Evropská komise znovu hrozí tresty za nepřijímání migrantů

Evropská komise opět vyzvala členské státy Evropské unie, aby urychlily tempo přesunu migrantů, a pomohly tak snížit tlak u hranice EU. Své sliby zatím naplnilo pouze několik z nich. Komise pohrozila, že je připravena usilovat o potrestání zemí, které odmítají přijmout migranty, kteří jsou teď v Itálii a Řecku. V dokumentu pro nadcházející summit EU komise současně vyzvala ke zpřísnění národních zákonů a postupů proti migrantům bez nároku na azyl.

V září 2015 se ostatní členské země zavázaly, že si v příštích dvou letech rozdělí až 160 tisíc migrantů, kteří se dostali z Afriky a Blízkého východu přes Středozemní moře do Řecka a do Itálie.

Zatím se to ale podařilo jen asi u 13 500 žadatelů o azyl. Maďarsko, Rakousko a Polsko účast na tomto plánu odmítají, zatímco jiné země jako Česká republika, Slovensko, Bulharsko a Chorvatsko se zapojují jen velmi omezeně, podotýká komise.

Komise je pro urychlení vracení běženců bez nároků na azyl do země jejich původu.

Ohledně tvrdšího postupu vůči migrantům bez nároku na azyl komise především volá po zavedení opatření, která by urychlila vracení těchto běženců do země původu. Navrhuje urychlit vyřizování žádostí o azyl a deportace, zavírat do zvláštních středisek pak hodlá osoby, u kterých hrozí útěk na jiné místo Evropy, v úmyslu má také rychlé uzavření smluv o vracení migrantů s Nigérií, Tuniskem a dalšími státy.

Je naší povinností jasně říci migrantům, našim partnerům ve třetích zemích (mimo EU) a našim občanům, že pokud někteří lidé potřebují pomoc, tak my jim pomůžeme. Jinak ale musí odjet zpět domů.
Frans Timmermans
místopředseda Evropské komise

Řešení příčin migračních vln se třetími zeměmi

Komise také členské státy vyzývá, aby do konce měsíce splnily závazek poskytnout chybějící personál a vybavení pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž. Prohlášení EU a Turecka i po roce svého trvání pomáhá držet nelegální přechody hranic pod kontrolou, nicméně počet nově příchozích stále překračuje počet návratů, uvedla komise.

„Věrohodnost našich činů uvnitř Unie, na našich hranicích a k řešení přistěhovalectví je nezbytná pro budování vzájemné důvěry a možnost jednat kolektivně, když některý z členských států čelí většímu tlaku přistěhovalců. Stejně tak čím účinněji budeme pracovat s partnery ze třetích zemí na řešení příčin migračních vln, tím lépe se bude řešit přistěhovalectví zde v EU,“ uvedl předseda komise Jean-Claude Juncker v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu. Další jsou na cestě

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...