Návrh směrnice Evropské unie o střelných zbraních podpořil důležitý výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu. Česko má však proti směrnici řadu výhrad, například kvůli omezení práv budoucích nabyvatelů poloautomatických zbraní. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nicméně už dříve připustil, že Praha nemá pro svůj odmítavý postoj v Unii spojence.
Přísnější pravidla pro držení zbraní v EU jsou o krok blíž. Českým kritikům schází spojenci
Události ČT: Výbor europarlamentu je pro směrnici o zbraních. Česko ji kritizuje, ale zřejmě neuspěje (zdroj: ČT24)
Evropský parlament by měl o směrnici hlasovat zřejmě na své březnové schůzi. Evropská komise s návrhem přišla na konci roku 2015 v reakci na teroristické útoky v Paříži. Směrnice zakazuje například dlouhé palné, které lze snadno skrýt, omezuje i poloautomaty se zásobníkem na víc než 20 nábojů.
„Považuji za velkou chybu, že jeden z prvních legislativních kroků, které Unie v současné bezpečnostní situaci dělá, je špatně připravená legislativa. Dnes jsem samozřejmě hlasovala proti přijetí navrženého textu,“ říká místopředsedkyně výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Dita Charanzová (ANO, ALDE).
Držitelé zbraní už dnes splňují velmi přísná kritéria a já nevidím důvod upírat jim jejich zákonné právo.
Podle britské konzervativní europoslankyně Vicky Fordové se však v dosavadních jednáních podařilo najít rovnováhu mezi zájmy legitimních majitelů zbraní a veřejným zájmem o větší bezpečnost Evropy. Návrh kromě jiného zpřísňuje pravidla pro deaktivované zbraně, jichž bylo využito právě při útocích v Paříži.
Česká europoslankyně vidí v návrhu přetrvávající sporné body
I Charanzová připouští, že se z původního návrhu už podařilo odstranit „řadu nesmyslů“, jako byly zákazy zbraní pro muzea, sportovní střelce či filmaře, a naopak prosadit výjimku pro stávající držitele zbraní. Mnohé sporné body však v textu podle ní dál zůstaly.
Charanzová v této souvislosti zmínila například omezení práv budoucích nabyvatelů poloautomatických zbraní. „Držitelé zbraní už dnes splňují velmi přísná kritéria a já nevidím důvod upírat jim jejich zákonné právo. Komise navíc nebyla schopna doložit žádný relevantní důkaz toho, že by takové opatření zvýšilo bezpečnost v Evropě,“ podotkla europoslankyně.
Vadí jí také některé navržené sankce, jako odebrání zbrojního průkazu za držení zbraně a zásobníku zároveň. „To jsou kroky, které s bojem proti terorismu nemají nic společného,“ prohlásila Charanzová.
S návrhem nesouhlasí i další český člen výboru Jiří Pospíšil (TOP 09, EPP). Jeho obsah není podle něj racionální. „Takováto úprava, kdy se zakazují bez jasného důvodu některé druhy legálních zbraní, nemůže nikterak pomoci v boji proti mezinárodnímu terorismu. Teroristé neútočí legálními zbraněmi,“ podotkl.
Při hlasování bylo proti vedle Česka ještě půlmilionové Lucembursko. Lucemburčané jsou ale nespokojení proto, že směrnici považují za málo tvrdou.
Sobotka: Česko nemá v této věci spojence
V Česku se vůči návrhu směrnice zdvihl silný odpor, jak ale nedávno připustil i premiér Bohuslav Sobotka, nemá Praha pro svůj odmítavý postoj v Unii spojence. Je podle něj velice pravděpodobné, že europarlament jako celek návrh podpoří.
Evropský výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů nyní hlasoval poměrem 25 hlasů pro, devět proti a dva členové se zdrželi. Pokud směrnici schválí europarlament a formálně potvrdí členské státy, budou mít země patnáct měsíců na převzetí pravidel do své národní legislativy a třicet měsíců na zavedení nových systémů umožňujících vzájemné sdílení informací o střelných zbraních.
S ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) a s právníky se chce šéf vlády poradit o možnostech, jak by Česko mohlo na směrnici reagovat. Europoslanec Pospíšil je tomu rád, Chovanec prý jen vyslyšel jeho návrh obrátit se kvůli věci na Soudní dvůr EU.
Šance uspět v tomto případě je mnohem větší, než když se Slovenská republika obrátila na Evropský soudní dvůr ve věci kvót.
Ani samotná Evropská komise neskrývá frustraci. Vadí jí, že omezení vlastnictví zbraní není dostatečně tvrdé. Viní z toho zbrojařskou lobby. Podle zápisu z jednání z počátku loňského prosince „místopředseda Evropské komise Frans Timmermans hluboce zalitoval nejen toho, jaký vliv měla zbrojařská lobby, ale taktéž nedostatku transparentnosti nad tím, jak tento vliv uplatnila“.
Něco takového Charanzová odmítá, i když přiznává, že hlas zbrojařské lobby zaznamenala. „Možná někde v začátku, ale nebyli to ti, s kterými bych nějak víc komunikovala,“ podotkla.