nedostane, případně budou neuspokojivé, může záležitost skončit žalobou u unijního soudu. Ten by mohl rozhodnout o jednorázové pokutě či opakovaném penále.
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos dal přitom najevo, že uspokojivou odpovědí by pro Komisi byla jen změna přístupu země k migračním kvótám.
Relokace imigrantů z Itálie a z Řecka
Řízení pro nesplnění povinnosti vůči trojici zemí zahájila Komise v polovině června. I tehdy státy dostaly měsíc na odpověď. Praha 13. července odpověděla dopisem, v němž výtky odmítla a upozornila na nedostatečnou součinnost především italských, ale také řeckých úřadů.
Naše argumenty v Bruselu neberou, což se nedivím, protože podle mého názoru byly směšné.
Realizace přerozdělování selhává, upozorňuje Sobotka
„Česká vláda opakovaně upozorňuje na nefunkčnost celého systému kvót. Do června letošního roku mají relokace pouze 15procentní úspěšnost a s jejich naplňováním má problém většina členských států,“ upozornil v reakci český premiér Bohuslav Sobotka.
„Nízký počet osob, které se dosud podařilo relokovat, stejně jako skutečnost, že ve svém členském státě určení tyto osoby často dlouho nevydržely a vydaly se za vidinou lepšího života do ekonomicky vyspělejších členských států, zřetelně demonstrují, že relokace selhávají i po stránce samotné realizace,“ konstatoval předseda české vlády.
GALERIE
Uprchlíci
Česko podle něj dál trvá na funkčních řešeních, jako je posílení ochrany vnější hranice tak, aby EU byla schopna bránit nelegální migraci na své území.
„Pomáháme a jsme připraveni pomáhat nejvíce zasaženým členským státům a třetím zemím na základě solidarity, ať již jde o pomoc finanční, technickou, či personální. Tento týden česká vláda schválila další příspěvek na výcvik libyjské pobřežní a námořní stráže ve výši 24 milionů korun, a aktuálně jsme tak na fungování tohoto projektu vynaložili nejvyšší finanční prostředky ze všech zemí EU,“ doplnil Sobotka.
Dvouletý program, který byl proti vůli Česka, Maďarska a několika dalších zemí schválen v září 2015, předpokládal převzetí celkem 120 tisíc osob ze dvou jihoevropských zemí přetížených migrační krizí, tedy Itálie a Řecka. Slovensko a Maďarsko rozhodnutí napadly u unijního soudu, jehož generální advokát ale soudcům doporučil žalobu zamítnout.
„Doufejme, že rozum nakonec převáží“
Pozadu s plněním kvót je přitom daleko více zemí. Avramopulos opakovaně státy žádá, aby přerozdělování zrychlily. Své kroky Komise opírá o to, že země do programu ani každé tři měsíce nenabízejí žádná volná místa tak, jak by podle dohody měly – a jak jiné státy činí. „Dál neukazují žádnou solidaritu a ignorují naše opakované výzvy, aby se účastnili této naší společné snahy,“ konstatoval eurokomisař pro migraci.
„Stále je čas na nápravu. Prospěch z toho budou mít všichni. Mrzí mě, že jsme tam, kde jsme. Doufám, že rozum v této poslední fázi převáží,“ poznamenal Avramopulos. „Jakmile státy změní svou pozici, tato procedura končí. Je to na nich.“
Na přerozdělení nyní v Řecku čeká asi 4800 osob, tento počet nejspíš vzroste někam k 6800. Do Itálie ale přijíždějí stále další migranti. Nárok na zapojení do programu mají například občané Eritreje, kterých dorazilo od počátku loňského roku asi 25 tisíc, z nich bylo ale zaregistrováno jen kolem 10 tisíc.
Program přerozdělování podle kvót byl plánován jako dvouletý. Ke dni 26. září 2017 tak spadne pomyslná závora a žádný další běženec, který do Řecka či Itálie přijede, do něj už nebude moci být zařazen. Podle Komise ale zemím zbude právní povinnost převzít podle kvót ty osoby, které na zařazení nárok mají a do tohoto data do Itálie nebo Řecka dorazily.
Na Českou republiku podle kvót připadá celkem 2691 míst, země však podle statistiky Komise převzala jen 12 osob z Řecka.
Rekordní červen
Avramopulos ocenil, že řada států své povinnosti plní, například Malta nebo Lotyšsko převzaly z Řecka celé své kvóty. Také Norsko, které se jako k schengenskému prostoru přidružená země na programu podílí dobrovolně, relokovalo z Řecka všechny, koho mělo.
Červen byl s více než 3000 přesunutých žadatelů o azyl rekordním měsícem, a pokud tempo vydrží, bude prý možné na konci září říct, že program byl úspěšný. Pokud se tak stane, nebude nutný žádný další podobný program, podotkl komisař.
Španělsko s přebíráním začalo teprve v červnu, ale už nyní splnilo skoro 60 procent své kvóty. Komise uvítala také rychlejší tempo, s nímž migranty začalo přebírat Německo.
