Navzdory Čechům schválili europoslanci přísnější pravidla pro držení zbraní

7 minut
Události: Europoslanci zpřísnili pravidla pro zbraně. Ti čeští byli proti
Zdroj: ČT24

Evropský parlament většinou hlasů schválil návrh směrnice zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi. Proti předpisu má výhrady hlavně Česko. Pro předloženou kompromisní podobu směrnice hlasovalo 491 z 697 přítomných europoslanců, 178 bylo proti a 28 se zdrželo.

Nová pravidla mimo jiné zakazují pro civilní použití krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zakázané budou také dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu, a lze je proto snadno ukrývat. Směrnice řeší i společná pravidla pro označování a uchovávání zbraní, anebo propojení databází v členských státech o odmítnutých žádostech o zbrojní průkaz.

O pozměňovacích návrzích, předložených poslankyní Ditou Charanzovou (ANO) jménem liberálů, se ani nehlasovalo. Parlamentní zpravodajka Vicky Fordová z Británie totiž varovala, že tím by přišla vniveč veškerá dosavadní práce na vylepšení původního návrhu Evropské komise a práva dosavadních legálních držitelů zbraní by se ocitla v ohrožení.

Charanzová označila přijetí dokumentu za „promarněnou šanci“, domnívá se však, že ještě bude možné využít výjimek – po vstupu směrnice v platnost totiž budou mít členské státy 15 měsíců na to, aby ji zapracovaly do vlastních zákonů a předpisů.

Hlasování předcházela bouřlivá debata, v níž zazněla i obvinění z populismu a ignorance, anebo naopak z posedlosti byrokratickou regulací, která lidem ztrpčí život. Jako odpůrci nové normy vystupovali mimo jiné napříč politickým spektrem čeští europoslanci. Zástupci nejsilnějších poslaneckých klubů, evropských lidovců a socialistů, ale dali najevo, že za návrhem stojí.

1 minuta
Zpravodaj ČT Dolanský: Poslanci vyzývají vládu k žalobě
Zdroj: ČT24

Z českých europoslanců podle výpisu z hlasování směrnici podpořil jen Jan Keller (ČSSD), a to omylem, ze slovenských pak Monika Flašíková-Beňová, Vladimír Maňka či Monika Smolková (všichni Směr). Proti hlasovali především liberálové v čele s bývalým belgickým premiérem Guy Verhofstadtem, ale odpor šel napříč členskými státy a politickým spektrem.

„Požádal jsem o dodatečnou změnu hlasování, jelikož došlo k omylu; hlasovací pořadí bylo změněno a vše proběhlo velmi nepřehledně,“ sdělil Keller.

Zatímco směrnice podmínky pro držení zbraní v EU zpřísňuje, český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prosazuje v Česku ústavní změnu, která podmínky pro užití zbraně uvolňuje. 

Česko nenašlo spojence

S návrhem přišla Evropská komise na konci roku 2015 v reakci na teroristické útoky v Paříži. Na textu směrnice se v závěru loňského roku dohodli vyjednávači EP a tehdejšího slovenského předsednictví EU. Koncem ledna v příslušném výboru EP čeští europoslanci s pozměňovacími návrhy neuspěli.

Charanzová už tehdy připustila, že se z původního návrhu podařilo odstranit „řadu nesmyslů“, jako byly zákazy zbraní pro muzea, sportovní střelce či filmaře, a naopak prosadit výjimku pro stávající držitele zbraní. Mnohé sporné body však v textu podle ní dál zůstaly.

Charanzová v této souvislosti zmínila například omezení práv budoucích nabyvatelů poloautomatických zbraní. „Držitelé zbraní už dnes splňují velmi přísná kritéria a já nevidím důvod upírat jim jejich zákonné právo. Komise navíc nebyla schopna doložit žádný relevantní důkaz toho, že by takové opatření zvýšilo bezpečnost v Evropě,“ podotkla koncem ledna.

Vadily jí také některé navržené sankce, jako odebrání zbrojního průkazu za držení zbraně a zásobníku zároveň. „To jsou kroky, které s bojem proti terorismu nemají nic společného,“ prohlásila tehdy Charanzová. 

