Evropské státy chápou české výhrady ke kvótám na přerozdělení žadatelů o azyl. Je o tom přesvědčen nový státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař (ČSSD). Řízení, které s Českem a dalšími státy vede Evropská komise, považuje za běžnou záležitost a za vhodnou příležitost výhrady ke kvótám shrnout. Aleš Chmelař byl hostem Interview ČT24, hovořil také o svém věku nebo o plánech na přivedení evropských agentur do Česka.
Kvóty jsou protievropské. Uvědomují si to i ostatní, věří nový tajemník pro evropské záležitosti
Aleš Chmelař: Upozorňovali jsme, že je potřeba problémy řešit v zemích původu. Potvrdilo se to (zdroj: ČT24)
Systém přerozdělování žadatelů o azyl mezi státy Evropské unie, jak byl schválen v roce 2015, se chýlí ke konci. Aleš Chmelař je přesvědčen, že Česko dokáže obhájit svůj postup, kdy přestalo migranty přijímat a že se i Unie samotná nakonec chytí za nos a nic podobného kvótám již nezavede. Odporují totiž podle něj myšlence evropské integrace.
„V Evropě existuje princip, že žádné riziko není sdíleno, dokud není sníženo rozumným způsobem – dokud nejsou jasně nastavena pravidla. EU postupovala v tomto případě opačným způsobem. Místo aby snížila rizika a nastavila jasná pravidla, jak funguje azylový systém, začala bezbřeze sdílet rizika. Domníváme se, že ta pozice je protievropská,“ shrnul české výhrady. Srovnal přitom kvóty s reformou eurozóny. Zatímco u kvót vše začíná sdílením rizik, v případě eurozóny na tuto fázi ani po sedmi letech ještě nedošlo.
To však nemění nic na tom, že Evropská komise zahájila s Českem a také Polskem a Maďarskem řízení kvůli tomu, že kvóty neplní ani v nejmenším. Konkrétně jde o státy, které přijaly méně než procento určeného počtu žadatelů o azyl. Český tajemník pro evropské záležitosti považuje řízení za vhodnou příležitost, jak pozici republiky obhájit.
„Výzva je nejenom zastavení řízení, ale obecně vysvětlení české a středoevropské pozice, která je konzistentní, která je legitimní a upozorňujeme na to už dva roky. Na pracovní úrovni nám dávají mnohé členské státy za pravdu,“ řekl.
Relokace imigrantů z Itálie a Řecka od začátku platnosti dohody (k 9. červnu)
Výhrady Česka jsou zřejmé: Přerozdělování migrantů nezastaví jejich příliv, je proto potřeba, aby se EU nejprve zaměřila na země, odkud přicházejí a na zabezpečení hranic, a teprve potom se případně zabývala přerozdělováním. „Jedna věc je to, co nám Evropská komise vytýká, a druhá je to, jakým způsobem se k tomu staví členské státy. Evropská unie jsou členské státy a ty nás ve velké části chápou a jsou schopny pracovat na tom, abychom se v srpnu a září shodli na Evropské radě na jiném postupu,“ míní však Aleš Chmelař.
Vytýkací proces neboli infringement přitom nepovažuje za přehnaný krok, ale za „normální proces“. Upozornil, že jich Evropská komise vede stovky s řadou členských států, a to z mnoha různých důvodů.
Aleš Chmelař ve funkci po necelém čtvrt roce, kdy nebyla obsazená, nahradil Tomáše Prouzu, jenž byl tajemníkem pro evropské záležitosti od nástupu Sobotkovy vlády. Ve srovnání s ním je nový tajemník téměř o patnáct let mladší, sám přiznal, že je mezi tzv. šerpy v Evropské unii „možná nejmladší, ale ne o moc“. Věří však svým schopnostem jednat s vlivnými evropskými politiky, jak ostatně připomněl, má již s prací v Bruselu zkušenosti. Pracoval mj. v think tanku Centre for European Policy Studies (CEPS).
Kromě obhájení českého vztahu k uprchlickým kvótám a prosazení docela jiného postupu se chce také pokusit dostat do Česka další evropské agentury. Bonmot prezidenta Miloše Zemana, že by se mohlo do Prahy přestěhovat sídlo EU z Bruselu, se mu sice nezdá, ale klade důraz například na přivedení Evropského bankovního úřadu. Ten v současnosti sídlí v Británii, která však z Unie odchází.