Lavrovova kritika v Mnichově: NATO se pořád chová jako za studené války

Expanze NATO vyvolala v Evropě v posledních třiceti letech bezprecedentní napětí. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle něj je Aliance stále institucí studené války a měla by se snažit o obnovu spolupráce s Moskvou. Lavrov také prohlásil, že Rusko si přeje pragmatické vztahy s USA. Americký viceprezident na konferenci uvedl, že Washington bude hnát Rusko k zodpovědnosti.

„NATO je pořád institucí studené války, a to jak v myslích, tak v srdcích,“ konstatoval Lavrov. Organizace na způsob elitního klubu států vládnoucích světu podle něj nemůže dlouhodobě fungovat. Reagoval tak zřejmě na nedávné oznámení šéfa Aliance, že námořní síly Severoatlantické aliance budou častěji cvičit v Černém moři. 

Moskvě vadí hlavně budování nového systému protiraketové obrany v Evropě, o němž rozhodlo NATO na summitu v roce 2010. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.

Eskalace napětí přišla hlavně  s ruskou anexí Krymu. To znepokojilo zejména východ Evropy, kam nyní Aliance poslala několik vícenárodních praporů jako prostředek odstrašení.

Rozšiřování NATO vedlo v Evropě k nebývalému růstu napětí. Letos je tomu dvacet let, co jsme v Paříži podepsali smlouvu o vzájemných vztazích. A patnáct let od římské deklarace. Obě stály na závazku, že Rusko a Západ společně zajistí bezpečnost, budou respektovat své zájmy a důvěřovat si. Ne, že budou vytvářet demarkační linie. Jenže to nefunguje. Hlavně proto, že NATO dál zůstává institucí studené války.
Sergej Lavrov
Nahrávám video
Bezpečnostní konference v Mnichově: Debata o penězích pro NATO
Zdroj: ČT24

Šéf ruské diplomacie se ale v mnichovském projevu ohradil proti těm, kteří obviňují Moskvu ze snahy podkopat světový liberální pořádek. NATO vyzval k obnovení spolupráce s Ruskem.

Pragmatické vztahy založené na vzájemném respektu chce mít Moskva také se Spojenými státy. „Je v našem společném zájmu, aby byly americko-ruské vztahy silnější. My jsme připraveni, pokud budou připraveny i Spojené státy,“ podotkl ministr.

Zmínil se i o východě Ukrajiny, kde se navzdory minským mírovým dohodám stále bojuje. Kyjev a Západ viní Rusko z podpory separatistů. Lavrov nyní vyzval ukrajinskou vládu i proruské povstalce k dialogu.

Šéf ruské diplomacie také odmítl nařčení, že Rusko stojí za útokem hackerů na servery Demokratické strany před americkými prezidentskými volbami. Podle něj na to nejsou žádné důkazy. Washington ještě za prezidenta Baracka Obamy z útoků oficiálně obvinil Moskvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 37 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...