Po schválení směrnice bude podle ní na členských státech, zda využijí možnosti výjimek, aby stávající vlastníci zbraní, například sportovní střelci, pocítili dopady co nejméně.

„Určitě to katastrofa není, nicméně směrnice je poměrně nevyvážená, má asi deset problematických bodů,“ řekl před úterním jednáním europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Je třeba zdůraznit, že pro současné držitele zbraní se téměř nic nezmění, kromě toho, že se změní některé kategorie a že se zbraně budou jinak registrovat,“ dodal.

Chovanec chce mít právo použít zbraň v ústavě

Ministerstvo vnitra chce ústavním zákonem povýšit právo použít legálně držené zbraně k zajištění bezpečnosti Česka. Chce tak lidem umožnit obranu proti teroristům například při útocích, k jakým došlo v minulém roce v Nice a v Berlíně. Útočníci v obou případech najížděli do davu lidí nákladními automobily.

„Vycházíme z toho, že ochrana zejména takzvaných měkkých cílů nemůže být nikdy plně zajištěna bezpečnostními kapacitami státu, které nemohou být v permanentním dosahu kdykoliv a kdekoliv, kde se vyskytují lidé,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě. Proto chce majitelům legálně držených střelných zbraní umožnit, aby v těchto případech zasáhli oni.

Občané mají dnes právo držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot. Nově by se mohli „podílet na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky“, píše se v klíčovém odstavci. Novela ústavního zákona je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. 

Navrhované právo by mělo být jen jednou z možností, a mělo by se vztahovat pouze na české občany a české území. Proti útočníkovi by tak zbraní nemohl zasáhnout občan z jiné země EU, který by v době útoku pobýval v Česku. Bližší podmínky by měla stanovit navazující novela o zbraních, jež by podle vnitra měla přinést vyšší nároky na majitele střelných zbraní.

Podle ministerstva by například museli absolvovat pravidelné povinné střelby. Novela by měla také garantovat vyšší úroveň znalostí a připravenosti držitelů zbraní v oblasti zajišťování bezpečnosti.

Zbrojní průkaz má v Česku přes 300 tisíc lidí

V Česku je možné držet střelnou zbraň podle zákona o zbraních a střelivu. Držitel zbrojního průkazu smí z legálně držené zbraně střílet pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, nebo na střelnici, pokud nejde o použití zbraně k ochraně právě života, zdraví či majetku.

K loňskému 1. prosinci bylo podle ministerstva vnitra v Česku 300 115 držitelů zbrojních průkazů. Z toho téměř 241 tisíc mělo průkaz skupiny E k ochraně života, zdraví nebo majetku.

  • A sběratelství (94 307)
    B sportovní účely (148 769)
    C lovecké a myslivecké účely (109 992)
    D pro výkon zaměstnání (63 938)
    E ochrana života, zdraví a majetku (241 229)

Registrováno bylo 798 424 zbraní všech kategorií, z toho 357 338 samonabíjecích pistolí, pušek nebo revolverů. Záměrem navrhované úpravy ústavy je povolit v daných případech využití těchto zbraní.

Vývoj počtu registrovaných zbraní v Česku
Zdroj: Policie ČR

V Česku nyní může získat zbraň občan starší 21 let s trvalým nebo přechodným pobytem v Česku. Musí také projít zdravotní prohlídkou u praktického lékaře. Ten má možnost ho poslat na psychologické vyšetření. Někteří praktičtí lékaři k psychologovi posílají každého žadatele automaticky. Prohlídku u praktika podstupuje držitel průkazu každých deset let. Musí mít také čistý trestní rejstřík a nesmí být závislý na omamných látkách a alkoholu.

Zkouška na zbrojní průkaz se skládá ze dvou částí. V praktické se zkouší střelba na terč a manipulace se zbraní. V teoretické části se pak musí odpovědět na třicet otázek z celkových 485. Ty se rozdělují na tři okruhy – právní, technický a zdravotnický. Ze 79 bodů musí žadatel o zbrojní průkaz skupiny E získat ve 40minutovém testu 74 bodů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 43 mminutami

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 55 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 2 hhodinami

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 7 hhodinami
Načítání...