Členské státy EU podle očekávání podpořily kompromisní návrh přísnější směrnice o zbraních pro následující jednání s europarlamentem. Česko bylo proti. Podle názoru tuzemské vlády i obou komor parlamentu návrh omezuje legální právo držet zbraně. Ministr vnitra Milan Chovanec po schůzce v Lucembursku uvedl, že na kolegy z dalších zemí apeloval marně, převládla prý „potřeba nějaké politické proklamace“.
Češi zůstali se svým „ne“ osamoceni, unijní státy podpořily směrnici o zbraních
Zásadní problém podle Chovance měli s poslední kompromisní podobou návrhu směrnice o zbraních kromě České republiky také Poláci a Lucemburčané, kterým se ovšem naopak zdála nedostatečně přísná. Český ministr doufá, že se ještě společně s nastávajícím slovenským předsednictvím podaří při jednáních s europoslanci změnit „některá nesmyslná ustanovení“ z nynější podoby textu.
„Nová směrnice nalezla rovnováhu mezi zlepšováním bezpečnosti našich občanů a vnitřním trhem s legálními střelnými zbraněmi,“ reagoval nizozemský ministr bezpečnosti a spravedlnosti Ard Van Der Steur. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos připomněl, že otázka lepší kontroly střelných zbraní je prioritou od loňských teroristických útoků v Paříži.
Podle českého ministra je ale hloupostí odzbrojovat občany v době zhoršující se bezpečnostní situace. „Česká republika je specifická v tom, že u nás je velké množství držitelů zbraní, oproti dejme tomu Holandsku nebo Německu, ale my budeme bránit své lidi,“ poznamenal Chovanec.
Současná podoba textu podle něj „ohrožuje myslivce, závodní střelce a lidi, kteří nosí zbraň pro ochranu“. „Implementace má být 16 měsíců. A než se k ní v rámci Evropského parlamentu dostaneme, tak to může trvat zhruba dva, dva a půl roku. Potom bude doba na implementaci v členských zemích,“ připomněl český ministr.
GALERIE
Unijní směrnice o zbraních
Nová pravidla zpřísňující možnosti pořizování a držení zbraní navrhla Evropská komise loni v prosinci právě jako součást reakce na útoky ve Francii. Členské země EU o nich jednaly také v takzvaném smíšeném výboru, kde jsou též zástupci Švýcarska, Norska, Islandu či Lichtenštejnska.
Přísnější pravidla podle nizozemského ministra výrazně snižují rizika, že původně legální, především automatické a poloautomatické zbraně se dostanou na nelegální trh a do špatných rukou. Směrnice přitom určuje minimální pravidla, země si mohou zvolit ještě přísnější legislativu. „Nyní jsou lépe definovány technické parametry, které umožňují zákaz nejnebezpečnějších zbraní,“ vypočetl Van Der Steur.
V návrhu před jednáním s europarlamentem tak mezi zakázané patří například krátké palné zbraně se zásobníkem nad 20 nábojů, schopné bez nabíjení vystřelit více než 21 ran, dlouhé palné zbraně se zásobníkem nad deset nábojů, tedy bez nabíjení schopné střílet nejméně jedenáctkrát, či poloautomatické zbraně, které mohou být zkráceny pod 60 centimetrů bez toho, že by byla ohrožena jejich funkčnost.
Slovensko český postoj chápe, směrnici ale podporuje
Výhrady původně mělo více zemí, postupně se však nizozemským diplomatům u většiny problematických bodů podařilo najít kompromis. V Česku návrh odmítly vláda i obě komory parlamentu s poukazem na to, že teroristé své činy páchají nelegálně získanými zbraněmi, nikoli zbraněmi legálně drženými. Chovanec při příchodu na jednání jako možné české spojence jmenoval Slováky a Poláky.
Slovenský ministr Robert Kaliňák ale následně uvedl, že slovenská pozice musí vycházet z blížícího se předsednictví jeho země v osmadvacítce. Řešení má tedy podle Bratislavy projít, musí být ovšem „skutečně přínosné“. Pozici české strany Kaliňák chápe a stejně jako Chovanec míní, že návrh míří především na legální majitele zbraní. „Z mého pohledu ne úplně vystihuje to, s čím chceme bojovat, tedy právě trh s nelegálními zbraněmi,“ uvedl.
V rámci boje proti terorismu není podle něj možné trestat ty, kdo dodržují zákony. České výhrady má za racionální a kompromisy by měly být přijatelné pro všechny. „Musíme mít zájem, abychom určitá opatření přijali, a všichni víte, jakou pozici má momentálně tato směrnice nejen mezi členskými zeměmi, ale také v Evropském parlamentu,“ dodal Kaliňák.