Česká republika nezmění svůj odmítavý přístup k přijímání migrantů z Itálie a Řecka ani poté, co kvůli tomu Evropská komise některým zemím pohrozila řízením, které může skončit až před unijním soudem. Ve čtvrtek to řekl ministr vnitra Milan Chovanec. Členské státy se ani rok poté, co komise přišla s návrhem změny azylového systému, na reformě nedohodly.
Eurokomisař vyzval Česko k přijímání uprchlíků. Chovanec: Hrozby nezmění náš názor na kvóty
Chovanec: Uprchlíky nechceme kvůli bezpečnosti (zdroj: ČT24)
Na potřebě změn stávajícího dublinského systému se shodují všechny členské státy. Velké rozpory ale panují v otázce přerozdělování migrantů mezi jednotlivými zeměmi. Některé členské země tak nepřebírají uprchlíky z Řecka a Itálie.
Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos po jednání ministrů vnitra uvedl, že je zklamán. „Čas utíká. Potřebujeme mít spolehlivý a předpověditelný systém, který bude solidární i odpovědný a nebude neúměrně zatěžovat jen některé státy. To není spravedlivé ani dlouhodobě udržitelné,“ prohlásil Avramopulos. Státy EU se na reformě azylového systému neshodly ani rok poté, co Evropská komise nabídla návrh změn.
Česká republika podle ministra Chovance odmítá ustupovat z důkladného prověřování těch migrantů, které by mohla od obou jihoevropských zemí přebírat v rámci jednorázového přerozdělování podle kvót.
Relokace uprchlíků
Politici a senzacechtivá média obviňují hrdinské neziskové organizace, které zachraňují zoufalé lidi z moře, že tajně spolupracují s pašeráky. Tedy nejhorší lidské bytosti, které s migranty a uprchlíky tak špatně nakládají.
Česko by mělo podle plánů z loňského roku přijmout do letošního září přibližně 2600 lidí, zatím převzalo jen 12 migrantů z Řecka a ani hrozba unijním soudem na tom podle Chovance nemá nic změnit. Od května 2016 ani nenabídlo Česko žádná místa do programu, který do letošního září předpokládá v Unii přerozdělení 160 tisíc osob.
Program ostatně příliš nefunguje. Ke 12. květnu bylo přesunuto jen 18 418 osob a Evropská komise už nyní sama přiznává, že celkový počet dodržen nebude. Od roku 2014 přitom do Evropské unie dorazilo přes 1,5 milionu běženců.
Události: Unie hledá reformu azylového systému (zdroj: ČT24)
Tento týden eurokomisař pro vnitro Avramopulos dal Maďarsku a Polsku, které zatím nepřevzaly vůbec nikoho, čas jeden měsíc na změnu přístupu.
Pokud se tak nestane, zahájí podle něj Komise řízení pro porušení evropského práva, které po několika stupních může skončit až před unijním soudem. Česko Avramopulos vyzval, aby přijímání migrantů obnovilo.
„Vyzývám také Slovensko a Bulharsko, aby přestaly se striktními a svévolnými požadavky na přemístění uprchlíků z Itálie. Vyzývám i Irsko a Estonsko ke snaze najít oboustranně přijatelné řešení s Itálií, tak jak se to povedlo například Nizozemsku, Francii nebo Řecku,“ řekl ve čtvrtek Avramopulos.
Zatímco většina členských států vynakládá úsilí v opravdovém evropském duchu, ostatní pokračují v tom, že neprokazují žádnou solidaritu.
Na konci celého řízení by mohly země dostat od unijního soudu pokutu. O její výši nyní Chovanec nechtěl příliš spekulovat, experti ministerstva vnitra podle něj hovoří až o deseti milionech eur (asi 270 milionů Kč) základní pokuty a dalších desítkách tisíc pokuty za každý den následně nesplněné povinnosti.
„Hrajeme hru na to, kdo přijal 20 a kdo 12 lidí. Ten, kdo přijal 20, je ten správný, a kdo přijal 12, ten je špatný,“ připomněl ve čtvrtek český ministr vnitra, že také mnohé západoevropské země své domluvené kvóty zdaleka nenaplnily.
V pondělí přinese ministr Chovanec na vládu materiál, který se situací zabývá. Podle něj je Česká republika v migrační krizi od počátku ochotná pomáhat postiženým zemím finančně i personálně a vyhověla vždy, když byla požádána.
Reforma azylového systému podle Chovance nezvládne masivní migraci
Azylovému systému Evropské unie neprospěje ani reforma. Ta stojí podle Chovance na prohnilých základech a neunese nápor případné budoucí masivní migrační krize.
Praha má podle něj nadále hluboký problém s trvající snahou o zřízení stálého mechanismu na přerozdělování migrantů z postižených zemí EU do jiných států bloku. Některé prvky reformy takzvaného dublinského systému tak, jak je navrhlo nynější maltské předsednictví Unie, naopak dávají podle českého ministra smysl.
Kaliňák: Kvóty se vracejí (zdroj: ČT24)
Evropská komise v reakci na migrační krizi z roku 2015 přišla před rokem s návrhem na celkovou reformu evropského azylového systému, známého jako dublinská pravidla.
Od té doby členské země o návrhu jednají. Některé z navržených změn mají širokou podporu členských zemí, jiné zůstávají sporné. A největší názorové rozdíly jsou stále okolo představy trvalého přerozdělovacího mechanismu, který by naskočil v případě nadměrné migrační zátěže některého státu.
„Evropa pořád říká ,kvóty, kvóty, stálý mechanismus‘,“ poznamenal Chovanec. Připomněl význam, který podle něj měla na omezení migračního proudu v roce 2015 stavba plotu v Maďarsku.
Ministra také mrzí, že nynější maltské předsednictví EU opustilo snahy předcházejícího slovenského předsednictví o „efektivní solidaritu“. Podle tohoto principu mohly státy namísto přijímání migrantů pomoci jinak, třeba vysláním policistů na zahraniční misi. Rovněž Slováci si představovali, že země by místo přijímání migrantů mohly nabízet jinou formu podpory postiženému státu.
- Do Evropy přišlo skoro 385 tisíc běženců. Drtivá většina z nich přes moře – více než 360 tisíc.
- Nejfrekventovanější cestou se po uzavření tzv. balkánské trasy stalo centrální Středomoří, kudy přišlo přes 180 tisíc migrantů – nejvíc od vypuknutí migrační krize v roce 2014.
- O život přišel rekordní počet běženců – při pokusu dostat se k evropským břehům jich zemřelo přes pět tisíc.
Malta původně na konci dubna představila svůj návrh jdoucí tímto směrem, země by po přijetí poloviny kvóty mohla alternativně nabídnout finance či personál třeba k ochraně vnějších hranic. Rozpory kolem návrhu ale byly takové, že věc ještě před čtvrteční ministerskou schůzkou vrátila k dalšímu jednání na pracovních úrovních.
Česká republika má podle Chovance pro svůj odmítavý postoj jasné argumenty a stejný názor mají také ostatní země visegrádské skupiny (kromě Česka také Polsko, Maďarsko a Slovensko). Naopak body jako snaha omezit druhotný pohyb migrantů po Unii nebo kratší lhůty pro rozhodování o azylových žádostech jsou podle Chovance body reformy, se kterými Praha nemá problém souhlasit.