Státy EU, které nebudou chtít pomoci v migrační krizi převzetím celé své kvóty žadatelů o azyl, by v budoucnu mohly místo části z nich finančně či vysláním expertů přispět například k ochraně vnější hranice bloku. Jako kompromis v přípravě reformy dublinského systému EU, který v Unii upravuje řešení azylových žádostí, to nyní navrhuje stávající maltské předsednictví EU.
Státy EU by se mohly z části kvót na migranty vyplatit, navrhuje Malta
Pokud by stát převzal migrantů více, než je kvóta, získal by naopak za každého z nich dodatečné peníze. Maltský návrh zmiňuje šedesát tisíc eur (asi 1,62 milionu korun) v průběhu pěti let za každého žadatele o azyl.
Návrh také předpokládá, že státy by se mohly stejnou částkou vyplatit či místo toho „flexibilně“ přispět ke společné ochraně hranice jinak než přebíráním uprchlíků ve chvíli, kdy naplní polovinu své kvóty. Maltská představa také počítá s celkovým celoevropským stropem pro počet přerozdělených, v návrhu je nyní v závorce uvedeno číslo 200 tisíc lidí ročně.
Návrh se netýká současných kvót
Plán se ovšem netýká stávajících programů přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka, je součástí nynější debaty o budoucnosti celého azylového systému v Unii. O dokumentu by měli jednat ministři vnitra v Bruselu 18. května, pokud se neshodnou ‒ a diplomaté nečekají, že se tak stane ‒ dostane se věc na stůl prezidentům a premiérům EU na jejich summitu v červnu.
Návrhem, o kterém budou velvyslanci zemí Unie poprvé jednat ve středu na pracovní snídani, se Malťané snaží překlenout zásadně rozdílné postoje členských zemí k návrhu Evropské komise na reformu dublinského systému.
Ten u států především z východu bloku, včetně České republiky, vzbudil odpor. Pro situaci, kdy by některá země byla postižena výrazným zvýšením počtu žadatelů o azyl, totiž počítá s trvalým mechanismem jejich přerozdělování tak, aby se postiženému státu ulevilo.
Alternativou peníze nebo experti pro Frontex
Šestistránkový maltský návrh předpokládá, že Evropská komise by situaci v členské zemi vyhodnotila ve chvíli, kdy by se podíl žadatelů o azyl zvětšil o polovinu proti obvyklému stavu nebo když o to stát sám požádá.
Pokud by unijní exekutiva došla k závěru, že se počet žadatelů skutečně zvýšil na 150 procent obvyklé hodnoty, navrhne členským zemím svou představu řešení, tedy především počty migrantů k přerozdělení podle předem daného klíče.
Migrace v Německu a v Evropě v letech 2016 a 2015
Státy se budou moci do dvou týdnů dobrovolně shodnout na jiné podobě přerozdělení. Pokud se jim to nepodaří, bude ke schválení původního návrhu komise stačit jejich kvalifikovaná většina.
Státy by pak musely přijmout polovinu přiděleného počtu žadatelů, navrhuje předsednictví, za každého azylanta by země dostávala z unijního rozpočtu finanční prostředky.
Poté by mohly využít „alternativních forem solidarity“, tedy možnosti se vyplatit nebo přispět experty pro práci unijní agentury Frontex pomáhající s ochranou vnějších hranic bloku či evropského azylového úřadu. S podobnou představou přišlo už loni slovenské předsednictví Unie, které věc označovalo za „flexibilní solidaritu“. Maltský dokument nyní předpokládá rovnici „jeden expert za rok za jednu nepřijatou osobu“.
V situaci ještě vážnější krize, kdy by ani tento mechanismus nestačil, by se stavem měl zabývat summit EU. Ten by mohl rozhodnout o další podpoře migrací postiženému státu či například o zvýšení onoho celoevropského stropu na přerozdělení.
Maltský dokument se ale zabývá i dalšími aspekty reformy evropského azylového systému. Zdůrazňuje například potřebu znemožňovat druhotný pohyb žadatelů o azyl po území Evropské unie či potřebu rychlých procedur umožňujících rychle vracet ty, kdo na azyl v EU nárok nemají.